Tabulka funkcí je výpočet hodnot funkcí , když se argument změní z nějaké počáteční hodnoty na nějakou konečnou hodnotu s určitým krokem. Takto se sestavují tabulky hodnot funkcí, odtud název - tabulation. Potřeba tabelování vzniká při řešení poměrně široké škály problémů. Například při numerickém řešení nelineárních rovnic f(x) = 0 je možné tabelováním oddělit (lokalizovat) kořeny rovnice , tedy najít takové úseky, na jejichž koncích má funkce různá znaménka. Pomocí tabulky můžete (byť velmi zhruba) najít minimum nebo maximum funkce. Někdy se stává, že funkce nemá analytickou reprezentaci a její hodnoty se získávají jako výsledek výpočtů, což se často stává při počítačové simulaci různých procesů. Pokud bude taková funkce použita v následných výpočtech (například musí být integrována nebo diferencována atd.), pak často dělají následující: vypočítají hodnoty funkce v požadovaném intervalu argumentu, tj. , udělejte tabulku (tabulku) a pak V této tabulce je nějakým způsobem zkonstruována další funkce, daná analytickým výrazem (vzorcem). Potřeba tabelování vzniká také při vykreslování funkce na obrazovce počítače.