Lee Yi | |
---|---|
čínský 宣宗 | |
19. císař éry Tang | |
Datum narození | 27. července 810 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 7. září 859 (ve věku 49 let) |
Místo smrti | |
doba vlády | 846-859 |
Předchůdce | Wu Zong |
Nástupce | i-zong |
Variace jmen | |
Tradiční pravopis | 李怡 |
Pchin-jin | Lǐ Yi |
Posmrtné jméno | Yansheng Zhiming Chengwu Xianwen Ruizhi Zhangzhen Yidao huangdi |
jméno chrámu | Xuanzong (宣宗) |
Rodina | |
Otec | Xianzong [1] |
Matka | císařovna vdova Zheng [d] |
Děti | I-zong [1] , Li Mei [d] [1] , Li Jing [1] , Li Zi [d] [1] , Li Yi [1] , Li Ze [d] [1 ] , Li Run [d] [1] , Li Qia [d] [1] , Li Rui [1] , Li Men [d] [1] , Li Yong [d] [1] , Li Guan [ d] [1] , Wanshou [d] [1] , Yongfu , Xigogong [d] [1], Guangde [d] [1], Princess Heyi [d] , Zhaoan [d] , Shentang [d] , Ping Yuan [d] [1], Tang Yang [d] , Xuchang Zhuang Su [d] [1]a Feng Yang [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Xuanzong (čínsky: 宣宗; 27. července 810 - 10. září 859) byl 19. císař dynastie Tang v letech 846-859.
Narozen 27. července 810 v Chang'anu. Byl 13. synem císaře Hsien Zonga. Při narození dostal jméno Li Yi. Za následujících císařů nevykazoval žádnou politickou aktivitu. V roce 821 mu císař Mu-zong udělil titul prince Guana. Po propuknutí Wuzongovy nemoci učinili eunuchové v roce 846 z Li Yiho následníka trůnu a chtěli z něj udělat loutku v jejich rukou. Li Yi si pak změnil jméno na Li Chen.
Ve stejném roce, po smrti císaře Wuzonga, se Li Che stal novým vládcem říše pod jménem Xuanzong.
Od samého začátku se Xuanzong rozhodl obnovit svůj vliv na záležitosti státu. Nejprve potrestal úředníky, které považoval za zapletené do smrti svého otce. Následně v roce 847 odstranil a poslal do vyhnanství vlivného chengxianga (kancléře) Li Deyu . Poté zastavil dlouhý spor mezi klany Nu a Li.
V roce 848 zahájil válku proti Tibetu, přičemž využil nepokojů v tomto státě po smrti císaře Dharmy. Válka pokračovala až do roku 851, kdy byly země dříve obsazené Tibeťany vráceny říši. Současně Xuanzong zmírnil imperiální politiku vůči Tangutům, čímž zajistil mír v západních zemích. Zároveň byl potlačen pokus některých kmenů Tangutů o vzpouru v Ordosu, zároveň uzavřel nové spojenectví s Kirgizy, což umožnilo konečně se zbavit nebezpečí ujgurské invaze.
Zároveň zavedl politiku hospodárnosti, snížení výdajů pro císařský dvůr, členy své rodiny a úředníky. Zároveň se pečlivě snažil omezit vliv eunuchů, ale bez většího úspěchu.
Postupem času se začal stále více ponořit do mystiky, což negativně ovlivnilo vládu v zemi. Začala stoupat kriminalita, říční piráti opět zvedli hlavy. Na konci 50. let 8. století vypuklo podél Velkého kanálu a po proudu Yangtze velké povstání, které vedl Shi Fu. Byl potlačován s velkými obtížemi. Barmské kmeny začaly napadat Sichuan, který následně dosáhl i Kantonu.
Zhoršení hospodářské situace, záplavy na Velké nížině, nájezdy kobylek, hladomor způsobily četná povstání. V čele jednoho z nejmocnějších stál Ban Xuan, který s armádou 8000 lidí dosáhl Luoyangu, ale byl poražen vládními jednotkami. Zemřel 10. září 859 otráven jedním z „elixírů nesmrtelnosti“, který mu dali taoističtí mniši.
Vládci monarchií v čínské historii | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Qin | |||||||||
Chu | |||||||||
Hanská éra |
| ||||||||
Věk tří království | Vládci éry tří království | ||||||||
Jin a 16 států |
| ||||||||
Jižní a severní dynastie |
| ||||||||
Sui | |||||||||
éra Tang |
| ||||||||
Liao, 5 dynastií a 10 království |
| ||||||||
Severní píseň | |||||||||
Jin, jižní píseň, západní Xia |
| ||||||||
Yuan | |||||||||
Min | |||||||||
Qing | |||||||||
Xin | Yuan Shikai | ||||||||
Portál: Čína |