King List of East Anglia je chronologický seznam vládců království East Anglia , malého nezávislého anglosaského království nacházejícího se na území moderních anglických hrabství Norfolk a Suffolk a pravděpodobně ve východní části Fen . Bažiny . Království bylo tradičním členem Anglosaských sedmi království .
Od 6. století až do roku 749 vládli království členové dynastie Wuffing , pojmenovaná po prvním králi východní Anglie , Wuffovi , jehož jméno znamená „potomek vlka “ [1] . Poté, v letech 749 až 869, trůn vystřídali králové, jejichž původ zůstává nejasný, a králové z Mercie , kteří se dvakrát chopili moci v zemi [2] . V roce 869 porazila dánská armáda síly krále Edmunda , posledního anglosaského krále východní Anglie, a zabila ho. Království skončilo v rukou Dánů a stalo se součástí Danelag , oblasti dánského práva [3] . V roce 918, Dánové uznali autoritu Edwarda staršího , krále Wessexu , který obklopil království svými pevnostmi. V roce 927 se Východní Anglie stala součástí Spojeného království Anglie .
Mnoho dat pro panování králů Východní Anglie je považováno za nespolehlivé, protože jsou založeny na přibližných výpočtech [4] . Hlavním zdrojem informací o raných dějinách vládců království je dílo anglosaského historika a teologa Bedy Ctihodného „ Církevní dějiny lidu Anglů “ [5] .
Ne. | název | Roky vlády | Poznámka |
---|---|---|---|
Wuffings | |||
— | Wehha wehha |
až 571 [6] [k 1] . | Vůdce pohanských Anglií a údajný zakladatel království Východní Anglie [ 6] [9] . |
jeden. | Wuffa Wuffa |
571-578 [6] [k 2] | Vůdce pohanských Anglů, syn a nástupce Vehhiho. Údajný první král Východní Anglie [6] . |
2. | Tytila Tytila |
578 - cca. 616 [12] | Wuffův syn a nástupce [13] . |
3. | Rædwald _ |
OK. 616 [k 3] - cca. 624 [15] | Syn a nástupce Titila [6] . Beda Ctihodný to nazývá „imperium“, což se později začalo vykládat jako bretwalda [16] . Redwald je první z dynastie Wuffingů, který má známé něco jiného než jméno. |
čtyři. | Eorpwald _ |
OK. 624-627/628 [17] | Syn a nástupce Redwalda. Byl zabit svým zamýšleným nástupcem Rickbertem [4] . |
5. | Ricberht Ricberht |
627/628 - cca. 630 [17] | Předpokládané pravítko [6] . Rickbertův původ je nejistý; pravděpodobně byl příbuzný Eorpwaldovi [18] . |
6. | Sigebert Sigeberht |
OK. 630 - cca. 634 [19] | Rodný nebo adoptivní syn Redwalda [k 4] . Abdikoval trůn pro mnišský život. Později byl násilně vrácen z kláštera, zemřel v boji [6] . |
7. | Egric Ecgric |
OK. 630 - cca. 636 / začátek 640 [21] | Příbuzný Redwalda. Spoluvládce Sigeberta, poté jediný vládce. Zabit v bitvě v roce 636 nebo 641 [21] . |
osm. | Anna Anna |
OK. 636/počátek 640. let - cca. 653 [17] | Synovec Redwalda, syn Eni [6] . |
9. | Æthelhere Æthelhere |
OK. 653-655 [17] | Annin bratr. Zabit v bitvě [6] . |
deset. | Æthelwold Æthelwold |
655 – 663 [17] | Annin bratr [6] . |
jedenáct. | Ealdwulf _ |
663-713 [17] | Synovec Anny, Æthelher a Æthelwold [6] . |
12. | Elfwald Ælfwald |
713–749 [17] | Syn Eldwulfa [6] . |
Vládci nejasného původu [6] | |||
13. | Beorna Beorna |
749 [12] nebo 758 [22] - ? | Pravděpodobně byl příbuzný králů Mercie [23] . Některé zdroje spojují Beorna s králem Beornredem z Mercie [24] . |
čtrnáct. | Ethelbert I Albertht |
749 [12] - 794? [23] | Spoluvládce Beornu, poté jediný vládce. Také známý jako Albert I [25] . |
patnáct. | Hong Hun |
749 [12] | Neexistují žádné údaje o Hongově životě [26] . Existuje předpoklad, že Hun je součástí Beornova jména [27] . |
16. | Æthelred I Æthelred I |
na 779? [17] | |
17. | Æthelberht II Æthelberht II |
až 779 [k 5] - 794 [17] | Pravděpodobně syn Æthelreda I. [29] . |
Za krále Mercie [29] | |||
osmnáct. | Offa Offa |
794-796 | |
Vládci nejasného původu [30] | |||
19. | Edwald Eadwald |
OK. 796 - cca. 800 [30] | K moci se dostal během období nepokojů, které nastaly po smrti Offy [30] . |
Pod králem Mercie | |||
dvacet. | Coenwulf _ |
? [31] -821 | |
21. | Ceolwulf _ |
821–823 [12] | Bratr Kenwulf [32] . |
22. | Beornwulf _ |
823 - cca. 825/826 [6] | Původ neznámý [33] , pravděpodobně souvisí s králi z Mercie. Trůn Mercie se zmocnil násilím, byl svržen a zabit během povstání ve východní Anglii [32] . |
Vládci nejasného původu | |||
23. | Æthelstan Æthelstan |
827 [30] - 845 [12] | Pravděpodobně vedl povstání proti Mercians [6] , které přineslo nezávislost východní Anglii [33] . |
24. | Aethelweard Æthelweard |
OK. 845-854 [12] | Existenci Æthelverda potvrzují pouze mince nesoucí jeho jméno. |
25. | Edmund Edmund |
854–869 [12] | Poslední anglosaský král východní Anglie, který vládl nezávisle na ostatních státech. Systém vlády, který byl zaveden po zavraždění Edmunda Vikingy, není znám. |
Ne. | název | Roky vlády | Poznámka |
---|---|---|---|
Vládci nejasného původu | |||
26. | Oswald Oswald |
po 869-876 [34] [35] / 879 [36] | Existenci Oswalda potvrzují pouze mince s jeho jménem [12] . |
27. | Æthelred II Æthelred |
OK. 875 [12] | Pravděpodobně spoluvládce Oswalda. Jeho existenci potvrzují také pouze mince s jeho jménem [12] . |
Ne. | název | Roky vlády | Poznámka |
---|---|---|---|
28. | Guthrum Guthrum |
879–890 [37] | Království bylo dáno Guthrumovi jako součást mírové smlouvy s Alfrédem Velikým [35] . |
29. | Eohric Eohric |
890–902 [12] | Zabit v akci [12] . |
třicet. | Guthrum II Guthrum |
902 – 918 [38] | Zabit v akci [38] . Východní Anglie šla do Wessexu. |
králové východní Anglie | |
---|---|
| |
|