| Osminásobná cesta | |
|---|---|
| Přeloženo do | |
| Pali | ariya aṭṭhaṅgika magga |
| sanskrt |
आर्याष्टाङ्गो मार्गो ārya aṣṭāṅgika mārga |
| čínština |
八正道 bā zhèng dào |
| japonský |
八正道 hassho: před: |
Osmidílná stezka , Vznešená osmidílná stezka ( Skt. arya-ashtanga-marga ; Pali arya-atthangika-magga ) [1] je cesta naznačená Buddhou , vedoucí k zastavení utrpení [2] a vysvobození ze samsáry [3 ] . Lži jsou střední cestou [4] , uprostřed mezi oddaností světským požitkům a sebetrýzněním .
Čtvrtá ušlechtilá pravda buddhismu naznačuje cestu (marga) k vysvobození z utrpení, cestu, kterou šel Buddha a kterou mohou následovat jiní – mniši i laici. Cesta naznačená Buddhou se skládá z osmi pravidel, a proto se nazývá „ušlechtilá osmidílná cesta“.
Ušlechtilá osmidílná stezka se skládá z následujících etap, rozdělených do tří skupin [5] [6] :
| ruština | Pali | sanskrt | čínština | japonský | thajština | tibetský | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Moudrost | Paññā | Prajina | |||||
| já | Pohled zprava | IAST : sammā-diṭṭhi [7] | IAST : samyag dṛṣṭi | 正見 | 正見, sho: ken | สัมมาทิฏฐิ | jang dag pa'i lta ba |
| II | Správný záměr | IAST : sammā-saṅkappa | IAST : samyak saṃkalpa | 正思惟 | 正思惟, sho: shiyui | สัมมาสังกัปปะ | jang dag pa'i rtog pa |
| Morální | Sila | Śila | |||||
| III | Správná řeč | IAST : sammā-vācā | IAST : samyag vāc | 正言 | 正語, sho: jít | สัมมาวาจา | jang dag pa'i ngak |
| IV | Správné chování | IAST : sammā-kammanta | IAST : samyak karmānta | 正業 | 正業, sho: jdi: | สัมมากัมมันตะ | jang dag pa'i las kyi mtha' |
| PROTI | Správný životní styl | IAST : sammā-ājīva | IAST : samyag ājīva | 正命 | 正命, sho: myo: | สัมมาอาชีวะ | jang dag pa'i 'tsho ba |
| duchovní disciplína | samádhi | samádhi | |||||
| VI | Správné úsilí | IAST : sammā-vayāma | IAST : samyag vyāyāma | 正精進 | 正精進, sho: sho: jin | สัมมาวายามะ | jang dag pa'i rtsol ba |
| VII | Správná všímavost | IAST : sammā-sati | IAST : samyak smṛti | 正念 | 正念, sho: nen | สัมมาสติ | jang dag pa'i dran pa |
| VIII | Správná koncentrace | IAST : sammā-samādhi | IAST : samyak samádhi | 正定 | 正定, sho: jo | สัมมาสมาธิ | jang dag pa'i ting nge 'dzin |
„Cesta“ by neměla být chápána lineárně, jako prosté přecházení z kroku na krok. Jde spíše o vývoj ve spirále. Všechny součásti jsou důležité na celé Cestě a musí být neustále procvičovány. Postupem vývoje vznikají závislosti mezi jednotlivými směry Cesty. Takže například v souladu se „správným záměrem“ je vyhrazen čas ve „správném chování“ pro „správné soustředění“ (meditaci). Jak se meditace (správná koncentrace) prohlubuje, přesvědčujete se o správnosti Buddhova Učení (správný pohled) a praktikujete meditaci (správná koncentrace) již v každodenním životě (správné chování).
Správný pohled zahrnuje především pochopení čtyř ušlechtilých pravd [4] . Poté potřebuje buddhista porozumět dalším základním ustanovením učení, které musí „vnitřně prožít“ a realizovat v podobě hlavní motivace svého chování [8] .
Buddhista se musí pevně rozhodnout následovat buddhistickou cestu vedoucí k osvobození a nirváně . Potřebuje také kultivovat mettá v sobě – milující laskavost ke všem živým bytostem [4] [9] .
Správná řeč zahrnuje odmítání lží, neslušných a hrubých slov, obscénnosti, hlouposti, pomluvy a rozdělujících fám [4] [9] .
Podle Mahasatipatthana Sutry správná řeč znamená [10] :
Některé sútry [11] podávají podrobnější vysvětlení těchto pravidel.
Buddhista se potřebuje zříci zabíjení, krádeží a špatného chování obecně [4] . Laici musí dodržovat pět přikázání : zdržet se vraždy, krádeže, zhýralosti, lhaní a opilství [9] . Dodržování těchto přikázání vede k harmonii na různých úrovních – sociální, psychologické, karmické a kontemplativní. Cvičení mravní disciplíny jsou základem pro cvičení v dalších krocích, v koncentraci a moudrosti. S dalším prohlubováním vědomí se etické zákazy, které slouží k omezení nemorálního jednání na začátku cesty, mění v potřebu brát v úvahu pocity jiných živých bytostí.
Tato fáze je spojena s činností fyzického těla, ale je hodnocena z morálního hlediska. Podle Mahasatipatthana Sutra zahrnuje tři aspekty [10] :
V prvé řadě tento pojem zahrnuje odmítání profesí, které způsobují utrpení živým bytostem [4] . Protože práce zabírá většinu času, k dosažení vnitřního klidu by se člověk měl snažit vydělávat si na živobytí v souladu s buddhistickými hodnotami. Je nutné zdržet se práce v následujících oblastech činnosti [12] :
Ke správnému způsobu života patří i odmítání excesů, bohatství a luxusu. Jen za této podmínky se člověk může zbavit závisti a jiných vášní a utrpení s nimi spojeného.
Následující tři stupně běžně používají mniši ve svých psycho-praxích [14] .
Správné úsilí zahrnuje snahu soustředit své síly [14] a realizovat následující stavy probuzení: sebeuvědomění, úsilí, soustředění, rozlišování dharmy, radost, klid, mír [4] .
V Sacchavibhanga a Vibhanga [15] Suttas buddhistického kánonu Pali je to vysvětleno následovně:
A co, bhikkhu, je správné úsilí? Tady, mniši
Mnich generuje touhu po nevzniknutí nevyvstalých špatných, neprospěšných stavů [mysli]. Snaží se, vytváří elán, směřuje k tomu svou mysl, snaží se.
Vyvolává touhu zbavit se vzniklých špatných, neprospěšných stavů. Snaží se, vytváří elán, směřuje k tomu svou mysl, snaží se.
Vyvolává touhu po vzniku nevzniknutých dobrých stavů. Snaží se, vytváří elán, směřuje k tomu svou mysl, snaží se.
Vyvolává touhu udržovat vzniklé dobré stavy, k jejich nezaniknutí, nárůstu, růstu, realizaci prostřednictvím rozvoje. Snaží se, vytváří elán, směřuje k tomu svou mysl, snaží se. Tomu se říká správné úsilí.
Správná všímavost ( smriti ) zahrnuje „uvědomění si vlastního těla, pocitů, mysli a mentálních objektů“ [4] s cílem dosáhnout „nepřetržitého uvědomění“. Používanými metodami jsou šamatha (uklidnění mysli a odstranění afektů ) a vipashyana (kontemplace zaměřená na upevnění pozitivních a odstranění negativních stavů vědomí) [16] .
Profesor Robert Lester poznamenal, že praxe smriti neboli sati spočívala v tom, že se Buddha nesnažil potlačit různé obrazy, myšlenky a vjemy, ale „prostě seděl a sledoval své pocity a myšlenky, jak vznikají a sčítají se v náhodných vzorcích“. . V důsledku toho se důsledně považoval za „nahromadění fyzických a duševních stavů“, nestálé a vzájemně na sobě závislé; viděl, že příčinou fyzického stavu je působení touhy a touha je povrchová vrstva „ ega “, což je „myšlenka vlastního „já“. Při bližším pohledu na „ego“ to Buddha viděl jako výsledek karmy , což je působení „výsledné energie“ minulosti. Když Buddha sledoval proud karmy přicházející z minulosti, uvědomil si, že „jeden proud života dává vzniknout druhému a tak dále bez konce“. Když Buddha viděl celý řetězec příčin prostřednictvím praxe smriti , nakonec si uvědomil, že utrpení a neklid jsou výsledkem touhy as ní spojeného ega a lze je zastavit zničením iluze ega [17] .
Správná koncentrace zahrnuje hlubokou meditaci neboli dhjánu [18] a také rozvoj koncentrace a vede k dosažení konečné kontemplace neboli samádhi a poté k osvobození [4] [16] .
Tato etapa byla základem, na jehož základě vznikla zenová škola [18] .
Buddholog B. I. Kuzněcov po prostudování velkého množství nejstarších textů vyslovil názor, že osmidílná stezka a některé další základní buddhistické koncepty se nakonec zformovaly až v Sarvastivadě , jedné z relativně raných buddhistických škol. Pozdější povahu hlavních buddhistických konceptů ve srovnání s dobou života Buddhy naznačují i někteří další badatelé [19] .