Velký slovník ruského jazyka

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. května 2020; kontroly vyžadují 45 úprav .
Velký výkladový slovník ruského jazyka: A-Z
BTS: A-Z
obecná informace
Autor kolektiv autorů pod vedením S. A. Kuzněcova
Typ Slovník ruského jazyka a výkladový slovník
Žánr slovník
Jazyk ruština
Rok vydání 1998
Místo vydání SPb.
nakladatelství Norint
Rok vydání 1998
Stránky 1534
Dopravce papírové, elektronické
ISBN 5-7711-0015-3

Velký vysvětlující slovník ruského jazyka: A-Ya  ( BTS: A-Ya ) je jednosvazkový slovník ruského jazyka . První vydání slovníku vyšlo v roce 1998 [1] . Poskytuje informace o sémantickém významu slov, informace o jejich původu, stylistických vlastnostech, gramatických charakteristikách, dává návody k výslovnosti a pravopisu slov, přízvuku a na příkladech ukazuje použití jak volných, tak příbuzných ( frazeologických ) frází. Spolu s běžně používanými slovy obsahuje slovník základní pojmy a termíny z oblasti moderní vědy a techniky [1] . Slovník obsahuje asi 130 tisíc slov [1] .

Historie vytvoření

Textový základ BTS vznikal v letech 1990-1991, jádro autorského kolektivu tvořili pracovníci Oddělení slovní zásoby Ústavu lingvistických studií Ruské akademie věd (OR RAS) . K práci na slovníku byli přizváni také specialisté z Petrohradské státní univerzity a Ruské pedagogické univerzity pojmenované po A. I. Herzenovi [2] .

Zpočátku byl BTS vytvořen jako „Vysvětlující-encyklopedický ruský slovník“ (TERS), kde by byly připravovány stručné encyklopedické odkazy o osobnostech a slovníková hesla (která popisují pojmy, procesy a jevy) v souladu s metodami klasické vysvětlující lexikografie. V polovině roku 1989 byly zahájeny přípravné práce na vytvoření Instrukce pro sestavení slovníku a byl zpracován rámcový plán přípravy příručky. Na základě předprojektové studie byla zpracována Instrukce, kde byla formulována pravidla pro převod slovníkových informací do formátů TERS, vypracována technologická schémata práce a vytvořena struktura počítačové databáze. Základem příručky měly podle pojetí autora projektu tvořit jak nové materiály z kartoték, tak texty slovníků, které byly dříve připraveny na Oddělení slovní zásoby Ústavu lingvistických studií Ruské akademie. věd. Kromě toho byly vyvinuty zásady pro doplňování příručky encyklopedickými informacemi připravenými předními odborníky na humanitní vědy z Petrohradu. Zásadním rozdílem tohoto projektu od všech předchozích byla nová ideologie slovníku, nová struktura hesel, původní uspořádání materiálu v heslech a přístup k textu výkladů. Novinkou pro tvorbu velkoobjemového slovníku se stalo i využití počítačových technologií. Počínaje jarem 1990, práce na textu TERS trvaly až do konce roku 1991. Za tuto dobu se již TERS stihl zformovat jak v papírové, tak v počítačové podobě, i když veškerá další komplexní a zodpovědná práce na propojení encyklopedické a výkladové části slovníku byla teprve v plenkách. TERS měl odrážet lexikální originalitu konceptuálního obrazu světa, který se v té době formoval v ruském literárním jazyce. Vzhledem k obtížným politickým a socioekonomickým okolnostem tehdejšího Ruska, vedoucím k neustálým změnám v ideologické a pojmové struktuře jazyka a jeho lexikální skladbě, se však takový úkol ukázal jako neřešitelný [2] .

V polovině roku 1992 byly práce na slovníku obnoveny, ale již v souladu s akademickou lexikografií. Několik let bylo věnováno opětovné přípravě a sestavování elektronické databáze skládající se z velkého množství slovníkových hesel, včetně neologismů , byly revidovány základy ilustrativní interpretace a sémantické charakteristiky slova, byla vylepšena struktura referenčních slovníkových hesel, upřesnila se pravidla pro popis frazeologie, změnila se struktura i kvantita stylové značky, jejich vzájemný vztah, změnila se pravidla pro popis hlasových tvarů sloves , charakteristika syntaktické kontroly slova byly zjednodušeny, podíl encyklopedických informací byl snížen a textová databáze byla restrukturalizována. To vše si vyžádalo kompletní revizi celého textu slovníku a uvedení jeho jednotlivých částí k jednotnosti. Díky využití výpočetní techniky byly tyto práce provedeny za šest let. V polovině roku 1998, po řadě důsledných obsahových a strukturálních změn, byl text slovníku z velké části transformován. V důsledku toho byl získán slovník, který během publikace dostal nový název - "Velký vysvětlující slovník ruského jazyka" [2] .

Tradice sestavování slovníkového popisu slovní zásoby v BTS se shoduje jak s dříve publikovanými akademickými slovníky: " Malý akademický slovník " (MAS) [3] a " Velký akademický slovník " (BAS) [4] , a obecně s obecné tradice akademické lexikografie. Texty těchto vícesvazkových akademických slovníků, které byly vzájemně použity při jejich dotisku, posloužily jako základ pro prvotní přípravu BTS. Jednosvazková kniha je však, jakožto jejich nástupce ve zvláštnostech přístupu k lexikografickému popisu slova, což potvrzují obsahové i formální vlastnosti BTS, objemem slovníku výrazně předčila. [2] .

Spolu s BAS a MAC tvoří BTS plnohodnotnou a harmonickou triádu slovníků: vícesvazkový - čtyřsvazkový - jednosvazkový. Následování tradic akademické lexikografie ovlivnilo to, co spojuje všechny tři akademické slovníky [2] :

  1. Jedna vědecká základna a škola . Při přípravě BTS byla použita největší kartotéka Oddělení slovní zásoby Ruské akademie věd, ve které jsou shromažďovány podrobné informace o slovní zásobě ruského jazyka a jeho citace z klasických textů ( vědecký , publicistický , folklórní a umělecký ) jsou důležitou vrstvou kultury a nahromaděného národního intelektuálního potenciálu.
  2. Obecné vědecké principy: zohlednění při posuzování rozšířenosti a stupně stability jazykových faktů, historické perspektivy, jakož i úplnosti popisu slovní zásoby obsažené v textech ruské klasické literatury a širokého chápání moderny, když stanovení jazykové normy.
  3. Obecný fond slovníkových popisů, který se promítl do důsledného zachovávání jasných a stručných (tedy zdařilých výkladů), jakož i do rozvíjení nových definic podle obecných pravidel s přihlédnutím k morfologickým , syntaktickým a stylistickým charakteristikám významu každého slova.

BTS byl poprvé publikován v roce 1998 a poté bylo vydáno několik verzí textu slovníku [2] : 1) legální vícesvazkové ilustrované vydání, včetně legálních elektronických vydání 2) nelegální internetové kopie a pirátská papírová vydání se změněnými názvy.

Počínaje prvním vydáním slovník opakovaně působil jako objekt vědeckého bádání, což se projevilo v diskusi o jeho výhodách a nevýhodách rusisty z Německa, Izraele, Polska, Ruska, USA, Finska a Jižní Koreje. Kromě toho každý uživatel internetu dostal možnost vyjádřit své připomínky a názory na BTS na internetovém portálu Gramota.ru , kde je elektronická verze slovníku volně dostupná [2] .

Čínská edice byla vydána v roce 2020. Slovník vydalo největší nakladatelství v Číně k prodeji v rámci země. Oproti ruským vydáním z let 1998-2008 byl text čínského vydání výrazně přepracován, opraven a doplněn.

Typologické rysy slovníku

2 . EDGE , -and; pl. rod. - šek, dat. -shkam; a. Okraj lesa. Vyjděte ven, jděte na kraj lesa. Dostaňte se na okraj lesa. Dům na okraji. < Okraj, čt, čt. O. les. Oh stromy.

Ukázkový článek z vydání z roku 2000

BTS je nový typ kompletní jednosvazkové příručky v ruské lexikografii, protože se liší od podobných publikací v chápání jazykové normy ruského jazyka, což znamená celou dobu, která uplynula od A.S. Puškina do současnosti. Jedná se tedy o slovník, který pokrývá fakta ruského literárního jazyka. BTS, stejně jako jiné akademické vysvětlující slovníky, popisuje jak základní významy slov, tak ty, které menší slovníky obvykle přehlížejí. Proto je BTS, která má podrobný úplný popis ruské slovní zásoby, na rozdíl od slavného autoritativního výkladového slovníku ruského jazyka od S. I. Ozhegova , typickou akademickou referenční publikací. A pokud všechny odrůdy Ozhegovského slovníku dávají slovu normativní a normativní charakteristiku (slovo by mělo být použito tak, jak je uvedeno ve slovníku), pak v BTS mohou být slova použita ve své ústní řeči a psaných textech vzdělaní lidé v souladu s omezení a podmínky, které jsou v něm uvedeny (slova dostávají registrační a uvádějící charakteristiku) [2] .

Stručnost slovníku s sebou nese určitá omezení, která v osách relevance - univerzálnost - názornost - normativnost mají slabé i silné stránky. A protože úkolem každého slovníku je vytvořit rovnováhu mezi rozvojem normativní perspektivy pro současnou slovní zásobu a popisem jazykové reality na jedné straně a důsledným výkladem lexikální skladby na straně druhé. jazyka jako integrálního strukturního jevu, pak v důsledku odmítnutí, z důvodu úspory místa, citací, vyvstává problém s ověřováním výkladů hovorových (hovorově redukovaných) a zastaralých slov [2] .

Vzhledem k tomu, že úkolem BTS je představit lexikálně-sémantický systém ruského jazyka v živém vývoji, kladnou stránkou slovníku je zaměření na poměrně podrobný popis významů slov a pořadí jejich použití v řeči. , tedy odhalení jejich syntagmatických vztahů v typické kompatibilitě. BTS se spoléhá jak na vzorce používání slov, tak na jejich lexikálně-sémantický obsah. Například ve slovníkovém hesle „autorita“ je význam „obecně uznávaný význam, vliv“ jasně znázorněn následujícími výroky: „... mít pravomoc. Užívejte si autoritu. Dobýt, posílit, ztratit a. Velký, zasloužený, nafoukaný, levný a. A. vědec, stát. Podkopávání autority. “ a sémantický význam slova „auto“ je popsán následovně:„ Cestující a. (osobní vůz s malým počtem sedadel). Nákladní a. Sport, závodění a. Řídit (v) autě. Pohon a. A. spěchá, troubí, někoho srazil. Tankování aut“ [2] .

Struktura slovníkového hesla

Struktura hlavních složek popisu slovníku BTS, stejně jako principy, na kterých je slovníkové heslo postaveno, příznivě odlišují tento slovník mezi jednosvazkovými slovníky, protože umožňují čtenáři naučit se nejen interpretaci konkrétního slova. , ale také porozumět jeho pravopisu a ortoepii , rozšířenému gramatickému významu, umístit značky, získat informace o etymologii, uvést syntaktická a morfologická omezení, která jsou kladena na použití slova v tom, jaký má význam. Slovník poskytuje mnohostranný sémantický a stylistický popis slova, uvádí příklady jeho použití a v případě potřeby uvádí encyklopedické komentáře [2] .

Slovník obsahuje slova a významy již zafixované akademickými slovníky (včetně nových), protože z toho či onoho důvodu nebyly obsaženy v předchozích lexikografických vydáních. Glosář ukazuje, jak slova se sníženým zabarvením vstupují do spisovného ruského jazyka, včetně těch, která jsou na jeho vzdálené periferii: každodenní řeč, hovorová (od redukovaného po vulgární ), žargon a slang mládeže . Ve slovníku, spolu se zohledněním tohoto trendu doplňování v moderním jazyce jeho lexikálního složení, je uvedena odpovídající definice pro každý význam slova, které má žargon stylistické zabarvení: babes (mužská žena), banán (vlásenka a neuspokojivá známka ), placka (ve smyslu citoslovce), zatřást někým (obtěžovat), můra ( eufemismus pro prostitutku ), kleště (ruce), prikid (oděv), pijavice (velmi bolestivé lupnutí nebo rána), tuřín (člověk hloupá nebo špatně uvažující hlava), žádné kecy (bez velkého úsilí) , z buldozeru (svévolně), nezákonnost (extrémní míra nezákonnosti), černá hotovost (nelegální hotovost) [2] .

Spolu s hovorovou mluvou byla do slovní zásoby zařazena knižní slovní zásoba a široce rozšířená terminologie, tedy nejběžnější část ruské slovní zásoby, která dosud neztratila význam pro moderní ruské jazykové vědomí ( akupunktura , askeze , akupunktura , kokainismus , země , konverze , konvertibilní) [2] .

Na stejné úrovni jako moderní často používaná slovní zásoba jsou do slovníku zařazeny historismy , což umožňuje objasnit historické trendy různých dob a původ ruské mentality [2] .

Hodnocení

Podle výsledků průzkumu mezi profesionálním i amatérským publikem BTS byla potvrzena vysoká kvalita práce velkého týmu profesionálních lexikografů [2] . Zároveň bylo během desetiletí a půl učiněno několik kritických poznámek.

Kritika

Zařazení některých tvarů slov do slovníku je hodnoceno jako kontroverzní, např. slovo „žvýkačka“, zaznamenané ve slovníku jako hovorová forma [5] , je odrazem výslovnosti, nikoli novým slovem.

Edice

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Starichenok, 2011 , s. 178.
  2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Odborný posudek k „Velkému výkladovému slovníku ruského jazyka“ Velký výkladový slovník ruského jazyka / Komp. a Ch. vyd. S. A. Kuzněcov. - Petrohrad, 1998. - 1536 s.; totéž s opravami 2000-2007; je také pod upraveným názvem "Nejnovější velký výkladový slovník ruského jazyka. Petrohrad - M., Ripol - Norint, 2008; Velký výkladový slovník ruského jazyka, se změnami a doplňky v roce 2010. Archivní výtisk z března 14, 2017 na Wayback Machine // Portál "Ruština jako státní jazyk" St. Petersburg State University
  3. ↑ Slovník ruského jazyka / Ed. A. P. Evgenieva, sv. I-IV. - M. , 1957−1961; 2. vydání, rev. a doplňkové - M. , 1981-1984.
  4. ↑ Slovník moderního ruského spisovného jazyka, sv. 1–17. - M. - L. , 1948-1965.
    • Slovník moderního ruského spisovného jazyka ve 20 svazcích, 2. vyd., revidováno. a přidat., sv. I-VI. - M. , 1991-1993.
  5. ↑ Kontrola slova „žvýkačka“ na portálu gramota.ru
  6. ↑ Archivovaná kopie . Získáno 5. září 2018. Archivováno z originálu 5. září 2018.
  7. ↑ 库兹涅佐夫俄语大词典. www.cp.com.cn _ Získáno 30. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 5. února 2021.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky