Benin | |
---|---|
Charakteristika | |
zátokový typ | záliv |
délka pobřeží | 640 km |
Přitékající řeky | Mono , Veme , Forcados |
Umístění | |
5°00′00″ s. sh. 2°05′00″ palce. e. | |
země | |
Benin |
Benin ( anglicky Bight of Benin ) je zátoka v Atlantském oceánu na jižním pobřeží západní Afriky , nedílná součást Guinejského zálivu . Rozkládá se 640 km východně od Cape Saint Paul ( Ghana ) k ústí řeky Niger . Pobřeží je nízko položené, bažinaté, s lagunami a kanály. U ústí řek a podél břehů lagun - mangrovy , za nimi jsou sekundární savany (na západě) a stále zelené lesy (na východě). Vody Beninského zálivu omývají pobřeží Ghany , Toga , Beninu a Nigérie . Do zálivu se vlévají řeky Niger , stejně jako tok řek Sio,Mono , Weme , Benin a Forcados . Hlavními přístavy na pobřeží zálivu jsou Lome , Cotonou a Lagos [1] .
Pobřeží Perského zálivu je známé jako jedna z hlavních oblastí obchodu s otroky v Africe v XVI-XVIII století.
1. února 1852 Britové založili protektorát Beninského zálivu , spravovaný konzuly Beninského zálivu.
Nařízení vlády | Protektorát |
---|---|
května 1852-1853 | Lewis Frazier |
1853 - duben 1859 | Benjamin Campbell |
dubna 1859-1860 | George Brand |
1860 - leden 1861 | Henry Hand |
leden 1861 - květen 1861 | Henry Grant Foote |
května 1861 – 6. srpna 1861 | William McCoskrey |
Dne 6. srpna 1861 se Protektorát Biafrského zálivu a Protektorát Beninského zálivu spojily do jediného britského protektorátu, který se nakonec spojil s Nigérií.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |