Chartúmská archeologická kultura je komplex neolitických kultur poblíž města Chartúm ( Súdán ).
Periodizace - 4 tisíce před naším letopočtem. e., a je také rozdělen do 2 chronologicky po sobě jdoucích kultur [1] :
raná chartúmská kultura. kultura zaoblených kamenných dlát.Někteří učenci se domnívají, že chartúmská kultura se objevila v 7. nebo 6. tisíciletí před naším letopočtem. E.
Zhruba od poloviny 4. tisíciletí př. n. l. je chartúmská mezolitická kultura vystřídána chartúmskou neolitickou kulturou, jejíž stopy se nacházejí v okolí Chartúmu, na březích Modrého Nilu, na severu Súdánu - až do r. IV práh, na jihu - až po VI práh, na východě - do Kasaly a na západě do pohoří Ennedi a oblasti Wanyanga v Borku (Východní Sahara).
Na rozdíl od dočasného tábora mezolitických obyvatel Chartúmu byly osady neolitických obyvatel Súdánu již trvalé.
Jeden z nich - ash-Shahey-nab - byl studován obzvláště pečlivě. Nebyly zde však nalezeny žádné stopy obydlí, dokonce ani jámy pro opěrné pilíře, a nebyly nalezeny žádné pohřby (možná obyvatelé neolitu Shaheinab žili v chatrčích z rákosí a trávy a mrtví byli házeni do Nilu). Nebyly nalezeny žádné stopy zemědělství; objevuje se až v dalším období. To je o to významnější, že ash-Shaheinab, soudě podle radiouhlíkové analýzy (3490±880 a 3110±450), je současná s rozvinutou neolitickou kulturou El-Omari v Egyptě (radiokarbonové datum 3300±230).
Analýza artefaktů ze sousedních kultur umožňuje vědcům podniknout kroky k rekonstrukci mezolitické kultury Chartúmu, která se v té době nacházela ve střední části údolí Nilu. Krajina této části údolí Nilu byla v té době lesní avanou s galeriovými lesy podél břehů. Lidé z Chartúmu jasně znali primitivní keramiku . Lovili malá i velká zvířata (od slona a hrocha až po mangustu vodní a krysu třtinovou ). Méně často lidé z Chartúmu lovili plazy ( krokodýl , krajta atd.) a velmi zřídka ptáky.
Jako lovecké zbraně sloužily oštěpy , harpuny a luky se šípy . Tvar kamenných hrotů šípů naznačuje spojení mezi chartúmskou mezolitickou kulturou a kapsskou kulturou severní Afriky. Rybaření mělo pro obyvatele Chartúmu velký význam, ale ti ještě neměli rybářské háky a ryby chytali zřejmě košíky, napichovali a stříleli šípy. Obyvatelé Chartúmu vyřezávali hrubou keramiku v podobě pánví a misek s kulatým dnem z hlíny, která byla zdobena jednoduchým ornamentem v podobě pruhů, čímž tyto nádoby připomínaly košíky. Zabývali se také pletením košíků. Jejich osobní ozdoby byly vzácné, ale své nádobí a možná i těla natírali okrovem, který se těžil v sousedních nalezištích. Mrtví byli pohřbíváni přímo v osadě, která možná byla jen sezónním táborem.
Jak daleko na západ pronikli nositelé chartúmské mezolitu, naznačuje nález v Meunietu na severozápadě Hoggaru, 2000 km od Chartúmu, typické střepy pozdního chartúmského mezolitu. Tento nález je datován radiokarbonem do roku 3430 před naším letopočtem.
V poslední čtvrtině 4. tisíciletí př. Kr. E. ve středním údolí Nilu v severním Súdánu existovaly stejné eneolitické kultury - kultura Amrat a Gerze jako v sousedním předdynastickém Horním Egyptě (jejichž nositelé vlastnili primitivní zemědělství). Jižní periferie celé této kulturní zóny se nacházela někde v údolích Bílého a Modrého Nilu (pohřebiště „skupiny A“ bylo objeveno v oblasti Chartúmu, konkrétně u mostu Omdurman) a poblíž Ash-Shaheinab. Jazyková příslušnost jejich mluvčích není známa. Čím dále na jih, tím více byli černoši nositelé této kultury. V Ash-Shaheinab jednoznačně patří k rase negroidů.
pravěká afrika | ||
---|---|---|
Podle období |
| |
Podle regionu |
| |
Antropologie |
| |
Úspěchy |
| |
viz také Pravěká Palestina a Levanta Pravěký Kypr Kategorie:Archeologické kultury Afriky |
![]() |
---|