Americký bůhvíjak
| Americký bůhvíjak | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| V zimních šatech, leden | ||||||||||||
| vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSupertřída:čtyřnožciPoklad:amniotyPoklad:SauropsidyTřída:PtactvoPodtřída:vějířoví ptáciInfratřída:Nové patroPoklad:Neoavesčeta:CharadriiformesPodřád:Scolopaci Stejneger , 1885Rodina:slukyRod:sluka bekastýPohled:Americký bůhvíjak |
||||||||||||
| Mezinárodní vědecký název | ||||||||||||
| Limnodromus scolopaceus ( řekněme , 1823 ) | ||||||||||||
| plocha | ||||||||||||
| chovný rozsah migrační trasy přezimování | ||||||||||||
| stav ochrany | ||||||||||||
 Least Concern IUCN 3.1 Least Concern : 22693348 |
||||||||||||
| ||||||||||||
Bekasinka americká [1] [2] [3] (varianta: sluka dlouhozobá [4] ) ( lat. Limnodromus scolopaceus ) je drobný ptáček z čeledi bekavkovitých .
Popis
Vzhled
Délka - 29 cm, váha - 88-131 gramů [5] .
Letní opeření. Hřbetní strana je černohnědé barvy, posetá bílými a rezavými příčnými pruhy. Spodní část zad je bílá. Horní ocasní a horní ocasní kryty s černými příčnými pruhy. Přední strana krku a struma s hnědými skvrnami. Břišní strana je rezavě červená, posetá bělavými okraji peří a načernalými pruhy, které se na hrdle a strumě zmenšují a naopak - větší, příčné na bocích a pod ocasem. Pohlaví jsou téměř totožná, samice jsou většinou mohutnější, mají delší křídla a zobák [6] .
V zimě je opeření ptáka téměř celé šedé, obilí a hruď jsou kouřové, spodní část zad a břicho jsou bílé.
U mladých ptáků je peří na hřbetě kouřové s rezavými okraji a břišní strana je hnědo-kouřová se skvrnitostí.
Hlas
Hlas – rychlá čtyřslabičná píšťalka
Rozsah a hnízdiště
Migrant. Obývá především tundry Severní Ameriky , ale zasahuje i východní Sibiř . V Rusku je distribuován od dolního toku Indigirky po poloostrov Chukchi . Až do 50. let 20. století byl v Asii zaznamenán pouze v povodí řeky Anadyr . V současné době je zavedeno hnízdění druhu v tundře od Čukotky na západ až po povodí Anabar . Jediný nález v Krasnojarském území v traktu Ary-Mas . Malý počet, ale neustále se množí na Wrangelově ostrově . Hnízdí sporadicky ve středním a dolním toku Anadyru a v celé Kanchalanské pánvi . Jižní hranice rozšíření na Čukotce se shoduje s hranicí zonální tundry. Zimuje v Severní Americe a Střední Americe, od jižních částí Severní Ameriky po Brazílii , Guatemalu a pobřeží Peru [6] .
Biotopy
Bažinaté tundrové nížiny, porostlé ostřicí, podél břehů malých, převážně lužních jezírek. Na hnízdištích preferuje subarktické tundry a lesní tundry . Hnízdí také na stanovištích podobných tundře jižně od hranice lesa.
Jídlo
Potravu získávají zarytím zobáku hluboko do půdy. Základem stravy je hmyz , měkkýši a další bezobratlí [7] .
Reprodukce
Roční hnízdní hustota a rozšíření druhu v areálu podléhají významným změnám. Hnízda jsou dobře maskována v rostoucí trávě. V plné snůšce jsou 4 vejce olivově okrové barvy s tmavě hnědými rozmazanými skvrnami. Velikost jiker je cca 44,5 x 30,5 mm, hmotnost cca 21 g. Délka inkubace cca 20 dní. Pevně sedí na hnízdě a vylétá zpod nohou. Zpočátku snůšku inkubuje hlavně samice, ke konci hnízdění samec. Samec vede mláďata.
Poznámky
- ↑ E. A. Koblik, V. Yu. Arkhipov. Ptačí fauna zemí severní Eurasie v rámci hranic bývalého SSSR. Seznamy druhů. M.: KMK, 2014. 173 s. . Získáno 14. července 2016. Archivováno z originálu 15. září 2016.
- ↑ Koblik E. A., Redkin Ya. A., Arkhipov V. Yu. Seznam ptáků Ruské federace. - M .: Partnerství vědeckých publikací KMK, 2006. - S. 92. - 256 s. — ISBN 5-87317-263-3
- ↑ břehovec americký Limnodromus scolopaceus . Získáno 14. července 2016. Archivováno z originálu 1. června 2016.
- ↑ Boehme R.L. , Flint V.E. Pětijazyčný slovník jmen zvířat. Ptactvo. Latina, ruština, angličtina, němčina, francouzština / Ed. vyd. akad. V. E. Sokolová . - M . : ruský jazyk , RUSSO, 1994. - S. 85. - 2030 výtisků. - ISBN 5-200-00643-0 .
- ↑ „Dlouhoúčtová identifikace Dowitchera, Vše o ptácích, Cornellova laboratoř ornitologie“ . www.allaboutbirds.org . Získáno 7. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 21. června 2021.
- ↑ 1 2 Takekawa, John Y.; Warnock, Nils D. "Dlouhozobý Dowitcher (Limnodromus scolopaceus)" // Birds of the World. - doi : 10.2173/bow.lobdow.01 . Archivováno z originálu 12. července 2021.
- ↑ Burton, PJK; Burton, PJK "Krmící techniky chůdařů a dowitcherů" // Transakce přírodovědné společnosti v San Diegu. - T. 17 . — s. 63–68 . doi : 10.5962 / bhl.part.19959 . Archivováno z originálu 13. července 2021.