Bombardování Bělehradu | |||
---|---|---|---|
Hlavní konflikt: Jugoslávská operace | |||
budova v Bělehradě zničena bombardováním | |||
datum | 6.-10. dubna 1941 | ||
Místo | Bělehrad | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Boční síly | |||
|
|||
Ztráty | |||
|
|||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bombardování Bělehradu (německé kódové označení - " Unternehmen Strafgericht ") [1] - série masivních německých náletů na Bělehrad během invaze Osy do Jugoslávie, v důsledku čehož bylo vážně zničeno centrum města [2] .
Německé bombardování Bělehradu bylo porušením válečných pravidel, protože vláda Jugoslávie ještě před začátkem války, 3. dubna 1941, prohlásila Bělehrad za otevřené město [1] [3] .
S leteckými údery na hlavní město Jugoslávie původně počítal plán vojenského tažení proti Jugoslávii Aufmarsch 25 schválený německým generálním štábem [4] , potvrzený směrnicí OKH z 30. března 1941 [5] a Hitlerovým rozkazem z března 31, 1941.
Nálety měly narušit činnost vlády a vojenského vedení Jugoslávie, vyřadit z provozu komunikační centra a zařízení dopravní infrastruktury (narušit práci vládních orgánů, mobilizační činnost a přesun vojsk přes železniční uzel hlavního města) [5] , demonstrovat sílu německých ozbrojených sil, způsobit zmatek a paniku mezi obyvateli města.
První nálet v časných ranních hodinách 6. dubna 1941 provedly letouny 4. letecké armády Luftwaffe , které startovaly z letišť v Rakousku a Rumunsku [6] .
V 6:45 dorazilo do Bělehradu 160 německých bombardérů He-111 a Do-17, 74 útočných letounů Ju-87B pod krytím 56 stíhaček Me-109E a 30 stíhaček Me-110C, potkalo je 29 jugoslávských stíhaček Me-109. a tři jugoslávské stíhačky IK-3 [1] . Hlavním cílem bylo centrum města, kde se nacházely nejdůležitější státní instituce [5] , bombardován byl i pontonový most vybudovaný přes řeku [7] . V důsledku náletu byla ochromena činnost vojenského velení Jugoslávie [2] [6] .
Do druhého náletu na Bělehrad se zapojilo 57 útočných letounů Ju-87B pod krytím 61 stíhaček Me-109E, při odrážení tohoto náletu byly sestřeleny tři jugoslávské stíhačky Me-109E-3 [1] .
Celkem podniklo německé letectví během 6. dubna 1941 pět masivních náletů na Bělehrad, kterých se zúčastnilo 484 letadel [8] [9] .
Během následujících čtyř dnů pokračovalo bombardování Bělehradu celkem až 500 letouny německého letectva [10] ( Do-17Z [11] , Ju-87 [12] , Ju-88A [13] , He -111 , Me -110 atd.). Celkem bylo za období od začátku bombardování 6. dubna 1941 do 10. dubna 1941 na město svrženo 221 tun bomb [10] .
Ztráty Luftwaffe během bombardování Bělehradu činily 12 sestřelených letadel (včetně pěti Me-110, čtyř Ju-87, dvou Do-17) a 8 poškozených letadel [1] .
Ztráty jugoslávského letectva ve vzdušných bojích nad Bělehradem činily 10 sestřelených a 15 poškozených stíhaček, 7 pilotů zahynulo a dalších 7 bylo zraněno [1] .
Ve zprávě OKH , kterou 15. dubna 1941 předložil německý vojenský přidělenec v Bělehradě plukovník Toussaint (který byl na velvyslanectví po celou dobu od začátku války až do vstupu německých jednotek do Bělehradu), bylo uvedeno, že v důsledku bombardování došlo k četným obětem na životech, město utrpělo značné materiální škody, městský vodovod a elektřina byly vyřazeny z provozu [14] . Celkem bylo v důsledku bombardování ve městě zničeno více než tisíc budov [10] (podle jiných zdrojů bylo zcela zničeno 714 budov, dalších 1888 bylo vážně poškozeno a 6615 bylo poškozeno lehce) [1] .
Mezi zničenými budovami byl královský palác [15] , vládní budovy [5] , stanice Radio Bělehrad [15] , Národní knihovna [15] , mužská tělocvična [15] , ženská tělocvična [15] , řada zničeny byly i další objekty (včetně železničního mostu , mostu pojmenovaného po králi Alexandru I. a mostu pojmenovaného po králi Petrovi II .).
Čištění bombardování pokračovalo i po skončení druhé světové války.
5. února 2017 byla při kopání jámy při stavbě obytného komplexu Bělehrad na vodě objevena a zneškodněna nevybuchlá 500kilogramová letecká bomba z roku 1941 v hloubce 9 metrů [16] .
Bombardování měst ve druhé světové válce | |
---|---|
| |
viz také |
|