Podle části 2 článku 65 Ústavy Republiky Tatarstán a zákona „O administrativně-územním uspořádání Republiky Tatarstán “ zahrnuje předmět Ruské federace tyto administrativně-územní jednotky [1] [2 ] :
Kompletní seznam administrativně-územních jednotek a sídel Tatarstánu je obsažen v Registru administrativně-územních jednotek a sídel v Republice Tatarstán [3] [4] .
Města republikového významu Kazaň a Naberežnyje Čelny tvoří obce se statutem městské části , která není součástí městských částí. Zbytek měst republikového významu Tatarstánu je součástí příslušných městských obvodů ve statutu městské osady .
Viz městské částiKazaň je město republikánského významu v Tatarstánu, které se dělí na administrativně-územní celky – okresy:
Od konce roku 2010 došlo ke sloučení správ těchto okresů:
Územní členění má také Naberezhnye Chelny , jehož 3 okresy nejsou ani administrativně-teritoriálními jednotkami ani obcemi.
27. května 1920 - Vznikla Tatarská autonomní sovětská socialistická republika s rozdělením na 10 kantonů : Arskij , Bugulminskij , Buinskij , Laishevsky , Mamadyshsky , Menzelinsky , Svijazhsky , Spassky , Tetyushsky a Chistopolsky .
1921 – Vznikly kantony Agryz , Yelabuga a Chelny .
1924 - Kanton Agryz byl zrušen. Byly vytvořeny 2 okresy: Agryzsky a Bondyuzhsky .
1927 – Byly zrušeny kantony Laishevsky, Sviyazhsky a Tetyushsky. Bylo vytvořeno 7 nových okresů: Voskresensky (brzy přejmenován na Kazansky ), Laishevsky, Nurlatsky , Rybno-Slobodsky, Svijazhsky , Tenkovsky a Uljanovsky (brzy přejmenován na Kaibitsky).
1928 – kanton Yelabuga byl zrušen.
23. července 1930 – Všechny zbývající kantony byly zrušeny. Místo nich vznikly okresy: Aksubajevskij, Aktanyshskij, Aktašskij , Alekseevskij, Alkeevskij, Almetevskij, Apastovskij, Arskij, Bavlinskij, Bilyarskij , Bugulminskij, Buinskij, Drozhzhanovsky, Dubyazsky , Yelabuga, Kamskoňskij-Mamskij, Menskij , Kulišskij Mamlinskij-Ustyinskij , Musljumovskij, Novošešminskij, Okťabrskij , Pervomajskij , Pestrečinskij, Sabinskij, Sarmanovskij, Spasskij, Takanyshskij , Tetyushsky, Tukaevsky , Tumutuksky , Tyuntersky , Chelninsky , Chistopolsky, Sheremetevsky a Shugurov .
1931 - Tumutuksky okres byl přejmenován na Aznakaevsky a Sviyazhsky - na Verkhneuslonsky. Byly zrušeny okresy Bondyuzhsky a Tenkovsky.
1932 - okres Takanyshsky byl zrušen, okres Tuntersky byl přejmenován na Baltasinsky.
1935 - Vzniklo 17 nových okresů: Bondyužskij, Budennovskij , Vorošilovskij , Vysokogorskij, Zainskij, Kalininskij , Kzyl-Armeisky , Kzyl-Yulduzsky , Kzyl-Yulsky , Kuznechikhinsky , Novopismjanskij , Tutazmjanskij, Tutazinskij , Takanymuskij, Tentazinskij, Tentazinskij, Tentazinskij, Takanyshsky Spassky okres byl přejmenován na Kuibyshevsky.
1938 – Baltasinský okres byl přejmenován na Tsipyinsky a okres Tukaevsky byl přejmenován na Atninsky. Byly vytvořeny okresy Bolshetarkhansky a Tsipinsky . Kazanský okres byl zrušen - vznikly z něj okresy Stolbischensky a Yudinsky .
1944 – Vznikly okresy Kostěněevskij (brzy přejmenovaný na Mortovský ), Matveevskij , Podberezinskij , Saltanovskij , Čurilinskij , Juchmačinskij a Jamašinskij .
1946 - Saltanovsky okres byl přejmenován na Kornoukhovsky .
V roce 1948 bylo území Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky rozděleno na 70 okresů a 3 města republikánské podřízenosti (Kazaň, Zelenodolsk a Chistopol).
8. května 1952 - Na území republiky byly vytvořeny 2 regiony: Kazaň a Chistopol .
21. února 1953 - Vznikla oblast Bugulma .
30.4.1953 - byly zrušeny všechny 3 kraje, od té doby začal krajů ubývat.
1954 – Byly zrušeny okresy Kornoukhovsky, Matveevsky a Mortovsky.
1955 - Novopismyansky okres byl přejmenován na Leninogorsky.
1956 – byly zrušeny okresy Podberezinskij, Čurilinskij, Juchmachinskij a Jamašinskij. Okres Kzyl-Yulsky byl přejmenován na Tukaevsky .
1957 - 2 další okresy byly přejmenovány: Budyonnovsky na Tsilninsky a Voroshilovsky na Yana-Yulsky .
1958 – byly přejmenovány další 2 okresy: Yudinsky na Zelenodolsky, Yutazinsky na Urussky . Ve stejném roce byly zrušeny okresy Kzyl-Armeisky, Telmansky, Tenkovsky, Tumutuksky a Tsipinsky.
1959 – Byly zrušeny okresy Aktašskij, Atninsky, Bolshetarchansky, Kalininskij, Kzyl-Yulduzsky, Stolbishchensky, Tyulyachinsky, Csilninsky, Shugurovsky a Yana-Yulsky.
1960 – Byly zrušeny okresy Krasnoborskij a Kuzněčichinskij.
1963 - Agryzsky, Aznakaevsky, Aksubaevsky, Aktanyshsky, Alekseevsky, Alkeevsky, Apastovsky, Bavlinsky, Baltasinsky, Bilyarsky, Bondyuzhsky, Verchneuslonsky, Vysokogorsky, Drozhzhanovsky, Dubyazsky, Zainskyum, Laish Kaibitsky, Kusinsky, Laish Kaibitsky, Okresy Pervomajský, Rybno-Slobodskij, Takanyshskij, Tukaevskij, Urusskij a Šeremetěvskij. Brzy však začal proces obnovy revírů zrušených při reformě (ne vždy probíhala obnova v bývalých hranicích a pod dřívějším názvem).
1963 - Aznakaevsky okres byl obnoven.
1964 - Agryzsky, Alekseevsky, Alkeevsky a Apastovsky okresy byly obnoveny.
1965 – Aksubajevskij, Aktanyshskij, Bavlinskij, Baltasinskij, Verchneuslonskij, Vysokogorskij, Kamsko-Ustyinskij, Kukmorskij, Laishevskij, Musljumovskij, Nižněkamskij (dříve Šeremetěvskij), Rybno-Slobodskij a Čeremšansky (dříve Pervomanský) okres.
1966 - byl obnoven okres Drozhzhanovsky.
1972 - byla obnovena čtvrť Zainsky.
1976 – Chelninsky okres byl přejmenován na Tukaevsky.
1983 - Novosheshminsky okres byl obnoven.
1985 - Mendělejevskij okres (bývalý Bondyuzhsky) byl obnoven.
1990 - Obnoven Atninskij okres (bývalý Tukaevskij v letech 1956-1963).
1991 – byly obnoveny okresy Kaibitsky, Tyulachinsky a Yutazinsky. Kuibyshevsky okres byl přejmenován na Spassky.
Postsovětské období1997 - Oktyabrsky okres byl přejmenován na Nurlatsky.
Moderní obecní struktura Republiky Tatarstán byla zřízena v souladu s federálním zákonem ze dne 6. října 2003 č. 131-FZ „O obecných zásadách organizace místní samosprávy v Ruské federaci“.
V rámci municipální struktury republiky, v hranicích administrativně-územních celků Tatarstánu, vznikaly obce :
rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
městské části | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
městské části | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 | 43 |
městská sídla | 38 | 38 | 38 | 38 | 38 | 38 | 38 | 38 | 39 | 39 | 39 |
venkovských sídel | 916 | 916 | 916 | 906 | 891 | 891 | 872 | 872 | 872 | 872 | 872 |
Celkový | 999 | 999 | 999 | 989 | 974 | 974 | 955 | 955 | 956 | 956 | 956 |
Ne. | ruské jméno | Tatarské jméno | Vlajka | Erb | administrativní centrum | Rozloha, km² | Obyvatelstvo, lidé [5] (2021) | Hustota obyvatelstva , osoba/km² |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Městské části (okresy) | ||||||||
jeden | Region Agryz | tat. Regiony Agher | Agryz _ | 1 796,62 | ↗ 35 142 [5] | 19.6 | ||
2 | Aznakaevsky okres | tat. Okresy Aznakay | Aznakajevo _ | 2 168,65 | ↘ 58 966 [5] | 27.2 | ||
3 | okres Aksubaevsky | tat. okresy Aksubay | Město Aksubaevo | 1439,16 | ↘ 27 102 [5] | 18.8 | ||
čtyři | okres Aktanyshsky | tat. okresy Aktanysh | vesnice Aktanysh | 2034,00 | ↘ 28 534 [5] | čtrnáct | ||
5 | Alekseevskij okres | tat. Aleksejevské okresy | město Alekseevskoye | 2074,41 | ↘ 24 924 [5] | 12 | ||
6 | Alkeyevsky okres | tat. Alki okresy | Vesnice Bazarny Mataki | 1 726,76 | ↘ 18481 [5] | 10.7 | ||
7 | Almetevsky okres | tat. okresy Almat | Almetěvsk _ | 2542,93 | ↗ 213 235 [5] | 83,9 | ||
osm | Apastovský okres | tat. Okresy Apas | Město Apastovo | 1 047,52 | ↘ 19 093 [5] | 18.2 | ||
9 | Arský okres | tat. čtvrti Archa | Arsk _ | 1 843,65 | ↘ 51 031 [5] | 27.7 | ||
deset | Atninský okres | tat. Әtnә okresy | Vesnice Bolshaya Atnya | 681,36 | ↘ 12 553 [5] | 18.4 | ||
jedenáct | Bavlinský okres | tat. okresy Bauli | Bavly _ | 1222,85 | ↘ 33 581 [5] | 27.5 | ||
12 | Baltasinský okres | tat. okresy Baltach | město Baltasi | 1 094,50 | ↘ 33 229 [5] | 30.4 | ||
13 | Bugulminsky okres | tat. okresy Bogelma | Bugulma _ | 1433,07 | ↘ 101 975 [5] | 71,2 | ||
čtrnáct | Buinsky okres | tat. Oblasti Bois | Buinsk _ | 1 543,57 | ↘ 40 172 [5] | 26 | ||
patnáct | Verkhneuslonsky okres | tat. Okresy Yugary Oslan | Obec Horní Uslon | 1302,82 | ↗ 17 495 [5] | 13.4 | ||
16 | Vysokogorský okres | tat. okresy Biektau | Vysokohorská vesnice | 1 574,25 | ↗ 56 047 [5] | 35.6 | ||
17 | Drozhzhanovsky okres | tat. okresy Chuprale | vesnice Staroe Drozhzhanoe | 1 029,54 | ↘ 20 994 [5] | 20.4 | ||
osmnáct | Region Yelabuga | tat. Okresy Alabuga | Yelabuga _ | 1401,41 | ↘ 85 475 [5] | 61 | ||
19 | Zainský okres | tat. Zay okresy | Zainsk _ | 1900,78 | ↘ 53 731 [5] | 28.3 | ||
dvacet | Zelenodolský okres | tat. Okresy Zelenodol , také okresy Yashel Uzan | Zelenodolsk _ | 1439,72 | ↗ 169 469 [5] | 117,7 | ||
21 | Kaybitsky okres | tat. Kaybyčské čtvrti | vesnice Bolshiye Kaybitsy | 995,36 | ↘ 12907 [5] | 13 | ||
22 | okres Kamsko-Ustyinsky | tat. Oblasti Kama Thamagy | Kamskoje Ustye | 1 198,80 | ↘ 14 460 [5] | 12.1 | ||
23 | čtvrť Kukmor | tat. okresy Kukmara | Kukmor _ | 1490,00 | ↗ 51 693 [5] | 34.7 | ||
24 | Laishevsky okres | tat. Laesh okresy | Laishevo _ | 2 094,43 | ↗ 61 794 [5] | 29.5 | ||
25 | okres Leninogorsk | tat. Leninogorské okresy | Leninogorsk _ | 1 843,22 | ↘ 79 506 [5] | 43.1 | ||
26 | Mamadyshsky okres | tat. Mamadysh okresy | Mamadysh _ | 2612,52 | ↘ 40 625 [5] | 15.6 | ||
27 | Mendělejevský okres | tat. Mendělejevské okresy | Mendělejevsk _ | 744,90 | ↗ 30 839 [5] | 41.4 | ||
28 | Menzelinský okres | tat. okresy Minzala | Menzelinsk _ | 1919,75 | ↘ 27 131 [5] | 14.1 | ||
29 | Muslyumovský okres | tat. muslimské čtvrti | Vesnice Muslyumovo | 1464,31 | ↘ 19 109 [5] | 13 | ||
třicet | Nižněkamská oblast | tat. Okresy Tuban Kama | Nižněkamsk _ | 1 733,54 | ↗ 277 544 [5] | 160,1 | ||
31 | Novosheshminsky okres | tat. Okresy Yana Chishma | Vesnice Novosheshminsk | 1317,52 | ↗ 13 282 [5] | 10.1 | ||
32 | čtvrť Nurlat | tat. Nurlatské čtvrti | Nurlat _ | 2308,95 | ↘ 53 200 [5] | 23 | ||
33 | Pestrechinsky okres | tat. okresy Pitrach | Vesnice Pestretsy | 1339,54 | ↗ 62 094 [5] | 46.4 | ||
34 | okres Rybno-Slobodský | tat. Oblasti Balyk Bistase | Rybnaja Sloboda | 2041,41 | ↘ 24 340 [5] | 11.9 | ||
35 | Sabinský okres | tat. Okresy Saba | Rich Saby | 1 097,74 | ↘ 30 586 [5] | 27.9 | ||
36 | Sarmanovský okres | tat. Sarmanské okresy | vesnice Sarmanovo | 1385,56 | ↗ 34 655 [5] | 25 | ||
37 | Spasský okres | tat. Lázeňské čtvrti | Bolgar _ | 2022.14 | ↘ 18 405 [5] | 9.1 | ||
38 | Tetyushsky okres | tat. okresy Tatesh | Tetyushi _ | 1638,42 | ↘ 20 648 [5] | 12.6 | ||
39 | Tukaevský okres | tat. okresy Tukay | Naberezhnye Chelny | 1 729,49 | ↗ 46 760 [5] | 27 | ||
40 | Tyulyachinsky okres | tat. Okresy Telache | Vesnice Tyulyachi | 844,08 | ↘ 13 736 [5] | 16.3 | ||
41 | Cheremshansky okres | tat. Chirmeshan okresy | vesnice Cheremshan | 1364,28 | ↘ 18 371 [5] | 13.5 | ||
42 | Chistopolský okres | tat. čisté oblasti | Chistopol _ | 1 818,27 | ↘ 74 685 [5] | 41.1 | ||
43 | Yutazinský okres | tat. Okresy Yutazy | Urussu _ | 760,57 | ↘ 20 116 [5] | 26.4 | ||
Městské části (města republikového významu [6] ) | ||||||||
44 | Kazaň | tat. Kazaň | Kazaň _ | 614,16 | ↗ 1 308 660 [ 5] | 2130,8 | ||
45 | Naberezhnye Chelny | tat. Yar Chally | Naberezhnye Chelny | 160,91 | ↗ 548 434 [5] | 3408,3 |
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 21. března 2005 č. 57-ZRT [7] transformoval obce Mendělejevského okresu:
Zákonem Republiky Tatarstán ze dne 28. prosince 2007 č. 69-ZRT [8] byly transformovány tyto obce:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 13. října 2008 č. 104-ZRT [9] transformoval obce Almetěvské oblasti:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 20. listopadu 2008 č. 110-ZRT [10] transformoval obce regionu Nurlat:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 16. května 2010 č. 18-ZRT [11] transformoval obce okresu Arsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 22. května 2010 č. 27-ZRT [12] transformoval obce okresu Tetyushsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 30. června 2010 č. 42-ZRT [13] transformoval obce okresu Laishevsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 3. července 2010 č. 48-ZRT [14] transformoval obce okresu Cheremshansky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 30. června 2011 č. 36-ZRT [15] transformoval obce okresu Pestrechinsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 1. srpna 2011 č. 53-ZRT [16] transformoval obce okresu Arsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 18. listopadu 2011 č. 87-ZRT [17] transformoval obce okresu Aktanyshsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 13. dubna 2013 č. 31-ZRT [18] transformoval obce okresu Tetyushsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 27. dubna 2013 č. 42-ZRT [19] transformoval obce okresu Vysokogorsky:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 20. května 2013 č. 36-ZRT [20] transformoval obce regionu Mamadysh:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 14. června 2013 č. 46-ZRT [21] transformoval obce Spasského okresu:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 22. července 2013 č. 69-ZRT [22] transformoval obce Zelenodolské oblasti:
Zákonem Republiky Tatarstán ze dne 18. října 2013 č. 81-ZRT [23] došlo k transformaci obcí okresu Rybno-Sloboda:
Zákon Republiky Tatarstán ze dne 13. prosince 2014 č. 115-ZRT [24] transformoval obce okresu Verkhneuslonsky:
Tatarstán v tématech | ||
---|---|---|
Příběh | ||
Zeměpis |
| |
Politika | ||
Ekonomika |
| |
Společnost |
| |
Symboly | ||
kultura |
| |
|
Ruské federace | Administrativně-územní členění subjektů|
---|---|
Rep. | |
Okraje | |
Kraj |
|
Města | |
Oblast | |
A. env. | |
|