Černé kódy jsou zákony, které diskriminují barevné lidi ve Spojených státech, běžné v mnoha státech v 19. století. Ačkoli byly přijaty v jižních i severních státech před občanskou válkou , termín primárně odkazuje na legislativu jižních států (bývalých členů Konfederace ), přijatou během „ přestavby jihu “ po zákazu otroka. systém po válce 1861-1865 . _ _ „Černé kodexy“ by neměly být zaměňovány se zákony o rasové segregaci , které byly uzákoněny po Rekonstrukci, kdy byly „Černé kodexy“ zrušeny.
V první polovině XIX století. s rozvojem abolicionistického hnutí a růstem afroamerické populace na Severu v důsledku exodu otroků z jižních států rostly mezi obyvateli severních států obavy z konkurence zdrojů levné pracovní síly. Proto Ústava státu Indiana, přijatá v roce 1851, uvedla: „Žádnému černochovi ani mulatovi nebude povoleno vstoupit na území státu nebo se na něm usadit po přijetí této ústavy.“ Stejně jako na jihu zde byly zakázány sňatky mezi bílými a nebílými. Podobné zákony byly přijaty v letech 1840-1850. v Illinois a Michiganu [1] .
Již po občanské válce zákony státu Texas definovaly jako barevného každého občana, mezi jehož předky je alespoň osmina černošské rasy (tedy alespoň jeden ze čtyř pradědů nebo čtyř pradědů). babičky) [2] . Typicky černé kódy ukládaly následující omezení práv lidí jiné barvy pleti:
Stanovil také vytvoření zvláštních soudů pro projednávání případů zločinů spáchaných černochy. Některé státy také omezily rozsah profesí, které bylo možné pro barevné osoby získat [3] . Černé kodexy vycházely z předválečných jižanských otrokářských zákonů, ale na rozdíl od nich Černé kodexy nepočítaly s tělesnými tresty tak rozsáhle [4] .
Konkrétně zákony státu Mississippi zní:
Od černochů se vyžaduje, aby každoročně uzavírali písemné pracovní smlouvy; pokud neplní své povinnosti, zaměstnavatel jim zadržuje mzdu za daný rok. Je-li to od nich požadováno, musí černoši předložit licence (ve městech - podepsané starostou, v jiných lokalitách - podepsané členem místní samosprávy nebo policie), které musí uvádět místo bydliště a potvrzovat jejich právo pracovat. Ti, kteří se vyhýbají pracovním povinnostem, musí být zatčeni a vráceni svému zaměstnavateli. Občané, kteří zadrží a doručí černochy, kteří se vyhýbají práci, zaměstnavateli dostávají pět dolarů na hlavu a kompenzaci nákladů na dopravu. Agitace mezi černochy, aby přestali pracovat, nebo pomoc s jídlem těm, kteří se práci vyhýbají, se trestá pokutou nebo vězením. Teenageři by měli být učni, pokud chlapci ještě nemají 21 let a dívky - 18 let. Fyzické tresty, které otcové udělují svým dětem, mohou mistři aplikovat na učně. Tulák by měl být pokutován, a pokud pokuta nemůže být zaplacena, měli by být nasazeni tuláci, jejichž mzda jde na zaplacení pokuty. Černoši nesmějí nosit nože nebo střelné zbraně, pokud k tomu nemají zvláštní povolení. Pití nebo prodej alkoholu černochům se trestá pokutou 50 dolarů a 30 dny vězení. Pokud černoši nemohou zaplatit pokutu a soudní výlohy, musí je šerif zařadit do veřejně prospěšných prací za minimální mzdu...
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] Negři musí uzavírat roční pracovní smlouvy písemně; pokud by utekli od svých úkolů, přišli o mzdu za rok. Kdykoli je to od nich požadováno, musí předložit průkazy (ve městě od starosty, jinde od člena policejního sboru), které uvádějí místa jejich bydliště a opravňují je k práci. Uprchlíci z práce měli být zatčeni a odvezeni zpět ke svým zaměstnavatelům. Pět dolarů na hlavu a najeté kilometry by bylo povoleno takovým chytačům černochů. Bylo to považováno za přestupek, který se trestal pokutou nebo vězením, aby přesvědčil propuštěného, aby opustil svého zaměstnavatele, nebo aby nakrmil uprchlíka. Nezletilí měli být učni, pokud muži do svých jednadvaceti let, pokud ženy do osmnácti let. Takový tělesný trest, jaký by otec udělil dítěti, by mohl udělovat jejich páni. Tuláci měli být pokutováni vysokými pokutami, a pokud nemohli částku zaplatit, měli být najímáni do služby, dokud nebude pohledávka uspokojena. Negři nesmějí nosit nože nebo střelné zbraně, pokud k tomu nemají povolení. Dávat nebo prodávat omamné likéry černochovi byl přestupek, který byl potrestán pokutou 50 dolarů a vězením na třicet dní. Když černoši nemohli po soudním řízení zaplatit pokuty a náklady, měli být na veřejnou výzvu šerifem najati tomu, kdo nabídne nejnižší nabídku... [5]Podobné zákony Jižní Karolíny:
V Jižní Karolíně se zaměstnaným barevným lidem říká sluhové a jejich zaměstnavatelé se nazývají páni. Na farmách je jejich pracovní doba definována jako denní doba: denně od východu do západu slunce, s výjimkou neděle. Černoši musí za úsvitu vstát z postele. Z výdělku se jim odečítá ztracený čas a také náklady na jídlo a péči v případě nemoci. V neděli se nepřítomní musí vrátit na plantáž před západem slunce. Domácí služebnictvo musí být v pohotovosti kdykoli během dne nebo v noci, sedm dní v týdnu. Musí být obzvláště zdvořilá k hostitelům, jejich rodinám a hostům a v tomto případě se s nimi bude také jednat zdvořile a laskavě. Tělesné a jiné tresty jsou přípustné pouze na příkaz soudce nebo jiného zástupce místního úřadu. Musí být přijaty přísné zákony proti tulákům, aby černoši nežili na silnicích jako zloději a žebráci.
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] V Jižní Karolíně se osoby barvy smluvní pro službu nazývaly „sluhové“ a ti, s nimiž uzavírali smlouvy, jako „mistři“. Na farmách by pracovní doba byla od východu do západu slunce denně kromě neděle. Černoši měli vstát z postele za úsvitu. Zmeškaný čas by jim byl odečten ze mzdy, stejně jako náklady na jídlo, ošetřovatelství atd. v době nepřítomnosti v nemoci. Nedělní nepřítomní se musí vrátit na plantáž do západu slunce. Domácí sluhové měli být v pohotovosti ve všech denních i nočních hodinách ve všechny dny v týdnu. Musí být „zvláště zdvořilí a zdvořilí ke svým pánům, rodinám svých pánů a hostům“ a oni na oplátku obdrží „jemné a laskavé zacházení“. Tělesné a jiné tresty měly být vykonávány pouze na příkaz okresního soudce nebo jiného civilního magistrátu. Byl uzákoněn nějaký přísný zákon tuláků, který měl zabránit negrům bloudit po silnicích a žít životy žebráků a zlodějů. [5]V 70. letech 20. století byly černé kodexy v řadě států formálně zrušeny, ale ustanovení podobná těm, která jsou v nich obsažena, byla zahrnuta do ústav a trestních zákonů. Zejména byla zrušena omezení volebního práva, sňatky mezi bílými a barevnými, vlastnictví majetku a některé další.