Bombardování Bělehradu (1941)

Stabilní verze byla zkontrolována 11. července 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Bombardování Bělehradu
Hlavní konflikt: Jugoslávská operace

budova v Bělehradě zničena bombardováním
datum 6.-10. dubna 1941
Místo Bělehrad
Odpůrci

Jugoslávie

nacistické Německo

velitelé

neznámý

A. Lehr [1]

Boční síly

neznámý

4. letecká flotila

Ztráty

10 letadel sestřeleno [1]
15 letadel poškozeno [1]

12 letadel sestřeleno [1]
8 letadel poškozeno [1]

 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Bombardování Bělehradu (německé kódové označení - " Unternehmen Strafgericht ") [1]  - série masivních německých náletů na Bělehrad během invaze Osy do Jugoslávie, v důsledku čehož bylo vážně zničeno centrum města [2] .

Německé bombardování Bělehradu bylo porušením válečných pravidel, protože vláda Jugoslávie ještě před začátkem války, 3. dubna 1941, prohlásila Bělehrad za otevřené město [1] [3] .

Průběh událostí

S leteckými údery na hlavní město Jugoslávie původně počítal plán vojenského tažení proti Jugoslávii Aufmarsch 25 schválený německým generálním štábem [4] , potvrzený směrnicí OKH z 30. března 1941 [5] a Hitlerovým rozkazem z března 31, 1941.

Nálety měly narušit činnost vlády a vojenského vedení Jugoslávie, vyřadit z provozu komunikační centra a zařízení dopravní infrastruktury (narušit práci vládních orgánů, mobilizační činnost a přesun vojsk přes železniční uzel hlavního města) [5] , demonstrovat sílu německých ozbrojených sil, způsobit zmatek a paniku mezi obyvateli města.

První nálet v časných ranních hodinách 6. dubna 1941 provedly letouny 4. letecké armády Luftwaffe , které startovaly z letišť v Rakousku a Rumunsku [6] .

V 6:45 dorazilo do Bělehradu 160 německých bombardérů He-111 a Do-17, 74 útočných letounů Ju-87B pod krytím 56 stíhaček Me-109E a 30 stíhaček Me-110C, potkalo je 29 jugoslávských stíhaček Me-109. a tři jugoslávské stíhačky IK-3 [1] . Hlavním cílem bylo centrum města, kde se nacházely nejdůležitější státní instituce [5] , bombardován byl i pontonový most vybudovaný přes řeku [7] . V důsledku náletu byla ochromena činnost vojenského velení Jugoslávie [2] [6] .

Do druhého náletu na Bělehrad se zapojilo 57 útočných letounů Ju-87B pod krytím 61 stíhaček Me-109E, při odrážení tohoto náletu byly sestřeleny tři jugoslávské stíhačky Me-109E-3 [1] .

Celkem podniklo německé letectví během 6. dubna 1941 pět masivních náletů na Bělehrad, kterých se zúčastnilo 484 letadel [8] [9] .

Během následujících čtyř dnů pokračovalo bombardování Bělehradu celkem až 500 letouny německého letectva [10] ( Do-17Z [11] , Ju-87 [12] , Ju-88A [13] , He -111 , Me -110 atd.). Celkem bylo za období od začátku bombardování 6. dubna 1941 do 10. dubna 1941 na město svrženo 221 tun bomb [10] .

Výsledky

Ztráty Luftwaffe během bombardování Bělehradu činily 12 sestřelených letadel (včetně pěti Me-110, čtyř Ju-87, dvou Do-17) a 8 poškozených letadel [1] .

Ztráty jugoslávského letectva ve vzdušných bojích nad Bělehradem činily 10 sestřelených a 15 poškozených stíhaček, 7 pilotů zahynulo a dalších 7 bylo zraněno [1] .

Ve zprávě OKH , kterou 15. dubna 1941 předložil německý vojenský přidělenec v Bělehradě plukovník Toussaint (který byl na velvyslanectví po celou dobu od začátku války až do vstupu německých jednotek do Bělehradu), bylo uvedeno, že v důsledku bombardování došlo k četným obětem na životech, město utrpělo značné materiální škody, městský vodovod a elektřina byly vyřazeny z provozu [14] . Celkem bylo v důsledku bombardování ve městě zničeno více než tisíc budov [10] (podle jiných zdrojů bylo zcela zničeno 714 budov, dalších 1888 bylo vážně poškozeno a 6615 bylo poškozeno lehce) [1] .

Mezi zničenými budovami byl královský palác [15] , vládní budovy [5] , stanice Radio Bělehrad [15] , Národní knihovna [15] , mužská tělocvična [15] , ženská tělocvična [15] , řada zničeny byly i další objekty (včetně železničního mostu , mostu pojmenovaného po králi Alexandru I. a mostu pojmenovaného po králi Petrovi II .).

Následné události

Čištění bombardování pokračovalo i po skončení druhé světové války.

5. února 2017 byla při kopání jámy při stavbě obytného komplexu Bělehrad na vodě objevena a zneškodněna nevybuchlá 500kilogramová letecká bomba z roku 1941 v hloubce 9 metrů [16] .

Paměť, reflexe v kultuře a umění

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 M. F. Žefirov. Útočný letoun Luftwaffe. M., nakladatelství AST, 2001. s. 433-436
  2. 1 2 R. Ernest Dupuis, Trevor N. Dupuis. Světové dějiny válek (ve 4 svazcích). kniha 4 (1925-1997). SPb., M., "Polygon - AST", 1998. s.153
  3. V. T. Fomin. Nacistické Německo ve druhé světové válce, září 1939 - červen 1941. M., "Science", 1978. s.218
  4. " Letecké síly měly zničit jugoslávská letiště a Bělehrad nepřetržitým denním a nočním bombardováním, jakmile se soustředí dostatečné síly a povětrnostní podmínky dovolí "
    Kurt von Tippelskirch. Dějiny druhé světové války 1939-1945. SPb., "Polygon", 1998. s. 194-195
  5. 1 2 3 4 Dějiny 2. světové války 1939-1945 (ve 12 svazcích) / redakční rada, kap. vyd. A. A. Grečko. Svazek 3. M., Vojenské nakladatelství, 1974. s. 260-267
  6. 1 2 Letecké bombardování Bělehradu // Brožura ministerstva armády č. 20-260, listopad 1953: Německá tažení na Balkáně (jaro 1941). strany 49-50
  7. F. Halder. okupace Evropy. Vojenský deník náčelníka generálního štábu 1939-1941. M., "Tsentrpoligraf", 2007. s. 383-384
  8. D. D. Gorbatěnko. Stín Luftwaffe nad Evropou (z historie německého letectví). M., "Nauka", 1967. s.93
  9. Kriegstagebuch der Oberkommandos der Wehrmacht. Bd.I. Frankfurt nad Mohanem, 1965. s.1201
  10. 1 2 3 S. Michael Pavelek. Luftwaffe, 1933-1945. Základní fakta a čísla o Göringově letectvu. Rostov na Donu, "Phoenix", 2012. s. 78-79
  11. Dornier Do 17 // A. I. Haruk. Útočná letadla druhé světové války - útočná letadla, bombardéry, torpédové bombardéry. M., "Yauza" - EKSMO, 2012. s. 76-79
  12. Junkers Ju 87 // A.I. Haruk. Útočná letadla druhé světové války - útočná letadla, bombardéry, torpédové bombardéry. M., "Yauza" - EKSMO, 2012. s. 110-115
  13. Junkers Ju 88 // A. I. Haruk. Útočná letadla druhé světové války - útočná letadla, bombardéry, torpédové bombardéry. M., "Yauza" - EKSMO, 2012. s. 116-122
  14. F. Halder. okupace Evropy. Vojenský deník náčelníka generálního štábu 1939-1941. M., "Tsentrpoligraf", 2007. str. 396
  15. 1 2 3 4 5 M. I. Semirjaga. kolaboracionismus. Příroda, typologie a projevy za druhé světové války. M., ROSSPEN, 2000. s. 718
  16. Incidenty // časopis Foreign Military Review, č. 3 (840), březen 2017. s. 101

Literatura a prameny