Třeboňský zámek

Zámek Třeboň ( česky Třeboňský zámek ) je renesanční zámek na jihozápadní straně historického centra Třeboně , jeden z největších zámeckých komplexů v České republice. V současné době na zámku sídlí Státní oblastní archiv města Třeboně, ve kterém se nachází unikátní středověký archiv feudálního rodu Rožmberků . V roce 2001 byl zámek zařazen na seznam národních kulturních památek ČR .

Do roku 1366 patřil třeboňský panát pánům z Landštejna a poté jej koupila další větev rodu Vítkovičů - pánové z Rožmberka , kteří zde založili třeboňský augustiniánský klášter . Pravděpodobně to byli právě Rožmberkové, kteří přestavěli panský dvůr v centru Třeboně na kamenný hrad, který je v historických listinách poprvé zmiňován v roce 1374 .

V roce 1479 si Vladarj Vok II. z Rožmberka zvolil za své sídlo místo Krumlova zámek Třeboň . Stavba v novodobém severozápadním nároží zámku byla výrazně rozšířena. Za Jindřicha VII. z Rožmberka bylo vybudováno východní a západní křídlo hradu.

V roce 1562 vypukl na hradě požár, po kterém Vladarj Wilem z Rožmberka pověřil architekta Antonia Eritzera, aby zámek obnovil v renesančním stylu podle nejnovějších požadavků italské módy. V letech 1565-1575 byla provedena přestavba hradu, při níž byla západní část vnitřního prostoru hradu rozšířena na jih, propojena s branami a věžemi a vytvořila tak zámecké nádvoří. Současně byl v areálu zámku vybudován pivovar a sladovna.

V roce 1602 poslední rožmberský vladařík Petr Vok z Rožmberka , zatížený přemrštěnými dluhy, prodal krumlovský zámek králi a s celým svým dvorem se přestěhoval na třeboňský hrad. Za Petra Voka, pod vedením Dominika Cometta, rozšířil hrad na úkor vnějšího nádvoří. V jihovýchodním křídle zámku vznikly dva prostorné sály s vysokými zrcadlovými klenbami . Jeden z nich, nazvaný Noble Room, byl vyzdoben nástěnnými malbami Tomasze Třebochovského , na stěnách jsou erby a jména 32 dvořanů vladarzhe Piotra Woka. V roce 1604 Piotr Wok z Rožmberka přestavěl dva domy na straně náměstí (dnešní Masarykovo náměstí) a vytvořil na jejich místě dvoukomorovou budovu knihovny a umělecké galerie. Během stavby byly zbořeny starobylé Brzilické brány, ale později na jejich místě vyrostly nové Budějovické brány, které se dochovaly dodnes. V letech 1606 - 1610 byla budova zámku spojena s třeboňským klášterem otevřenou galerií postavenou na městské hradbě (na počátku 18. století byla tato galerie přestavěna na uzavřenou zděnou chodbu, zvanou "Dlouga Hodba" - Dlouhá chodba ).

Po smrti Piotra Woka z Rožmberka v roce 1611 přešel hrad do majetku rodu Švamberků . Petr III. ze Schvamberka zahájil stavbu evangelické modlitebny na jihovýchodní straně vnějšího nádvoří , ale nestihl ji dokončit (práce řídil italský architekt Paolo Sarchelli). V roce 1621 byl za účast na stavovském povstání třeboňský pandom spolu se zámkem zkonfiskován Švamberkům králem Ferdinandem II .

Stavební činnost byla na zámku obnovena po převodu třeboňského panátu do majetku knížecího rodu Schwarzenbergů v roce 1660 . Na místě bývalého zámeckého pivovaru v západní části vnějšího nádvoří vyrostla v letech 1663-1666 barokní budova , která se stala sídlem správy schwarzenberského panství.

V roce 1712 byla podle architektonického návrhu Pavla Ignaze Bayera na zámeckém nádvoří postavena kašna s hlavami Turků a vránou, která do nich klovala (tato parcela byla součástí rodového erbu rodu Schwarzenbergů).

V letech 1859 - 1860 byla uvnitř zámku provedena rozsáhlá přestavba: západní křídlo bylo přestavěno s průčelím do zahrady (tzv. "Císařské křídlo"). Při pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla značná část pozemkového majetku Schwarzenbergů znárodněna. Z třeboňského panství zůstala v jejich vlastnictví pouze budova třeboňského zámku, kterou začali v létě pronajímat jako hotel.

V roce 1940 v zámku sídlila místní pobočka gestapa a letecká škola Luftwaffe . Po válce, v roce 1945, byl zámek obsazen národní správou ao dva roky později v souladu se zvláštním zákonem č. 143/1947 Sb. o znárodnění nemovitého majetku Schwarzenbergů (tzv. " Lex Schwarzenberg " ) přešel zámek do majetku Československa .

V současné době je větší část hradu obsazena Státním oblastním archivem města Třeboně, v němž se nachází unikátní středověký archiv feudálního rodu Rožmberků , reprodukovaný z období Schwarzenbergů. V roce 2001 byl zámek zařazen na seznam národních kulturních památek ČR .

Zdroje

• Historie hradu na oficiálních stránkách
• Třeboňský zámek na webu města
• Emanuel Poche a plk. Umělecké památky Čech T-Ž (Czech). -Praha:Academia, 1982. - Sv. 4. - S. 95-96. — 640p. - (Umělecké památky Čech).