Rakousko-ukrajinské vztahy

Rakousko-ukrajinské vztahy

Rakousko

Ukrajina

Rakousko-ukrajinské vztahy ( ukr . ukrajinsko-rakouské vіdnosini , německy  Österreich-Ukraine Beziehungen ) jsou dvoustranné diplomatické vztahy mezi Rakouskem a Ukrajinou v oblasti mezinárodní politiky, ekonomiky, vzdělávání, vědy, kultury atd.

Rakousko začalo navazovat kontakty s Ukrajinou ihned po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991, diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly navázány 24. ledna 1992, ve stejný den byl rakouský konzulát přeměněn na velvyslanectví . 3. dubna 1992 otevřela Ukrajina své velvyslanectví ve Vídni [1] .

Historie

Po vyhlášení nezávislosti Ukrajinou začalo Rakousko okamžitě navazovat společné vztahy a bez čekání na referendum začalo kontaktovat ukrajinské politické vedení. Takové kontakty vyústily v podepsání „Společného komuniké o navázání konzulárních vztahů mezi Ukrajinou a Rakouskou republikou“ dne 26. září 1991 ministry zahraničních věcí Ukrajiny a Rakouska v New Yorku [2] .

Rakousko se domnívá, že účast Ukrajiny na vzniku a její členství v OSN, stejně jako v dalších mezinárodních organizacích, znamená faktické uznání Ukrajiny světovým společenstvím, proto se Ukrajině v Rakousku nedostalo formálního diplomatického uznání [1] .

Dvoustranné vazby

Politické a diplomatické vazby

30. května  - 1. června 1996 se uskutečnila první oficiální návštěva předsedy Národní rady H. Fischera v historii ukrajinsko-rakouských vztahů. Jejím hlavním cílem bylo prohloubení politických vztahů a navázání vazeb mezi parlamenty zemí. 1. června 1996 ve Vídni Ukrajina přijala Středoevropskou iniciativu, zároveň se ministři zahraničí zúčastněných zemí dohodli na pokračování 9 dohod mezi SSSR a Rakouskem o vztazích mezi Ukrajinou a Rakouskem [1] .

V dubnu 1997 Oleksandr Moroz spolu s delegací Nejvyšší rady Ukrajiny uskutečnil svou první oficiální návštěvu Rakouska, byla vedena jednání s nejvyšším vedením země.

Ve dnech 15. – 16. října 1998 se uskutečnila první návštěva prezidenta Ukrajiny Leonida Kučmy [3] v Rakousku, které tehdy předsedalo EU . Téhož roku se ve Vídni konal summit Ukrajina-EU, v jehož důsledku Evropská unie přijala Strategii pro Ukrajinu [1] .

Hlavy obou států se setkaly i v roce 1999: na neformálním summitu prezidentů středoevropských zemí ve Lvově (14. – 15. května), ekonomickém fóru CEE v Salcburku (30. června – 1. července) [3] a v hod. summit OBSE v Istanbulu (18. -19. listopadu) [3] . Během těchto jednání probíhal dialog o stavu bilaterálních vztahů a jejich budoucnosti, o stavu bezpečnosti v Evropě a možnosti vytvoření evropského bezpečnostního systému a projednávaly se také globální a regionální výzvy [1] .

Následujícího roku, v květnu 2000, podnikl spolkový prezident Rakouské republiky Thomas Klestil oficiální návštěvu Ukrajiny a další oficiální návštěvu Rakouska ve dnech 6. – 7. listopadu 2002 uskutečnil prezident Ukrajiny Leonid Kučma. Proběhla schůzka s nejvyššími představiteli země [3] .

Viktor Juščenko uskutečnil svou první státní návštěvu Rakouska jako prezident Ukrajiny ve dnech 12. – 13. července 2005, také v prosinci letošního roku a v březnu příštího roku se uskutečnila jednání na úrovni ministra zahraničních věcí Boryse Tarasjuka a spolkového kancléře Rakouska Wolfanga Schüssela a v dubnu 2007 se setkali šéfové ministerstev zahraničních věcí Arsenij Jaceňuk a Ursula Plasnik [1] .

Viktor Juščenko svou druhou návštěvu Rakouska jako prezident Ukrajiny 8. července 2008, ve dnech 15. až 16. července 2008 přijel na Ukrajinu na oficiální návštěvu rakouský spolkový kancléř Alfred Gusenbauer , spolkový prezident Rakouské republiky Heinz Fischer zaplatil státní návštěva Ukrajiny v červenci 2009.

Ve dnech 6. – 8. července 2009 přicestoval na Ukrajinu na státní návštěvu spolkový prezident Rakouska Heinz Fischer, v Kyjevě se uskutečnila jednání s prezidentem, předsedou vlády a předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny. Návštěva zasáhla i Lvov , kde se konala jednání s vedením regionu [4]

Diaspora

Ukrajinci v Rakousku

Podle údajů žije v Rakousku asi 12 tisíc lidí s ukrajinskými kořeny (z toho 3 tisíce autochtonních), většina z nich se tam usadila po roce 1989 . Rakouští Ukrajinci jsou zastoupeni ve všech sociálních vrstvách společnosti [5] .

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 7 Ukrajina a Rakousko. Politické názory Archivní kopie ze dne 13. října 2013 na Wayback Machine na webových stránkách Velvyslanectví Ukrajiny v Rakouské republice. — Citováno 1. ledna 2013
  2. Spіlne Communique o zřízení konzulárních víz mezi Ukrajinou a Rakouskou republikou Archivní kopie ze dne 4. března 2016 na Wayback Machine na webových stránkách Laws of Ukraine. Informační a právní portál. — Citováno 1. ledna 2013
  3. ↑ 1 2 3 4 Ukrajina-Rakousko Archivováno 21. ledna 2010. na stránkách Země světa Archivováno 22. března 2012 na Wayback Machine . — Citováno 1. ledna 2013
  4. Bilaterální návštěvy Archivní kopie z 16. června 2013 na Wayback Machine na stránkách Velvyslanectví Rakouské republiky na Ukrajině. — Citováno 1. ledna 2013
  5. Ukrajina a Rakousko. Ukrajinci v Rakousku Archivní kopie z 13. října 2013 na Wayback Machine na stránkách Velvyslanectví Ukrajiny v Rakouské republice. — Citováno 1. ledna 2013

Odkazy

  1. Velvyslanectví Ukrajiny v Rakouské republice (ukrajinské), (německy)
  2. Velvyslanectví Rakouské republiky na Ukrajině (ukrajinský), (německý)
  3. Ukrajina-Rakousko na stránkách Světových zemí