| Opera | |
| Turek v Itálii | |
|---|---|
| Il turco v Itálii | |
| Skladatel | Gioacchino Rossini |
| libretista | Felice Romani |
| Jazyk libreta | italština |
| Žánr | opera buffa |
| Akce | 2 |
| Rok vytvoření | 1814 |
| První výroba | 14. srpna 1814 |
| Místo prvního představení | La Scala , Milán |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Turek v Itálii ( italsky Il turco in Italia ) je komická opera Gioachina Rossiniho ve dvou jednáních na libreto Felice Romaniho .
Premiéra se konala v Miláně v Teatro alla Scala , 14. srpna 1814 .
Libreto Turek v Itálii vychází z libreta stejnojmenné opery Franze Seidelmanna (s premiérou v Drážďanech 1788 ), kterou napsal Caterino Mazzola. V roce 1794 byla pražskému publiku představena další opera na stejném místě od Mazzoly - skladatele Franze Xavera Sussmayra s názvem "Muslim v Neapoli " [1] . Nyní Felice Romani přepracoval libreto v souladu s Rossiniho záměrem.
"Turk v Itálii" je jakousi dvojicí k " Italovi v Alžíru " - Rossiniho opeře, napsané o rok dříve.
Role Selima byla napsána speciálně pro zpěváka Filippa Galliho , který ji provedl při prvním představení opery.
Premiéra se konala v Miláně v Teatro alla Scala , 14. srpna 1814 .
| Zásilka | Hlas | Účinkující na premiéře 14. srpna 1814 Dirigent: Alessandro Rolla |
|---|---|---|
| Don Geronio, Neapolský | bas | Luigi Pacini |
| Fiorilla, jeho manželka | soprán | Festa Francesca Maffei |
| Selim, Turk | bas | Filippo Galli |
| Narciso, obdivovatel Fiorilly | tenor | Giovanni Davide |
| Pojďme, básníku | baryton | Pietro Vasoli |
| Zaida, turečtina | mezzosoprán | Adelaide Carpano |
| Albazar, Turek | tenor | Gaetano Pozzi |
| Cikáni, Turci, masky - sbor | ||
Děj se odehrává v Neapoli, 18. století.
Básník Prosdocimo hledá zápletku pro svou novou komedii, ale múza mu není příliš nakloněna. Najednou ho napadne, že zápletkou by mohl být příběh, který se stal jeho známému Donu Geroniovi. Básníkovi stačí jen pozorovat a usměrňovat jednání účastníků směrem, který potřebuje.
Větrnost a nestálost jeho ženy připravily dona Geronia o spánek, rozhodne se vyhledat radu a pomoc u cikánky Zeidy. Ale Zeida teď neprožívá nejlepší časy: její snoubenec, Turek Selim, zachvátený žárlivostí a podezřívající dívku z nevěry, se rozhodl ji zabít. Kvůli tomu uprchla do Neapole.
Brzy do města přijíždí bohatý turecký princ. Na první pohled se zamiluje do Fiorilly, manželky Dona Geronia, která sama nemá odpor k flirtování s cizím mužem. Geronio, který se cítí ještě nešťastnější, vypráví básníkovi o novém koníčku své ženy. Prosdocimo předstírá, že sdílí smutek nešťastného manžela, ale je tajně potěšen - příběh rychle nabírá na síle. Ukáže se, že turecký princ, který dorazil, není nikdo jiný než Selim, Zeydin pomstychtivý obdivovatel.
Selim mezitím přesvědčí Fiorillu, aby s ním utekla. Básník není spokojen s tímto vývojem událostí a domluví setkání mezi Turkem a Zeidou. Vášeň, která byla uhašena, byla obnovena, Selim byl znovu zamilovaný do cikána. Nyní Fiorillu trápí žárlivost. Mezi ženami dochází k hádce.
Selim se rozhodne ukrást Fiorillu uprostřed karnevalu, protože její manžel Don Geronio ji odmítl dát za výkupné.Prosdochimo se o tom dozví a vyzve Zeidu a Geronia, aby se oblékli jako Selim a Fiorilla. Narciso, který je tajně zamilovaný do Fiorilly, se rozhodne obléci jako Turek, aby upoutal dívčinu pozornost. Během karnevalu dojde ke zmatku a Fiorilla skončí v rukou Narcisa, Selim dostane omylem Zeydu. Páry si navzájem slibují věčnou lásku.
Tato situace způsobuje utrpení Donu Geroniovi, který stále miluje Fiorillu. Básník ho vyzve, aby se rozvedl se svou větrnou ženou. Geronio souhlasí a napíše dopis oznamující nadcházející rozvod.
Selimovo srdce opět patří Zeydě, společně odjedou do Turecka. Fiorilla, když si uvědomila, že prohrála, se vrací domů, kde najde nešťastný dopis od svého manžela. Zmocňuje se jí panika, protože teď přišla téměř o všechno. Když Geronio viděl utrpení své ženy, odpouští jí. Prosdochim rád, že vše dobře dopadlo.
| Opery Gioachina Rossiniho | |||
|---|---|---|---|
| |||