Ovariální tepna

Ovariální tepna  je typ gonadální tepny u žen. Dodává krev do vaječníků a dělohy . [jeden]

Místopis

Ovariální tepna je párová tepna, která ve většině případů (asi 80 %) odbočuje z přední plochy břišní aorty 2,5 cm pod renálními tepnami na úrovni horního okraje obratle L2 . Také ve většině případů (přibližně 60 %) pravá tepna odchází nad levou. Vzdálenost mezi ústy je 0,5–1,1 cm, má délku 20–22 cm a průměr 0,6–0,8 cm (v těhotenství dochází ke zduření ovariálních tepen, aby se zvýšilo prokrvení dělohy a jejich průměr se zvětší) . Cestou dává větve do tukového pouzdra ledvin a močovodu . Obě ovariální tepny vstupují do pánevní dutiny, procházejí v závěsném vazu vaječníku. Poté, v mediálním směru, každá ovariální tepna prochází mezi listy širokého vazu dělohy pod vejcovodem, přičemž dává větve do vejcovodu a vaječníku. V oblasti vejcovodu dává ovariální tepna 1-2 až 3-5 větví do ampulární části vejcovodu. V oblasti hilu vaječníku se vytváří masivní arteriální preovariální plexus. Při vstupu do vaječníku se cévy dělí až do 8. řádu. [2]

Variace

Ovariální tepna asi v 5% případů odbočuje z břišní aorty na úrovni začátku renálních tepen, ve 3% - nad jejich původem. V některých případech ovariální tepna odstupuje z aorty na úrovni a. mezenterica inferior a dokonce pod ní. Může také vycházet z ledviny, z akcesorní ledviny a příležitostně z jedné z mezenterických tepen. [jeden]

Oběh kolaterálu

Koncové větve ovariální tepny anastomózou s ovariální větví děložní tepny, přičemž arteriální oblouky tvoří uzavřený cévní prstenec v tloušťce širokého vaziva dělohy. Vaječník tedy přijímá výživu ze dvou systémů – ovariální tepny a děložní tepny.

Existují tři typy extraorgánových uteroovariálních anastomóz:

• Single (asi ve 30 % případů). V tomto případě ovariální větev děložní tepny anastomózuje s ovariální tepnou. Možnosti anastomózy:
  • v mezenteriu vaječníku - asi v 60% případů,
  • v mezenteriu vejcovodu - asi 15%,
  • ve vazu podporujícím vaječník - asi 10%,
  • v tubárním úhlu dělohy - asi 5%

• Dvojité (asi v 60 % případů). V tomto případě ovariální a tubární větve uterinní tepny anastomózou se stejnojmennými větvemi ovariální tepny. Možnosti anastomózy:
  • v mezenteriu vejcovodu a v mezenteriu vaječníku - asi 60 %,
  • v mezenteriu vejcovodu a v tubárním úhlu dělohy - asi 15%,
  • v mezenteriu vejcovodu a ve vazu podporujícím vaječník - přibližně 10 %,
  • v mezenteriu vejcovodu a v širokém vazu dělohy - asi 15%

• Triple (cca 10 %), kdy jsou anastomovány tři větve - ovariální a tubární větve uterinní tepny anastomují se stejnými větvemi ovariální tepny (anastomózy leží v mezenteriu vejcovodu, v mezenteriu ovaria resp. v oblasti vazu, který podpírá vaječník), plus je zde další větev z děložní tepny, která prochází mezi pláty širokého vazu dělohy a anastomuje s ovariální tepnou na bočním okraji vaječníku nebo v oblasti vazu, který podpírá vaječník. (V případech, kdy je ovariální tepna jediným zdrojem krevního zásobení vaječníku (přibližně 1 %), nedochází k uteroovariální anastomóze). [3]

Viz také

testikulární tepna

Poznámky

1. ↑ 1 2 Viscerální větve: tepna varlata, tepna mezenteria inferior . StudFiles . Staženo: 3. července 2021. (Ruština)
2. ↑ Kokov L. S., Sitkin I. I., Samoilova T. E. Arteriální prokrvení dělohy a jejích příloh za normálních podmínek, v různých věkových obdobích a za patologických stavů ve vztahu k endovaskulární okluzi děložní tepny  (ruské)  // Gynekologie. - 2004. - T. 6 , č. 5 . - S. 259-262 . — ISSN 2079-5831 .
3. ↑ S. N. Kalašnikovová, N. V. Zharova. Varianty prokrvení vaječníků žen zralého věku v závislosti na somatotypu  (ruský)  // Ukrajinský morfologický almanach. - 2010. - T. 8 , č. 1 . - S. 36-38 .