Joaquin Edwards Bello | |
---|---|
Datum narození | 1887 [1] [2] [3] […] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 1968 [1] [2] [3] […] |
Místo smrti | |
občanství (občanství) | |
obsazení | esejista , prozaik , kronikář , prozaik , básník , novinář |
Ocenění | Cena časopisu Atenea [d] ( 1931 ) Chilská národní cena za literaturu ( 1943 ) Národní cena žurnalistiky [d] ( 1959 ) |
Autogram | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Joaquín Edwards Bello ( španělsky: Joaquín Edwards Bello ; 10. května 1887 , Valparaiso - 19. února 1968 ) byl chilský spisovatel a novinář . Představitel naturalismu v chilské literatuře počátku 20. století. Člen chilské jazykové akademie (od roku 1954). Laureát národních cen Chile za literaturu (1943) a žurnalistiku (1959).
Britové od narození. Syn vlivných bankéřských rodičů. Studoval na jedné z nejlepších vzdělávacích institucí ve Valparaisu – Mackay School, poté – na Eduardo de la Barra Lyceum. Aby dokončil své vzdělání, v roce 1904 se rodina rozhodla poslat ho do Evropy, ale Joaquin, který od dětství cítil literární povolání, opustil plány svých rodičů a dal se na žurnalistiku, se stal kronikářem.
V prvním románu „Bezcenný“ („El unútil“, 1910), v dilogii „Kolébka Esmeralda“ („La cuna de Esmeraldo“, 1918) a „Hladový muž“ („El Roto“, 1920 ), stejně jako v románu „Dívka z Crillonu“ („La chica del Crillón“, 1935) maloval odhalující obrazy buržoazních mravů a společenských neřestí kapitalistického města.
Autora charakterizuje stálost kritických pohledů na okolní realitu, neměnný zájem o osudy lidí ze společenského dna; odtud předurčení obrazů a situací opakujících se v jeho románech.
Významně publicistický odkaz Joaquina Edwardse Bella (autobiografická kniha „Valparaiso – město větrů“ – „Valparaíso, la ciudad del viento“, 1931).
Na sklonku života se plně věnoval žurnalistice.
Slovníky a encyklopedie | ||||
---|---|---|---|---|
Genealogie a nekropole | ||||
|