| John Oliver Wardrop | |
|---|---|
| John Oliver Wardrop | |
| Datum narození | 10. října 1864 |
| Datum úmrtí | 19. října 1948 (84 let) |
| Země | |
| obsazení | diplomat, orientalista, překladatel |
| Ocenění a ceny | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
John Oliver Wardrop (10. října 1864 – 19. října 1948) byl britský diplomat, cestovatel a cestovatel, nejlépe známý pro své mnohaleté zkoumání Zakavkazu , především Gruzie .
V letech 1919-1921 byl Wardrop diplomatickým zástupcem Velké Británie v Zakavkazsku, po návratu do Velké Británie založil Kartvelologickou nadaci a pokračoval ve studiu literatury a kultury Gruzie [1] .
Oliver Wardrop poprvé přijel do Gruzie v roce 1887, plul na parníku do Batumu a odtud podnikl dlouhou cestu po Gruzii. Cestopisné poznámky a dojmy z cesty tvořily základ jeho knihy „Gruzínské království. Zápisky o cestování v zemi žen, vína a písní“, vydané v roce 1888 a obsahující popisy památek, cest, malý slovník a popis gruzínské abecedy [2] . Kniha udělala ve Velké Británii velký dojem a zaujala jeho sestru Marjorie , která se rozhodla věnovat studiu gruzínského jazyka a gruzínské kultury.
V letech 1894-1895 Oliver a Marjorie Wardropsovi navštívili Gruzii, cestovali po ní, setkali se s významnými osobnostmi gruzínské kultury, zlepšili si znalosti gruzínského jazyka. Jedním z důležitých výsledků této společné cesty bylo vydání překladů do angličtiny několika klasických gruzínských textů, včetně překladu knihy Sulkhan-Saba „On the Wisdom of Fiction“ [3] [1] od Olivera Wardropa, společně se svou sestrou . Ručně psaný deník Marjorie Wardropové popisující tento výlet je zachován ve sbírce Bodleian Library [4] .
Po dokončení univerzitního kurzu byla Oliveru Wardropovi nabídnuta práce na ministerstvu zahraničí a jeho první jmenování bylo tajemníkem britského velvyslance v St. Petersburgu . Toto jmenování bylo následováno konzulárními pozicemi v Kerchu , znovu v St. Petersburg, a post generálního konzula v Bukurešti . Jeho sestra ho doprovázela na cestách, dopisovala si s přáteli v Gruzii a nadále pracovala na překladech gruzínských textů, včetně Rytíře v kůži pantera [ 1] . Počátkem června 1896 jeho sestra s rodiči a mladším bratrem Thomasem znovu navštívili Gruzii, přijeli po zemi přes Rostov a Vladikavkaz , ale Oliver Wardrop sám nemohl jet kvůli zaměstnání [5] .
Oliver Wardrop však díky diplomatické práci neztratil kontakt s Georgií. V roce 1906 se v britském tisku objevily podrobné zprávy o vojenských represích proti revolučním povstáním v Gruzii, včetně brutálního potlačení Gurianské republiky . Wardrop a jeho sestra Marjorie spolu s dalšími sympatizanty, včetně feministky a anarchistky Nannie Dryhurstzorganizoval Výbor pro záchranu Gruzie, který se později stal Výborem přátel Gruzie [6] [7] .
Oliver Wardrop také podpořil iniciativu Varlama Čerkezišviliho a Giorgiho Gvazavy , kteří jménem gruzínského lidu sepsali protiruskou petici na mezinárodní konferenci v Haagu v roce 1907 . Autoři petice do psaní textu zapojili samotného Wardropa a za účasti Nanni Dryhursta a dalších evropských osobností sympatizujících s Gruzií text petice zprostředkovali účastníkům konference [8] .
V listopadu 1909 Marjorie Wardrop nečekaně zemřela na infarkt v Bukurešti. Její smrt byla ranou nejen pro Olivera, ale i pro jejich mnoho přátel, a když Oliver v lednu 1911 potřetí navštívil Georgii, přišly za ním významné gruzínské osobnosti, aby vyjádřily soustrast a uctily památku Marjorie [9] . Na památku své sestry založil Oliver Wardrop nadaci Marjorie Wardrop pro gruzínskou kulturu na Oxfordské univerzitě a po zbytek svého života doplňoval sbírku nadace a také publikoval její překlad Rustaveliho básně „ Rytíř v kůži pantera“. “ [1] . V roce 1912, kdy Wardrop připravoval první vydání překladu básně k vydání, byl jeho společníkem na námořní cestě básník Konstantin Balmont , budoucí tvůrce prvního ruského překladu Rustaveliho básně. To bylo od Wardrop že Balmont nejprve se dozvěděl o existenci Rytíře v kůži Panthera : on dal jemu kontrolovat anglický překlad číst [1] .
Po revolucích v roce 1917 a rozpadu Ruského impéria vyhlásila Gruzie v roce 1918 nezávislost a v létě 1919 se britská vláda rozhodla jmenovat diplomatického vyslance do Gruzie. Oliver Wardrop byl pro své rozsáhlé pracovní zkušenosti a znalost gruzínského jazyka ideálním kandidátem na tuto roli a k jeho jmenování do Gruzie došlo 27. června 1919. O méně než měsíc později se jeho pravomoci rozšířily na celý Zakavkaz . V této pozici Wardrop působil až do roku 1921 a opustil Zakavkazsko společně s demokratickou vládou Gruzie, která odcházela do exilu [10] .
V roce 1927 opustil Wardrop státní službu a veškerý svůj čas věnoval práci v nadaci Marjorie Wardrop Foundation, v roce 1930 se podílel na založení Georgian Historical Society a časopisu Georgica v Londýně a pomáhal finančně potřebným studentům gruzínského původu [ 11] . Zemřel v roce 1948 v Londýně [1] .
V roce 2014 bylo po Oliveru Wardropovi pojmenováno náměstí na Mtatsmindě v historickém centru Tbilisi poblíž ministerstva zahraničních věcí Gruzie [12] .
V říjnu 2015 v Tbilisi na náměstí pojmenovaném po Oliveru Wardropovi odhalil sochař Jumber Jikia pomník sestře a bratru Wardropovi.[13] .