Circumcellions ( latinsky circumcelliones , ze slov Augustina „qui circum cellas vagantur“ – „ putování po venkovských příbytcích “, jinak agonisté , řecky αγωνιστικοί – „ schopní boje “) – účastníci radikálního křesťanského hnutí, které se rozšířilo na území Římské provincie v severní Africe ve 4.–5. století našeho letopočtu. E.
Circumcellionům se původně říkalo asketové putující ve jménu Krista, kteří se nazývali Kristovými vojáky a považovali za svou povinnost bojovat proti každé nepravdě a prosazovali heslo ochrany všech urážených a utlačovaných.
Řady cirkumcellionů doplňovali především lidé z chudého venkovského obyvatelstva a kolon . Odchýlili se od světských záležitostí, stali se zásadně v opozici vůči oficiální církvi , vedli boj proti ortodoxním duchovním a ničili církevní budovy. Protestovali proti sociální nerovnosti, vystupovali proti vlastníkům půdy a věřitelům, propouštěli otroky, ničili dluhové závazky, odmítali pracovat v zemědělství a snažili se žít z almužen venkovských komunit. Tím vším ospravedlňovali svůj sociální boj se svými náboženskými názory [1] . Agonisté si ve svém boji dovolili okrádat a zabíjet bohaté a vysoce postavené lidi. Často vedli velká povstání kolon, venkovské chudiny a otroků proti císařským úřadům (např. povstání v Numidii kolem roku 340 pod vedením Aksida a Fazira, povstání na počátku 5. století).
Agonisté usilovali o mučednickou smrt a přijetí smrti pro Krista. Přitom na základě verše „Ale Ježíš řekl Petrovi: Zasuň svůj meč do pochvy“ (Jan 18:11) se většinou vyhýbali železným zbraním a vyzbrojovali se hlavně kyji.
Donatisté , pronásledovaní státem , našli oporu v agonistech, což zanechalo nesmazatelnou skvrnu na všech stoupencích Donata , i když většina z nich se na zločinech cirkumcellionů nepodílela.
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |
|