Traktát (z latinského tractatus - „podřízeno úvahám“) je jednou z literárních forem odpovídající vědecké eseji obsahující diskusi o jakémkoliv problému [1] ve formě úvahy (často polemicky zaměřené), jejímž cílem je představit zásadní přístup k předmětu [2] .
V tomto smyslu se slovo traktát objevuje při překladech názvů děl z evropských jazyků, kde se používá lat, ne-li přímo. tractatus (např. Spinozův Tractatus Theologico-Politicus nebo Wittgensteinův Tractatus Logico-Philosophicus ), pak angl. traktu nebo angličtině. pojednání . Zároveň v angličtině pro označení „krátká obviňující díla na společensko-politická témata“ [3] začali používat speciální termín pamflet ( anglicky pamflet , vznikl ve 14. století; původně znamenal nesvázanou brožuru bez obálka), čímž se rozlišují žánry žurnalistiky (brožura) a vědecké práce (traktát). Samotný předmět traktátů ( filozofie , přírodní vědy , náboženství ) není argumentem ve prospěch možnosti použití tohoto termínu; prostě odráží tematický soubor tiskovin typických pro středověk a počátek novověku. Podstatný je zde vědecký a filozofický obsah a příslušnost k této době. Při použití v přeneseném, hravém smyslu (srov . studentské pojednání ), je to právě tento význam termínu, který je původní.
V Indii bylo od raného středověku napsáno mnoho pojednání týkajících se různých oblastí vědění, včetně astronomie, medicíny, agronomie, matematiky atd. - všechny se nazývají šastra (jednotné číslo - šastra ) . Šastry byly psány zejména v oblasti náboženství, to platí jak pro různé formy hinduismu, tak pro džinismus a buddhismus, některé z nich prakticky získaly status posvátných textů.
V evropských jazycích je původní lat. tractatus sloužil jako základ pro vytvoření řady termínů korelujících s různými literárními formami a žánry . Vnitřní číslování ve slovníkových hnízdech a posloupnost výčtu možností překladu, uvedená ve „Velkém anglicko-ruském slovníku“ (asi 150 000 slov):
ukazují, že každá z několika variant termínu je promítnuta v angličtině do speciálního asociativního pole. Zároveň je možné, že nebude ve všem odpovídat řadě asociací rusky mluvícího čtenáře a že samotná představa předmětu bude jiná. Výběr příkladů pojednání v en:Pojednání [7] představoval mimo jiné Kapitál od Karla Marxe a O původu druhů od Charlese Darwina . Při jejich přiřazení k antickému termínu pojednání se sestavovatel řídil nejen významem „⒉ vědecká práce, monografie“, ale paralelně zdůrazňoval i jejich historický význam. Přitom při překladu pojednání jako „traktátu“ ve vztahu k těmto dílům může mít ruský čtenář opačné, ironické vnímání.
Studium konkrétních případů použití jedné nebo druhé verze termínu pojednání v jiných jazycích pomáhá objasnit složitosti národního vnímání . Takže jeden z největších ekonomů 20. století, J. M. Keynes , použil v názvech svých děl možnosti:
1921 | Pojednání o pravděpodobnosti | Pravděpodobnostní studie |
1923 | Trakt o měnové reformě | Pojednání o měnové reformě |
1931 | Pojednání o penězích | Pojednání o penězích |