Timofejev, Kirill Alekseevič

Kirill Alekseevič Timofeev
Datum narození 31. března 1914( 1914-03-31 )
Místo narození
Datum úmrtí 25. září 2004 (90 let)( 2004-09-25 )
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce Blagoveščenský pedagogický institut , LOIIA Akademie věd SSSR , LGPI im. A. I. Herzen , Leningradská státní univerzita. A. A. Zhdanova , Novosibirská státní univerzita
Alma mater Univerzita v Tbilisi
Akademický titul Doktor filologie
vědecký poradce G. S. Akhvlediani ,
S. I. Bernshtein ,
V. V. Vinogradov
Studenti A. S. Gerd , O. A. Donskikh ,
L. Ya. Kostyuchuk , L. G. Panin a
B. Ya. Sharifullin
Ocenění a ceny Řád čestného odznaku - 1981 Jubilejní medaile „Za statečnou práci (Za vojenskou statečnost). U příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina“

Kirill Alekseevič Timofeev ( 31. března 1914 , Batumi , provincie Kutaisi  - 25. září 2004 ) - sovětský a ruský lingvista , doktor filologie (1952), profesor na Novosibirské státní univerzitě , specialista na teorii ruské syntaxe , tvoření slov , starověký jazyky a srovnávací historická lingvistika .

Životopis

Kirill Alekseevič Timofeev se narodil 31. března 1914 v Batumi v Gruzii , které bylo v té době součástí Ruské říše, v rodině veterináře Alexeje Vasiljeviče Timofeeva a jeho manželky Eleny Alexandrovny. Od dětství byl věřící [1] . Vystudoval sedmiletou školu (1928) a Tbilisi Chemical College (1932), pracoval jako bibliograf, poté jako laborant. O nástupu na univerzitu mluvil takto: „ Úplně náhodou moje matka narazila na noviny a přečetla si tam, že je vypsáno přijetí na katedru ruského jazyka a literatury filologické fakulty Tbiliské univerzity . Noviny byly staré a zkouška byla v den, kdy moje matka četla noviny. Matka začala naléhat, abych šel na zkoušku. Musím říct, že ve škole se mi ruský jazyk moc nelíbil, takže mě nikdy nenapadlo stát se specialistou na ruský jazyk. Ale poslechl jsem matku a šel. Byl jsem překrytý poznámkami a učebnicemi a snažil se opakovat na zkoušku, která měla být večer. Zkouška byla zajímavá. Velká místnost, u stěn jsou stoly, u stolů sedí zkoušející. Několik lidí. Každý stůl má zkoušejícího. Musel jsem absolvovat všechny předměty školního kurzu. Ruský jazyk jsem složil s B, gruzínský jazyk s C podle mého názoru a chemii jsem složil s B. Ve fyzice mě zkoušející požádal, abych pojmenoval jeden ze zákonů šíření světla. Nedokázal jsem pojmenovat jediný zákon a dostal jsem tak nádherné hodnocení jako dva plus. Dvojka je pochopitelná, ale stále nevím, k čemu je plus “ [1] .

V roce 1937 absolvoval ruskou jazykovou fakultu TSU, kde studoval u G. S. Akhvledianiho . V roce 1940  - postgraduální studium na Moskevském státním pedagogickém institutu . Pod vedením S. I. Bernshteina obhájil diplomovou práci „Historie minulého času ruského slovesa “.

Od října 1940 byl odborným asistentem a vedoucím katedry ruského jazyka na Blagoveščenském státním pedagogickém institutu . Během války , po změně vládní politiky vůči církvi , vstoupil do KSSS (b) [2] . V letech 1945-1947 působil v Nalčiku , v letech 1947-1949 - opět v Blagověščensku. Na příkaz katedry škol ÚV Všesvazové komunistické strany bolševiků byl poslán k doktorandskému studiu na Ústavu ruského jazyka Akademie věd SSSR , v roce 1951 obhájil disertační práci „ Nekonečné věty v ruském jazyce“ (vědecký konzultant akademik V. V. Vinogradov ). Od 31. července 1953 - zástupce ředitele Jazykovědného ústavu Akademie věd SSSR pro Leningradskou pobočku , v letech 1956-1962 - profesor ruské jazykové fakulty Herzenova Leningradského státního pedagogického ústavu , současně - profesor ruského jazyka Katedra Leningradské státní univerzity . Podílel se na práci na Slovníku moderního ruského spisovného jazyka , editor jednoho ze svazků.

Od září 1962 do roku 1986 vedl katedru obecné lingvistiky na Novosibirské státní univerzitě , poté byl profesorem na katedře starých jazyků. Od roku 1972 vedl kurzy staroslověnských a starořeckých jazyků , sanskrtu , dějin gramatiky - speciální kurz tvoření slov. Přečetl také speciální kurzy „Náboženská slovní zásoba ruského jazyka“, „ Grecismy v ruském jazyce“, „Výuka gramatiky v Rusku“, „Řecké a latinské jazyky ve srovnávacím historickém osvětlení“, „Historické komentáře k fenoménům Moderní ruský jazyk“, atd., s V 90. letech vedl seminář o řeckém textu Nového zákona [1] . 17 let vyučoval ruštinu na Fyzikální a matematické škole na Novosibirské státní univerzitě , Novosibirské školy č. 130, 162 a 204, Ortodoxní gymnázium; vyvinul originální techniky [3] . V posledních letech působil v katolickém a luteránském teologickém semináři [4] .

Autor více než 100 vědeckých publikací. S oblibou sbíral nahrávky duchovní hudby [3] .

Manželka - lingvistka Elena Bagratovna Topuridze (od roku 1939); dcery Natalya (nar. 1950) je historička a Maria (nar. 1953) je matematička. Zetěm je lingvista L. G. Panin [4] .

Hlavní práce

Ocenění

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 „Učení mě fascinuje ze všeho nejvíc...“ (rozhovor s profesorem K. A. Timofeevem) . Staženo 5. června 2020. Archivováno z originálu dne 16. ledna 2020.
  2. ↑ Eranova I. Spring of the Patriarch Archivní kopie z 5. června 2020 na Wayback Machine
  3. ↑ 1 2 Frolova G. The King of Russian Literatur Archivní kopie z 20. července 2017 na Wayback Machine
  4. ↑ 1 2 "Už měsíc mi blahopřeje k mému výročí" . Získáno 4. července 2020. Archivováno z originálu dne 5. července 2020.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata