| Syro-jakobitská pravoslavná církev | |
| Kostel Pásu Panny Marie | |
|---|---|
| Arab. كاتدرائية السيدة العذراء أم الزنار | |
| Exteriér kostela | |
| 34°43′45″ s. sh. 36°43′12″ palců. e. | |
| Země | Sýrie |
| Město | Homs |
| zpověď | Syro-jakobitská pravoslavná církev |
| Diecéze | Arcidiecéze Homs a Hama |
| Datum založení | AD 59 |
| Relikvie a svatyně | částice pásu P. Marie |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Kostel Pásu svaté Matky Boží ( arabsky كاتدرائية السيدة العذراء أم الزنار ) je syrsko-jakobitský kostel v Homthod . Je to jeden z nejstarších kostelů na světě, byl postaven v 1. století a pojmenován podle opasku Panny Marie , jehož část je zde uložena [1] . V polovině 20. století byl kostel sídlem patriarchy Antiochie, než se jeho sídlo přestěhovalo do Damašku . Nyní je sídlem syrského ortodoxního arcibiskupa z Homsu a Hamy.
Chrám je známý svým jedinečným architektonickým stylem, je postaven z černého čediče jako nedaleká mešita Khalid ibn al-Walid . Současná stavba pochází z poloviny 19. století, ale vznikla na místě staršího kostela z roku 59 našeho letopočtu. E. nad podzemní částí [2] , kde je i zdroj sladké vody v hloubce až 20 metrů. Podle Rosse Burnse se pod kostelem dochovaly části základů staveb z Východořímské říše [3] . Podle Josepha Nasrallaha byla existence kostela zasvěceného Matce Boží v Homsu doložena již v roce 478 [4] .
Kostel obsahuje uctívaný kus Svatého opasku, který má být součástí opasku Panny Marie [5] . 15. srpna každého roku, během oslav dne na počest Nanebevzetí Přesvaté Bohorodice , je vyveden z kostela a uspořádán pro procesí blízkými ulicemi. Kostel prochází několika rekonstrukcemi, z nichž největší byla na konci 19. století a znovu v roce 1953 za antiochijského patriarchy Ignáce Afrema .
Podle legendy se apoštol Tomáš nezúčastnil pohřbu Panny Marie . Po pohřbu Matky Boží byl převezen do Jeruzaléma z Indie a tvrdil, že tělo Panny nebylo v hrobce. Když apoštolové otevřeli hrob, aby se mohl přesvědčit o pohřbu Matky Boží, tělo Matky Boží tam nebylo. Potom Tomáš řekl, že mu bylo zjeveno, jak Matka Boží vystupuje do nebe, a požádal ji, aby mu dala své požehnání. Potom mu Matka Boží shodila opasek , kterým byla přepásána. Asi 400 let byl pás v Indii, kde byl podle jeho života umučen sv. Apoštol Tomáš . V roce 476 byl pás odvezen do Sýrie a ukryt v oltáři starověkého kostela.
Stavba podzemního kostela sahá až do roku 59 a vypadal jako podzemní sklep, kde se tajně konaly bohoslužby z obavy před pronásledováním, které mohli zařídit pohanští římští panovníci [6] . Poté , co se Emesa stala sídlem biskupa, kostel se stal jeho sídlem, první biskup setrval ve své funkci čtyřicet let až do své smrti v roce 312 [6] . V roce 313 začali křesťané z Emesy stavět velký nadzemní kostel přímo nad starým podzemním kostelem, zdi byly z černého kamene a střecha byla dřevěná, ale nemáme dostatek informací o jeho délce a šířce , v 6.-7. století byly cely přesunuty [6] .
Podle křesťanské tradice žil v celách apoštol Tomáš, který Svatý pás přivezl do Indie, kde pás zůstal po čtyři staletí, kdy byl s ostatky svatého Tomáše přenesen do Edessy a poté roku 476 do Emesy, a odtud do Emesy v roce 476, kdy mnich Avid Al-Torabdini přinesl částečku opasku do kostela [1] .
V roce 1852 biskup Julius kostel zrekonstruoval, byla odstraněna dřevěná střecha a část zdí, současný kostel má šestnáct obrovských sloupů, z nichž osm bylo ve středu kostela a zbytek ve zdech, uprostřed byl zdobená půlválcová kupole. Pás byl umístěn do čedičové rakve uprostřed oltáře, přes kterou položili kámen a na garshuni vepsali datum renovace kostela a jména donátorů, připomínajíc, že kostel pochází z r. 59 [6] . V roce 1901 byla přistavěna současná zvonice, v roce 1910 byl na příkaz osmanského sultána Mehmeda V. kostel renovován a v roce 1953 za patriarchátu Ignáce Afrema byla výrazně změněna loď; v roce 1954 patriarcha rozšířil kostel na západ a přistavěl křídlo [6] .
Kostel byl poškozen při střetech mezi rebely a bezpečnostními složkami během nepokojů v Sýrii v letech 2011-2012 [7] . V roce 2012 prý střety způsobily rozsáhlé škody na exteriéru kostela [8] . Velkým úsilím věřících byl kostel obnoven a poté byla vykonána bohoslužba.