A livre ouvert ( fr. à livre ouvert , bez přípravy, lit. - „podle otevřené knihy“ [1] ) - čtení poznámek z listu, letmým pohledem, bez přípravy; provedení skladby bez předchozího učení [2] ; výraz, který přišel do ruštiny z francouzštiny .
Jiné jazykové shody: němčina. das vom Blatt lesen ; ital. výhled , prima výhled; fr. de première vue .
Číst noty ve francouzštině se nazývá déchiffrer [dešifrovat], to znamená rozebírat hudební gramotnost (dosl. - „číslo“, chiffre ) – slovo, které neobsahuje koncept hladkého, hladkého čtení „à livre ouvert“. Mezi rozebíráním not po notě a skutečným hudebním čtením bez váhání a pozorováním všech odstínů, které hudba vyžaduje, je rozdíl, podobně jako čtení knihy z hlediska skladišť a umělecké čtení s plným – pokud možno – pochopením podstaty čtené myšlenky a řeči [3] .
Čtení poznámek z listu se stává pro lidi zabývající se hudbou stejně běžné jako gramotnost mezi lidmi, kteří nejsou zbaveni vzdělání. Čtení not s přenosem jejich hudebního významu žádoucím autorem však přímo závisí na vrozeném hudebním talentu interpreta, protože hudba je umění expresivity [3] .
Pokud jde o technickou stránku hudebního čtení, ve většině případů (ve zpěvu , hře na smyčcové nástroje , dechové nástroje atd.) interpret čte vždy pouze jeden řádek not, jeden hudební systém ; zatímco právě mezi zpěváky jsou dobří zpěváci not vzácní. Ale při hře na harfu a klávesové nástroje čte umělec dohromady již dvě linie spojené akordem , každý ve své vlastní tónině . V mnoha případech musí varhaník přečíst i třetí řádek, pro rejstřík pedálu. Při čtení partitur by oko hudebníka mělo obsáhnout mnoho řádků najednou, od tří do 20-30 v různých tóninách. Samozřejmě za takových podmínek je čtení not „a livre sure“, byť s vrozenou schopností, dosaženo pouze velkou dovedností, ale pro kapelníka se stává nepostradatelným [3] .
Kromě hudební četby se termín „a livre sure“ používá také ve vzdělávacích institucích k označení překladu z cizích jazyků, nahlas, z knihy, kterou student nezná [3] .