Ulice Marijas (Riga)

Ulice Marijas
Lotyšský. Marijas iela
obecná informace
Země
Město Riga
Plocha Centrální region , předměstí Latgale
Historická čtvrť Centrum , Avoty
Délka 654 m
Bývalá jména Mariinskij, Novaja, Suvorov
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ulice Marijas ( lotyšsky : Marijas iela ) je ulice v centrální části Rigy , jedna z nejdůležitějších dopravních tepen města. Vede severovýchodním směrem od křižovatky ulic 13. ledna Gogol a Raina Boulevard ke křižovatce s ulicemi Blaumana a Avotu , kde přechází do ulice Alexandra Chaka . Celková délka je 654 metrů [1] .

Začátek ulice Marijas patří do centrálního obvodu města a úsek po křižovatce s ulicí Dzirnavu slouží jako hranice mezi centrálním obvodem a předměstím Latgale ( okres Avota ).

Ulice je po celé délce zpevněná, má minimálně dva jízdní pruhy v každém směru. MHD různých tras jezdí po ulici v obou směrech [2] [3] .

Historie

Ulice byla položena po zbourání městských hradeb, kdy probíhal projekt na rekonstrukci uvolněných úseků mezi Starým městem a předměstími (v letech 1857 až 1863). Na demontáž opevnění dohlížel pobaltský vojenský guvernér A. A. Suvorov . Během těchto rekonstrukčních prací byla vybudována ulice od bulváru Naslednik (nyní bulvár Raina ) k ulici Melnichnaja ( Dzirnavu ), která pak přecházela do Nové ulice , položené na počátku 19. století. V roce 1860 byla nově položená ulice pojmenována Mariinskaja ( německy  Marienstrasse , lotyšsky Marijas iela ) – na počest Marie Alexandrovny , manželky císaře Alexandra II . [4] .

V 1885 Nová ulice ( německy:  Neustrasse , lotyšský: Jaunā iela ) byla připojena k Mariinsky ulici; Ulice Mariinskaya se tak několikrát prodloužila a nyní dosáhla ulice Pernovskaya .

V roce 1927 bylo navrženo přejmenování ulice na Olavskou ulici , k tomuto přejmenování však nedošlo [5] (o dva roky později byla po Vilisi Olavsovi pojmenována nová ulice v Mežaparkech ).

Během období německé okupace se ulice dočasně nazývala Pleskauer Straße ( lotyšsky Pliskavas iela , rusky Pskovskaya ulice ) [6] . V dobách Lotyšské SSR, v roce 1950, byla ulice pojmenována po veliteli A. V. Suvorovovi [5] . Existuje předpoklad, že při rozhodování o tomto přejmenování došlo ke zmatení zásluh generalissima a jeho vnuka, výše zmíněného vojenského guvernéra (jeho jméno dříve nesla Krishjan Baron Street ).

V roce 1989 dostala většina Suvorovy ulice (od křižovatky ulic Blaumana a Avotu až po konec ulice) nový název - Ulice Alexandra Chaka a zbytek obnovil svůj původní název - Ulice Mariyas [7] .

Budova

Budova vznikla koncem XIX - začátkem XX století. Nejpozoruhodnější a nejoriginálnější stavby jsou ve stylu lotyšského národního romantismu . 9 budov podél ulice Marijas je chráněnou architektonickou památkou [8] :

Ve velkém domě č. 9 („Nesterovův dům“, 1899, architekt K. Pekshens ) byly stěny ve vchodech zdobeny ornamenty v secesním stylu - byly to nejstarší takové nástěnné malby, o kterých se dochovaly informace. Bohužel při následných opravách byly tyto vzory přemalovány [20] . Od roku 1900 do roku 1902 bydlel v domě číslo 9 revolucionář Stepan Shaumyan , který se později stal jedním z bakuských komisařů . V této době studoval na Polytechnickém institutu v Rize , odkud byl v roce 1902 "pro revoluční chování" vyloučen a vyhoštěn na Kavkaz [21] .

V letech 1940 až 1977 bydlela v domě číslo 11 (byla instalována pamětní deska) klavíristka a skladatelka Lucia Garuta .

Přilehlé ulice

Ulice Marijas se protíná s následujícími ulicemi:

Poznámky

  1. Rīgas ielu pamatlielumi  (lotyšsky) (xls)  (nepřístupný odkaz) . Otevřete Data . Rada města Rigy (1. ledna 2016). Archivováno z originálu 12. dubna 2016.
  2. Jízdní řád MHD na zastávce "Dzirnavu iela" . Staženo: 6. října 2022.
  3. Jízdní řád MHD na zastávce "Stacijas laukums" . Staženo: 6. října 2022.
  4. Suvorovova ulice // Riga: Encyklopedie = Enciklopēdija Rīga / [přel. z lotyštiny. ; ch. vyd. P. P. Yeran]. - Riga: Hlavní vydání encyklopedií , 1989. - S. 701. - ISBN 5-89960-002-0 .
  5. 1 2 Zalcmanis R., Pētersons B., Sīpola I., Pētersone I., Kalniņa G. Rīgas ielas : Enciklopēdija  (lotyšsky) . - Riga: Apgāds "Priedaines", 2001. - T. 1. - S. 108. - 240 s. — ISBN 9984-687-05-8 .
  6. Původní názvy ulic Rigy . Lotyšské muzeum . Staženo: 6. října 2022.
  7. Vēsturiskā centra ielu katalogs  (lotyšsky) . citariga.lv . Staženo: 6. října 2022.
  8. Seznam lotyšských kulturních památek // mantojums.lv  (lotyšština)
  9. 7850 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  10. 7622 - Īres nams  (lotyšský) mantojums.lv
  11. 7623 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  12. 7851 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  13. 7455 - Berga bazars  (lotyšský) mantojums.lv
  14. Historie Berga Bazars . Bergabazars.lv _
  15. 7852 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  16. 7853 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  17. 7624 – Dzīvojamā ēka  (lotyšský) mantojums.lv
  18. Kino, které spadlo z nebe aneb historie kina "Palladium" . Získáno 12. července 2014. Archivováno z originálu 14. července 2014.
  19. 7625 – Dzīvojamā ēka // mantojums.lv
  20. Konstantīns Pēkšēns  (Lotyšština) . Rigas Jugendstila Centrs.
  21. Shaumyan Stepan Georgievich Sovětská historická encyklopedie . V 16 svazcích. — M.: Sovětská encyklopedie. Svazek 16. 1976.