| Sportovní výbor spřátelených armád | |
|---|---|
| Základna | 1958 |
| Zakladatel | Organizace Varšavské smlouvy |
| uzavření | 1991 |
| Země | SSSR |
Sportovní výbor spřátelených armád je mezinárodní sportovní svaz, jehož členy byly organizace tělesné kultury a sportu ozbrojených sil socialistických zemí a několika spřátelených zemí [1] [2] [3] [4] [5] .
18. února 1948 na setkání v belgickém Nice , Holandsku , Dánsku , Lucembursku a Francii vytvořili Mezinárodní vojenskou sportovní radu , která organizovala soutěže ve vojenském aplikovaném sportu mezi zúčastněnými zeměmi Západní unie vytvořené 17. března 1948 , a od roku 1949 - země vojensko-politického bloku NATO .
V důsledku schůzky ve dnech 11. až 14. května 1955 vytvořily SSSR a socialistické země východní Evropy vojensko-politickou unii Organizace Varšavské smlouvy . V roce 1957 bylo rozhodnuto o vytvoření vojenské sportovní organizace ministerstva vnitra [2] .
Sportovní výbor spřátelených armád vznikl 12. března 1958 na setkání zástupců ozbrojených sil 12 socialistických zemí: [4] Albánská lidová socialistická republika , Bulharská lidová republika , Maďarská lidová republika , Vietnamská demokratická republika , Německá demokratická republika , Čínská lidová republika , Korejská lidově demokratická republika , Mongolská lidová republika , Polská lidová republika , Rumunská socialistická republika , Svaz sovětských socialistických republik a Československá socialistická republika . Na stejném zasedání bylo přijato nařízení o SKDA [4] .
V září 1958 se uskutečnila první spartakiáda spřátelených armád, která se konala v 19 městech NDR [2] . 1,5 tisíce armádních sportovců z 12 států (včetně 33 olympijských medailistů ) se zúčastnilo soutěží ve 12 sportech . Podle výsledků soutěže vyhráli spartakiádu sportovci SSSR [1] .
Od roku 1961 se začaly pořádat mistrovství SKDA v individuálních sportech (za mistrovství se považovala soutěž, které se účastnili sportovci minimálně z 5 zemí účastnících se SKDA) [2] .
Průběžné výsledky činnosti SKDA byly shrnuty v roce 1964 na zasedání v Leningradu [2] .
V roce 1969 se Kubánská republika připojila k SCDA [3] .
V roce 1973 začalo vydávání obrázkového bulletinu „SKDA – sportovní přehled“, který vycházel 4x ročně v ruštině s anotacemi v angličtině , španělštině , němčině a francouzštině [3] .
Následně do SKDA vstoupili:
V roce 1985 bylo členy SCCM 19 států [5] .
V roce 1987 se k SCCM připojila Republika Guinea-Bissau a Republika Mali , v roce 1988 Republika Madagaskar a Republika Nikaragua .
V souvislosti se seberozpadem Organizace Varšavské smlouvy zanikla SKDA a v roce 1991 se stala součástí Mezinárodní vojenské sportovní rady .
Nejvyšším orgánem SCCA byla jednání výboru, ve kterém byli dva zástupci ozbrojených sil každého státu účastnícího se SCCA. Schůze výboru se konaly jednou ročně [1] . Stálým orgánem SCCA bylo předsednictvo SCCA se sídlem v Moskvě [2] , které se skládalo z pěti osob a bylo voleno na čtyři roky [1] .
Na jednáních SCCA byl projednán a schválen program sportovních akcí na další dva roky a další oblasti spolupráce v oblasti tělesné kultury a sportu [1] .
Činnost SKDA přispěla k výměně zkušeností a zlepšení úrovně výcviku sportovců a vojenského personálu (jednou z činností výboru byl překlad a vydávání vědecké a metodické literatury), jakož i k rozvoji sportovní infrastruktura zúčastněných zemí (zejména pod záštitou SKDA byly otevřeny střelnice v Lipsku , Plzni a Sofii) [2] .
Jednou za čtyři roky se konaly spartakiády SKDA [1] , konaly se také přebory v individuálních sportech [3] [5] , další soutěže [1] a soustředění [3] ve vojenských aplikovaných a olympijských sportech [4] , vědecké a metodické konference [3] , setkání školitelů a další akce [3] .
Největší soutěží SKDA byla letní olympiáda spřátelených armád [1] (pořádaly se v roce 1958 v NDR, v roce 1969 v SSSR, v roce 1973 v Československu, v roce 1977 na Kubě, v roce 1981 v Maďarsku a v roce 1985 roč. - v Polsku) se v intervalech mezi letními sportovními dny konaly zimní sportovní dny.
Celkově jen v období od roku 1958 do roku 1975 SKDA pořádala 8 letních a zimních sportovních soutěží a přes 200 mistrovství v olympijských a vojenských sportech [3] .