Tsitsishvili, Irakli Nikolaevič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 2. března 2021; kontroly vyžadují 6 úprav .
Irakli Nikolajevič Tsitsishvili
náklad. ირაკლი ნიკოლოზის ძე ციციშვილი
Datum narození 17. prosince 1918( 1918-12-17 )
Místo narození
Datum úmrtí 4. května 2001( 2001-05-04 ) (ve věku 82 let)
Místo smrti
Afiliace  SSSR
Druh armády ženijní vojska SSSR
Roky služby 1941-1946
Hodnost Plukovník
Část 268. samostatný ženijní prapor
Pracovní pozice velitel praporu
Bitvy/války
Ocenění a ceny
V důchodu architekt, výtvarný kritik
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Irakli Nikolaevich Tsitsishvili ( gruzínské ირაკლი ნიკოლოზის ძე ციე ციე ციე ცირიიიციიიციშ architekt , 18. května 04 , 07.05.09 , Gruzie , 17. prosince 01. prosince ) Doktor umění (1959), profesor (1960), uznávaný vědec Gruzie. Představitel gruzínské knížecí rodiny Tsitsishvili . Člen Velké vlastenecké války. Hrdina Sovětského svazu .

Životopis

Velitel 268. samostatného ženijního praporu ( 38. armáda , Voroněžský front ), kapitán Irakli Tsitsishvili, se vyznamenal při překročení řeky Dněpr u obce Svaromye, Vyšhorodský okres , Kyjevská oblast , Ukrajinská SSR [1] .

V období od 5. října do 10. října 1943 vojáci praporu pod vedením kapitána Tsitsishviliho i přes nepřetržité nálety a dělostřelecké ostřelování nepřítele postavili 360metrový most přes Dněpr [1] .

Výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 29. října 1943 za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě boje proti nacistickým okupantům a současně projevenou odvahu a hrdinství , byl kapitán Tsitsishvili Irakli Nikolaevič vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu s Leninovým řádem a medailí Zlatá hvězda [2] (č. 2003).

Dne 4. srpna 1944 byl major Tsitsishvili při náhlém protiútoku německých jednotek vážně zraněn na noze a byl zajat na dálnici Zaluž- Sanok v oblasti Drogobych Ukrajinské SSR [3] . Po propuštění ze zajetí byl pro nemoc 22. března 1946 propuštěn z řad Rudé armády [4] .

Od roku 1945 pracoval na Gruzínském polytechnickém institutu , byl vedoucím katedry architektury (od roku 1956), předsedou Gosstroy Gruzínské SSR (1970-1978), vedoucím hlavního vědeckého a výrobního oddělení pro ochranu kulturní památky (1978-1990), prezident Gruzínského národního výboru pro ochranu památek ICOMOS (od roku 1993).

Byl ženatý s Manana Gerontievna Kikodze .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 N.V. Ufarkin. Irakli Nikolajevič Tsitsishvili . Stránky " Hrdinové země ".
  2. ↑ Seznam ocenění za titul Hrdina Sovětského svazu . v elektronické bance dokumentů "Paměť lidu" (archivní materiály: TsAMO , fond: 33, inventář: 793756, kartotéka: 52, list 28, položka 150035273). Staženo: 2. března 2021.
  3. ↑ Osvědčení (výchozí č. 01460 ze dne 5. dubna 1945) 5. oddělení účetního a statistického oddělení hlavního personálního oddělení NPO SSR, vysvětlující okolnosti dopadení . v elektronické bance dokumentů "Paměť lidu" (archivní materiály: TsAMO , fond: 33, inventář: 11459, kartotéka: 450, list 160, záznam 78234844). Získáno 2. března 2021. Archivováno z originálu dne 2. března 2021.
  4. ↑ Rozkaz Hlavního personálního ředitelství NPO SSR ze dne 22. března 1946 . v elektronické bance dokumentů "Paměť lidu" (archivní materiály: TsAMO , fond: 33, inventář: 563783, kartotéka: 5, list 234, položka 74751581). Staženo: 2. března 2021.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky