Jazyk tao (yami)

tao (yami)
vlastní jméno ciciring žádné Tao
země Tchaj-wan
Regiony Orchidejový ostrov (Lanyu)
Celkový počet reproduktorů < 4500 lidí (2020)
Postavení nefunkční
Klasifikace

Austronéská rodina

filipínská pobočka Batanské jazyky
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 tao
WALS ymi
Atlas světových jazyků v ohrožení 2026
Etnolog tao
Linguasphere 31-CAA-a
ELCat 10747
IETF tao
Glottolog yami1254

Tao (původní název: ciciring no Tao , čínsky : 達悟語), také známý jako Yami ( čínsky : 雅美語), je malajsko-polynéský jazyk , kterým mluví obyvatelé Yami (Tao) z Orchid Island , který se nachází 46 kilometrů jihovýchodně od Tchaj-wan . Tento jazyk je také označován jako ivatanský dialekt.

Sami rodilí mluvčí tomu říkají ciriciring no Tao , tedy „lidská řeč“. Rodilí mluvčí preferují vlastní jméno „tao“ [1] .

Tao je jediný rodný jazyk tchajwanských domorodých obyvatel , který není součástí formosanské skupiny austronéských jazyků. Předpokládá se, že je to jeden z batanských jazyků, které se také vyskytují na severních Filipínách .

Fonologie

Jazyk má 20 souhlásek a 4 samohlásky [2] :

Samohlásky

Přední samohlásky Střední samohlásky Zpětné samohlásky
Vysoké samohlásky i


Střední samohlásky ə


Ó


Nízké samohlásky A


Tao varianta mluvená ve vesnici Dziraralai na severním pobřeží rozlišuje mezi geminativními souhláskami (například opa „stehno“ versus oppa „kuře“ tvoří jeden takový minimální pár ) [3] .

Souhlásky

Tao souhlásky
Labiální Alveolární Palatal Retroflex Velární Uvulární hrdelní
nosní m


n


ŋ


Výbušniny /



Afrikáty 		Hluchý p


t


t͡ʃ


k


( q ) ʔ


vyjádřený b


d͡ʒ


ɖ


ɡ


frikativy proti


ʂ


ʁ


( ɦ )
štěrbinové sonoranty l


j


ɻ


w


Chvějící se souhlásky r


Gramatika

Pokud jde o základní klasifikaci slovních druhů, jako jsou slovesa, podstatná jména, přídavná jména, předložky a příslovce v obecně analytických nebo jiných univerzálních jazycích, existují mezi tchajwanskými austronéskými jazyky rozdíly. Například zpravidla neobsahují příslovce a funkčně příslovce obvykle nahrazují slovesa, která lze funkčně nazývat gerundiem, podobně jako gerundiem v ruštině [4] . Klasifikace jazyka Tao spočívá v rozboru a rozlišení hlavních gramatických slovních druhů, afixů, stavby slov a klasifikačních metod, jakož i v porovnávání a rozboru metod pro klasifikaci slovních druhů [5] .

Zájmena

Následující soubor zájmen se nachází v Tao [6] .

zájmena tao
Jmenovaný Genitiv lokativní
volná forma disjunktivní forma volná forma disjunktivní forma
1 osoba jednotného čísla zajít ko niaken ko jiaken
2 osoby jednotného čísla imo ka nimo mo jimo
3. osoba jednotného čísla ya ano nia na jia
1 osoba v množném čísle (včetně) yaten ta,

tamo,

takamo

niaten ta jiaten
1. osoba množného čísla (výhradně) Yamen jmen niamen jmen jiamen
2 osoby množného čísla inio kamo, kanio ninio nio jinio
3. osoba množného čísla sira sia nira da jira

Slovesa

Následující seznam ukazuje koncovky sloves nalezené v jazyce Tao [7] .

Dynamické netranzitivy: Statický: Dynamický: Tranzitivní: Statické, fungující jako přechodné:

Připojuje

Následující seznam ukazuje přípony nalezené v jazyce Tao:

*icia- "soudruzi takoví a takoví, kteří mají stejné rysy obličeje nebo stejný osud"

*ikeyka- "ještě víc než to"

*ika- "Cítím se tak a tak, protože..."

*ika- "sériové číslo"

*ipi- "množné číslo"

*ji a- "negace nebo afirmace"

*ka- "společnost, jako ... jako abstraktní podstatné jméno"

*ka- "tak tedy, teprve teď, jen"

*ka- „předpona statického slovesa, která se znovu objevuje při tvoření přechodných sloves“

*ka- "velmi" (reduplikace)

*ka- "zvířata pojmenovaná na základě určitých vlastností" (reduplikace)

*ka- ...-an - "běžné podstatné jméno"

*ma- ... -en - "Rád dělám to a to"

*mapaka - "předstírat, že jsi takový a takový"

*mapi- "dělat takové a takové povolání"

*mi-/mala- "vztahy ve skupině dvou nebo tří"

*mika-/mapika-/ipika- "vše dohromady, jeden po druhém"

*mala- „ochutnat nebo podívat...“

*mipa- "stále větší a větší..."

*mipipa- "Ještě víc..."

*mapi-/mapa-/pa- ... -en/ipa- "příčinné přípony sloves"

*ni- "perfektní výhled"

*ni- ... na "superlativní"

*noka- "minulost"

*noma- "budoucnost" (vzdálené)

*sicia- "skutečný"

*sima- "budoucnost" (nejbližší)

*tey- "směr"

*tey- "také velmi"

*tey- "část přidělená každému" (reduplikace)

Slovní zásoba

Hovorové výrazy

tao ruština
akokay kamo / akokay Ahoj všichni! / Ahoj!
ahoj Děkuji! / Naštěstí!
asnesneken Omluvte mě (při setkání)
poledne Dobře, ano
beken Ne
tosia Ne/nepotřebuji
mikonan Ahoj! (odchází)
mi namen rana an. Je čas, abychom šli domů.
akma ka i alipasalaw. Přeji hodně zdraví!

Filipínská příbuzná slova

Angličtina tao Tagalog / Ilokan / Bisai jazyky atd.
osoba tao tao (Tagalog), tawo (Cebuano Vis.)
Matka v v
Otec ama ama
hlava oo ulo
Ano nohon oho (opo)
příteli kagagan kaibigan
SZO sino sino, sin-o (Hiligaynon Vis.), hin-o (Waray Vis.)
ony sira sila (Tagalog), sira/hira (Waray Vis.)
jejich nira nila
potomek anak anak
já (zájmeno) ko ko, -ko (Ilokano)
vy ka ka, -ka (Ilokano)
den araw araw, aldaw (Ilokano), adlaw (Cebuano Vis.)
jíst kanen kain, kanen (Ilokano), kaon (všechny Visayan)
napít se inomen inumin, inomen (Ilokano)
mluvený projev obíhající chirichirin (Itbayaten Ivatan), siling (Hiligaynon Vis., řekněme), porod (Waray Vis., řekněme)
a aka saka
au Ananay Aray, Agay (Cebuano Vis.), Annay (Ilokano)
Domov vahay bahay, balay (Ilokano, Cebuano Vis.)
selata viik biik (tagalog, prasátko)
koza kadlování kambing, kanding (Cebuano Vis.), kalding (Ilokano)
kámen vato bato (tagalog, všechny Visayan atd.)
město nebo ili (Ilokano)
jeden jako isa (Tagalog, Hiligaynon Vis.), Maysa (Ilokano), USA (Cebuano Vis.)
dva doa (raroa) dalawa (Tagalog), duha (Cebuano), dua (Ilokano)
tři tilo tatlo, tulo/tuto (Cebuano Vis.), tallo (Ilokano)
čtyři apat apat (Tagalog, Hiligaynon Vis.), upat (Cebuano Vis.), uppat (Ilokano)
Pět lima lima
šest anem anim (Tagalog), innem (Ilokano), unom (Cebuano Vis.), anum (Hiligaynon Vis.)
sedm pito pito
osm wao walo
devět siam siyam, siam (Ilokano)
deset hovínko sampu (Tagalog), sangapulo (Ilokano), napulo (všechny Visayan)

Japonská výpůjční slova

Angličtina tao japonský
Letoun sikoki hikouki (飛行機)
alkohol saki saké (酒)
bitevní loď gengkang gunkan (軍艦)
bible seysio seisho (聖書)
Kristus Kizisto kirisuto (キリスト)
Doktor koysang o-isha-san? (お医者さん)
zábleskové světlo dingki denki (電気)
Svatý Duch seyzi seirei (聖霊)
klíč kagi kagi (鍵)
Lék kosozi kusuri (薬)
Opice Sazo saru (猿)
motocykl otobay ōtobai (オートバイ; automobilové kolo )
POLICIE kisat keisatsu (警察)
škola gako gakkō (学校)
Školní aktovka kabang kaban (鞄)
učitel sinsi sensei (先生)
Lístek kipo kippu (切符)
nákladní auto tozako torakku (トラック; nákladní automobil )

Půjčky z čínštiny

Angličtina tao čínština
Víno potaw cio putaoju (葡萄酒)

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Rau, D. Victoria; Dong, Maa-Neu. 達悟語：語料、參考語法、及詞彙/ Yami Texts with Reference Grammar and Dictionary (en, ch) // Taipei: Academia Sinica.. - 2006. - P.79 .
  2. ↑ Rau, D. Victoria; Dong, Maa-Neu. 達悟語：語料、參考語法、及詞彙/ Yami Texts with Reference Grammar and Dictionary (en, ch) // Taipei: Academia Sinica.. - P.079. -2007 .
  3. ↑ Rau, D. Victoria; Dong, Maa-Neu. 達悟語：語料、參考語法、及詞彙/ Yami Texts with Reference Grammar and Dictionary (en, ch) // Taipei: Academia Sinica.. - 2006. - P.81 .
  4. ↑ Jui-chuan Yeh  . — 2021-05-11. - T. 22 , č.p. 3 . — S. 475–512 . — ISSN 2309-5067 1606-822X, 2309-5067 . doi : 10.1075 / lali.00089.yeh .
  5. ↑ Barbara H. Partee, Alice Ter Meulen, Robert E. Wall. Matematické metody v lingvistice  // Studium lingvistiky a filozofie. - 1993. - ISSN 0924-4662 . - doi : 10.1007/978-94-009-2213-6 .
  6. ↑ Rau, D. Victoria; Dong, Maa-Neu. 達悟語：語料、參考語法、及詞彙/ Yami Texts with Reference Grammar and Dictionary ( en, ch) // Taipei: Academia Sinica.. - S.. - 2006 .
  7. ↑ Rau, D. Victoria; Dong, Maa-Neu.達悟語：語料、 參考語法、及詞彙/ Texty z Yami s referenční gramatikou a slovníkem (en. ch) // Taipei: Academia Sinica.. - 2006. - 2006 .

Odkazy