Bavorov (Česká republika)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. března 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Město
Bavorov
Bavorov
Vlajka Erb
49°07′19″ s. sh. 14°04′44″ palců. e.
Země
okraj Jihočeský
Plocha Strakonice
PIU Vodňany
Správce Petr Šafránek
Historie a zeměpis
Založený 1228
První zmínka 1315 [1]
Náměstí
  • 35,409119 km² [2]
Výška nad hladinou moře 446 m
Časové pásmo UTC+1:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
národnosti Češi
Úřední jazyk čeština
Digitální ID
PSČ 387 73
kód auta SVATÝ
bavorov.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Bavorov ( česky Bavorov ) je město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje na Strakonicku na břehu řeky Blanice .

Historie

Obec Bavorov vznikla pravděpodobně dávno před založením hradu Bavorov kolem roku 1290 strakonickým purkrabím Bavorem III. , který zde sídlil až do své smrti v roce 1318 . První zmínka o osadě pochází z roku 1228 . Bavorovští ze Strakonic vlastnili panoráma Bavorova až do roku 1351 , poté jej získali pánové z Rožmberka , synové Petra I. z Rožmberka . V roce 1355 postavili Rožmberkové se svolením krále Karla I. na západě Bavorovského hradu na kopci Malošin nový hrad Helfenburk , kam se přesunulo správní centrum panství, načež starý hrad rychle chátral. Panát Bavor se stal součástí panátu Gelfenburk.

Za Rožmberků získal Bavorov podobná privilegia jako královská města. V roce 1359 postavili Rožmberkové v Bavorově sedmilůžkový špitál a školu pro sedm studentů. V roce 1381 udělili Rožmberkové Bavorovu právo na vlastní voskovou pečeť a obyvatelům města byla zaručena nejširší občanská práva a svobody jako píseckým měšťanům . Výměnou za to musel Bavorov platit Rožmberkům stejný tribut jako Písek. Kromě toho dali Rožmberkové Bavorovu svůj erb - šarlatovou pětilistou růži na stříbrném heraldickém štítě - který je erbem města dodnes. V letech 1360-1384 byl ve městě postaven nový farní kostel, k němuž byla připojena knihovna.

Po smrti Oldřicha I. z Rožmberka v roce 1390 ztratil jeho syn a jediný dědic Jindřich III . zájem o panorama Helfenburka a Bavorov a zvolil si za své sídlo jiné místo. Jindřich potvrdil městská privilegia, ale nová nezačal poskytovat. Za husitských válek byly do zdi zazděny listy s městskými privilegii pro bezpečí před nepřáteli a ohněm. Ty však byly zcela zničeny vlhkostí. V roce 1474 se zástupci městské samosprávy obrátili na Vladarze Jindřicha V. z Rožmberka s žádostí o vydání a podepsání privilegií města opět písemně, což se stalo. Městskému soudu byla zároveň udělena dodatečná pravomoc vynášet rozsudky smrti.

V letech 1475 - 1503 měl gelfenburský panship další majitele ( Jan ze Schvamberka, pánové z Chenova), kteří také potvrdili práva města Bavorova, ale poté se panát vrátil do majetku Rožmberků. V roce 1552 získal Vladar Vilém z Rožmberka od krále právo pro Bavorov pořádat dva výroční velké jarmarky (na sv. Vavřince a Martina) a týdenní obilné jarmarky. Kromě toho město získalo právo dát svou pečeť na červený pečetní vosk. V témže roce založil Wilem z Rožmberka v Bavorově ševcovskou dílnu .

Roku 1593 prodal vladarj Piotr Wok z Rožmberka panát z Gelfenburka za 20 000 kop pražských grošů prachatické obci , která v roce 1607 potvrdila a rozšířila Bavorovu městská privilegia. Město dostalo právo vařit ječné a pšeničné pivo v Panském pivovaru. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl veškerý prachatický majetek včetně panství Helfenburk zkonfiskován a stal se součástí královského panství . Všechna městská privilegia byla zrušena. Následujícího roku byla pandoma Helfenburk udělena knížeti Eggenbergovi . Pro Bavorov nastaly těžké časy: válka , požáry, epidemie, nucené práce.

Svá privilegia město získalo zpět až v roce 1675 . Eggenbergové navíc Bavorovu udělili právo pořádat výroční jarmarky na svátek svatého Jiří a na den Obětování Panny Marie . V roce 1717 zdědil veškerý majetek Eggenberků knížecí rod Schwarzenbergů . 7. srpna 1747 podepsala královna Marie Terezie listinu potvrzující privilegia města Bavorova. Totéž učinili králové Josef II . ( 1782 ) a František I. ( 1793 ).

Po revolučních událostech v letech 1848-1849 byla Bavorovu zrušena městská privilegia a samotné město bylo podřízeno městu Vodňany , což výrazně snížilo jeho význam. Ke všemu došlo ve městě k velkému požáru, který zničil 14 domů, mezi nimiž byla škola a knížecí dvůr. V roce 1850 byl Bavorov zahrnut do Píseckého kraje a v roce 1853 získal oficiální statut města. Dne 9. září 1867 zničil nový požár v Bavorově 31 domů a poškodil kostel.

Po druhé světové válce v roce 1945 město osvobodila americká armáda . V poválečném období bylo v Bavorově zřízeno jednotné zemědělské družstvo ( Čs . Jednotné zemědělské družstvo, JZD ), byly vrtány studny pitné vody a organizována její dodávka. V letech 1965-1972 bylo vybudováno městské koupaliště . V 70. a 80. letech 20. století probíhala v Bavorově intenzivní bytová výstavba, byla postavena sušárna brambor, hasičská zbrojnice a kulturní dům. V roce 1983 došlo ke sloučení JZD Bavorov s JZD Helčice, v důsledku čehož vzniklo JZD "Mir" Helčice.

V roce 1991 byl Bavorov přijat do Svazu měst a obcí ČR a v roce 2000 byl na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR oficiálně stanoven statut města Bavorova.

Atrakce

Části města

Populace

Rok počet obyvatel
1869 3120 [čtyři]
1880 3365 [čtyři]
1890 3079 [čtyři]
1900 3113 [čtyři]
1910 3057 [čtyři]
1921 2966 [čtyři]
1930 2586 [čtyři]
Rok počet obyvatel
1950 2057 [čtyři]
1961 2027 [čtyři]
1970 1760 [čtyři]
1980 1670 [čtyři]
1991 1475 [čtyři]
2001 1436 [čtyři]
2014 1578 [5]
Rok počet obyvatel
2016 1599 [6]
2017 1605 [7]
2018 1597 [osm]
2019 1572 [9]
2020 1600 [deset]
2021 1642 [jedenáct]
2022 1621 [3]

Poznámky

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  3. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  4. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  5. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  6. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  7. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy