Aplikativum ( lat. applicatus "sousedící, spojující" z kap. applicare ) - vzrůstající aktantová derivace , ve které má situace popsaná slovesem nový povinný účastník, který býval periferní. V mnoha jazycích má aplikativ morfologický výraz: ke slovesu se připojuje speciální afix , který ukazuje, že valence slovesa vzrostla o jeden aktant. Nový povinný účastník může zastávat různé sémantické role : beneficient , adresát, experimentátor , nástroj, komitativní , lokativní. Nejběžnější jsou prospěšné aplikace.
Níže je uveden příklad lokativního aplikativu z jazyka Ainu [1] . V příkladu (a) má sloveso „žít“ jeden argument (ten, kdo žije) a postpoziční fráze „ve velkém domě“ je konstanta circ . V příkladu (b) má sloveso dva povinné aktanty – „on“ a „velký dům“. To, že se zvýšila valence slovesa, je na predikátu vyznačeno příponou „e“ a jmenná fráze „dům“ přestává být doplňkem k postpozici „v“.
a) poro cise ta horari velký dům k bydlení Bydlí ve velkém domě b) poro cise e -horari velký dům APP-live Bydlí ve velkém doměTermín "aplikativní" lze použít k označení aplikační konstrukce, k označení sloves v této konstrukci nebo k označení indikátoru na slovesu.
Termín „aplikativní“ pochází z gramatik španělských misionářů, které popisovaly národní jazyky Ameriky (zejména utoaztécké jazyky ). Později si tento termín vypůjčili specialisté na jazyk Bantu a nyní se používá k označení podobných konstrukcí v různých jazycích světa. Aplikativní se obvykle nazývají pouze takové odvozeniny aktantu, ve kterých je přidání nového aktantu vyznačeno na predikátu .
V některých jazycích se to, co lze považovat za druh aplikace, nazývá verze . Takže podle V. A. Plungyana [2] :
... verze není ani tak zvláštním typem derivace aktantu, jako spíše zvláštní specifickou jazykovou kategorií, která stojí proti několika vzájemně se vylučujícím indikátorům blahodárných a nepřímo reflexivních typů.
To znamená, že když se mluví o verzi, obvykle se myslí paradigmatická opozice forem, z nichž některé jsou aplikační. Například, když se mluví o přítomnosti gramatické kategorie verze v gruzínském jazyce , rozumí se, že stejnou štěrbinu ve slovesném tvaru mohou zabírat morfémy, které označují blahodárný aplikativ (objektivní, odstředivá verze), a benefiční reflexivní aplikace (subjektivní, odstředivá verze), lokativní aplikace (lokativní verze) nebo žádná aplikační derivace (neutrální verze).
Aplikace jsou nejběžnější v jazycích Afriky (hlavně v jazycích Bantu), v austronéských jazycích a v jazycích Severní a Střední Ameriky (v sališských , utoaztéckých, mayských jazycích ) [3 ] . Lze provést následující zobecnění: aplikativy se nejčastěji vyskytují v jazycích s nerozvinutým případovým systémem, ale bohatou verbální morfologií. Důvodem absence aplikací v jazycích Eurasie může být získání bohaté nominální morfologie těmito jazyky.
Nejběžnější role aplikačního objektu v jazycích je role příjemce nebo příjemce/škodlivý.
Příklad benigní aplikace (objektivní verze) z gruzínského jazyka [4] :
a) kali k'eravs k'abas žena šití šatů Žena šití šatů b) je u -k'eravs mezobels k'abas on/ona APP-šije šaty pro sousedku Žena šije šaty pro sousedku.Aplikativní objekty však mohou mít také mnoho dalších sémantických rolí. Zároveň v jazyce každé sémantické role aplikačního objektu může odpovídat samostatný aplikační indikátor. Příkladem takového jazyka je jazyk Chin [5] :
a) Beneficent / Malefactive Applicative tsewmaŋ=niʔ door=ʔaʔ ʔa-ka-kal- piak tsewang=ERG market=ALL/LOC 3sS-1sO-go 2 -BEN Tsewang pro mě šel na trh b) Další prospěšné použití thiŋ ʔa-ka-laakt- tseʔm palivové dříví 3sS-1sO-drag 2 -ADD_BEN Tahal pro mě dříví (kromě toho, že tahal dříví pro sebe) c) Komitativní aplikační objekt ka-law ʔan-ka-thloʔ- pii 1sPoss-field 3pS-1sO-plevel 2 -COM Plení mé pole (spolu) se mnou d) Malefactive / Allative applicative object rul=niʔ ka-ʔin=ʔaʔ ʔa-ka-luʔ- hnoʔ snake-ERG 1sPoss-house=ALL/LOC 3sS-1sO-enter 2 -MAL Had vstoupil do mého domu na mě e) Priorita Aplikační Objekt boy ʔa-ka-toon- kaʔn náčelník 3sS-1sO-meet 2 -PRIOR Setkal se s náčelníkem přede mnou/přede mnou f) Relinkative Applicative Object (z latinského relinquere 'opustit') ʔa-law ʔa-ka-thloʔ- taak 3sPoss-pole 3sS-1sO-plevel 2 -RELINQ Opustil mě a vyplel své pole (zaplevelil své pole opouštějící mě) g) Instrumental Applicative tiilooŋ khaa tivaa kan-Ø- tan- naak boat TOP řeka 1sS-3sO-cross 2 -INST Loď jsme použili k překonání řekyJe možná i opačná situace: v jazyce je pouze jeden indikátor aplikativu, zatímco aplikační objekt může mít různé sémantické role. Tak je tomu například v jazyce Kichagga [6] :
a) Prospěšný/příjemný aplikační předmět nai-lyi- i -a m-ka k-elya FOC-1s-PR-jíst-APP-FV 1-manželka 7-jídl Jí jídlo pro svou ženu b) Lokativní aplikační objekt nai-lyi- i -a m-ri-nyi k-elya FOC-1s-PR-eat-APP-FV 3-home-LOC 7-food Jí jídlo v domě c) Instrumentální aplikační objekt nai-lyi- i -a ma-woko k-elya FOC-1s-PR-eat-APP-FV 6ruční 7-jíst Jídlo jí rukama d) Příležitostný aplikační objekt (v anglické terminologii - "okolnost") nai-lyi- i -a njaa k-elya FOC-1s-PR-jíst-APP-FV 9.hlad 7-jídlo Jí jídlo z hladuJazyky se liší v tom, zda je v nich aplikační konstrukt povinný. Nejčastěji jsou povinné aplikační konstrukce s aplikačními argumenty prospěšného/příjemce. Například v jazyce Tzotsil není možné vyjádřit příjemce bez použití aplikační konstrukce [7] :
mi mu š-a-čon- b -on la-čitome ? NEG ASP-E2-sell-APP-A1 THE-vaše-prase Prodáte mi svá prasata?V indonéštině je však aplikační konstrukce s prospěšným argumentem volitelná, protože existuje alternativní konstrukce s prospěšným argumentem [8] :
a)saya mem-bawa- kan Ali surat itu i TRANS-bring-BEN_APP Ali písmeno THE Přinesl jsem Alimu dopis b)saya mem-bawa surat itu kepada Ali TRANS-nesu TEN dopis Ali Přinesl jsem Aliho dopisSémantický rozdíl mezi těmito dvěma variantami je jemný, pokud vůbec existuje.
Existují jazyky, ve kterých závazná povaha aplikační konstrukce závisí na animaci aplikačního objektu. Takovým jazykem je například chalcomel : protože beneficienti jsou vždy živí, u užitečných předmětů je aplikační konstrukce povinná; allativní a adverbiální (kauzální) objekty mohou být živé i nikoli: u živého je preferováno použití aplikativu, u neživého se aplikativ nepoužívá; instrumentální objekty nejsou nikdy animované, takže se u nich nepoužívá aplikační konstrukce.
Dalším variačním parametrem je možnost tvořit aplikativ ze slovesných kmenů různých typů. Existují jazyky, ve kterých nelze aplikativy tvořit z nepřechodných sloves. Jedním z těchto jazyků je jazyk Tsotsil [7] :
a) ʔa li petule ʔi-Ø-tal y-uʔun li maruce Petul ASP-A3-pojď ji-UʔUN THE Maruch Petul přišel zezadu Maruc b) *ʔa li petule ʔi-Ø-s-tal- be li maruče THE Petul ASP-A3-E3-come-BEN.APP THE Maruch Petul přišel zpoza MaruchaExistují jazyky, ve kterých je aplikativ citlivý na typ nepřechodného slovesa. Takže například v sesotho mohou být aplikativy tvořeny z neergativních, ale ne z neakuzativních sloves [9] :
a) banán ba-Ø- el -a nkhono selibeng holky agr-go-app-fv babička well.LOC Děvčata chodí ke studánce pro babičku. b) *lintja li-hol- el -a nkhono psi AGR-grow-APP-FV babička Psi vyrůstají pro moji babičkuExistují jazyky, ve kterých nelze přihlášku vytvořit z trojmocných sloves. Vraťme se znovu k jazyku Sesotho [9] :
a) ntate ofa bana lijo otec agr-give-fv děti jídlo Můj otec dává jídlo dětem b) *ntate of- el -a morena bana lijo otec agr-give-app-fv hlavní děti jídlo Můj otec dává jídlo dětem pro kuchaře.Další variační parametr souvisí s tím, zda je aplikační význam pro některý morfém v některém jazyce jedinečný. Existují jazyky, ve kterých může být stejný indikátor jak aplikační, tak kauzativní. Zároveň existují dva hlavní typy aplikačně-kauzativního synkretismu: benefaktivní (malefaktivní) aplikační / kauzativní a komitativní (instrumentální) aplikační / kauzativní.
První typ synkretismu je běžnější. Často se vyskytuje v jazycích, kde aplikace nemůže být vytvořena z alespoň některé podmnožiny nepřechodných sloves. U těchto sloves bude mít aplikační indikátor význam kauzativu. Podívejme se na příklady z jazyka Havasupai [10] :
a) jean-ch swa:dki Jin-subj 3.zpěv-3-aux Jin zpívá b) jean-ch ba ma-swa:d- o -yki jin-subj pl.obj 3/2-sing-appl-fut-3-aux Jin vám všem zazpívá. c) nya-ch he' yo:v-wi-ny 1s-subj šaty 1/3.make-aux-past Ušil jsem ("udělal") šaty d) nya-ch he' nyi-yo: v- o` -wi -ny 1s-subj šaty 1/2-do-appl-aux-past Ušila jsem ti ("udělala") šaty e) nya-ch mi:-yi 1s-subj 1.cry-aux pláču f) ma:-ch nya mi-mi:- wo -ng-wi-ny 2s-subj 1s 2/1-cry-appl-2-aux-minulost Rozplakal jsi měZ příkladů (a)-(d) vidíme, že v Havasupai lze aplikativ tvořit jak z přechodných sloves, tak z některých nesklonných (např. ze slovesa „zpívat“). V příkladech (b) ad) má indikátor hodnotu prospěšné aplikace. Aplikativ však nelze vytvořit z takového nepřechodného slovesa, jako je „plakat“ - přidáním aplikačního indikátoru k tomuto slovesu získáte kauzativní sémantiku: místo „plakat pro někoho“ - „rozbrečet“.
Druhý případ synkretismu nezávisí na typu predikátu, souvisí spíše s animací objektu. Vezměme si příklad z jazyka Shona [11] :
a) nd-a-rum- je -a im-bga m-ŋana 1sS-minulý-kousnutí-kaus-fv cl-pes cl-dítě Donutil jsem psa kousnout dítě. b) ndi-no-sev- es -a sadza 1sS-napjatý-dát.chuť-inst-fv kaše Na dochucení používám kašiV těchto příkladech jsou „je“ a „es“ alomorfy jednoho morfému, který má v prvním případě kauzativní sémantiku a ve druhém sémantiku instrumentálního aplikativu. Vznik takové polysémie se zdá být logický, protože význam „přimět neživý předmět něco udělat“ je velmi blízký významu „udělej něco s pomocí neživého předmětu“.
Aplikativum bylo studováno v rámci různých teoretických přístupů.
Velký přínos pro studium aplikativu měly práce v rámci vztahové gramatiky , napsané v polovině 70. a na počátku 80. let. Changova analýza aplikačních konstrukcí v indonéštině [8] se v rámci tohoto paradigmatu stala standardním přístupem: blahodárný aplikační předmět získává vlastnosti přímého předmětu, zatímco trpělivý předmět v aplikační konstrukci tyto vlastnosti ztrácí.
V rámci lexikofunkční gramatiky jsou aplikační konstrukce považovány za výsledek morfo-lexikální operace na struktuře argumentu, která zavádí vnitřní objekt. Například práce Alsiny & Mchomba [12] zkoumá aplikační konstrukci v jazyce Nyanja (Bantu).
V teorii řízení a vazeb napsal hlavní práci týkající se aplikativ Baker [13] [14] . Aplikační konstrukce v Bakerově přístupu jsou případem začlenění předložky do slovesného tvaru. Inkorporace je v tomto případě chápána jako jakási obecnější transformace " Pohyb α ", vrchol P se přesune na vrchol V, aby se stal jediným prvkem V+P.
V rámci minimalismu byly předloženy nové představy o struktuře aplikačních struktur. Pylkkänen [15] ve své práci říká, že existují dva typy aplikativů – „vysoké“ a „nízké“. Tyto dva typy se liší ve fázi, ve které je vrchol Appl připojen ke struktuře: v "vysokých" aplikacích je aplikační vrchol připojen nad skupinou sloves , v "nízkých" aplikacích - pod (přímo spojený s přímým objektem). Tyto dva typy jsou podobné v tom, že samotný aplikační argument v obou případech c-příkazy přímého objektu. Ale rozdíl mezi těmito dvěma typy ve struktuře ovlivňuje jejich sémantiku: „vysoký“ aplikativ přidává k události popsané slovesem ještě jednoho účastníka a „nízký“ spočívá ve sémantickém vztahu „přenosu vlastnictví“ na přímý objekt. Pylkkänen také předpokládá diagnostiku, která pomáhá určit typ aplikace. Například „nízká“ aplikativa na rozdíl od „vysokých“ nelze vytvořit z neergativ a stativ.