Viktor Nikolaevič Bondarev (narozen 7. prosince 1959 , vesnice Novobogoroditskoye , Voroněžská oblast , RSFSR , SSSR ) je ruský vojevůdce a státník.
Předseda výboru Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace pro obranu a bezpečnost od 27. září 2017 , senátor Ruské federace z výkonné moci Kirovské oblasti od 19. září 2017. Vrchní velitel Vzdušných sil Ruské federace ( 1. srpna 2015 – 26. září 2017), vrchní velitel Vzdušných sil Ruské federace ( 6. května 2012 – 1. srpna 2015). Generálplukovník (2014) . Hrdina Ruské federace ( 2000 ) Kandidát technických věd .
Od 9. března 2022 se na něj vztahují osobní sankce EU. [jeden]
Narozen 7. prosince 1959 ve vesnici Novobogoroditskoye , okres Petropavlovsk, Voroněžská oblast .
V ozbrojených silách SSSR od srpna 1977. V roce 1981 absolvoval Borisoglebskou Vyšší vojenskou leteckou školu pojmenovanou po V.P. Čkalovovi . Pilot-instruktor, velitel letu na Barnaulské vyšší vojenské letecké škole pojmenované po hlavním maršálovi letectví K. A. Vershininovi (1981-1989).
V letech 1989 až 1992 studoval na letecké akademii Yu.A.Gagarina . Po absolvování akademie vrchní navigátor, velitel letky ve výcvikovém středisku leteckého personálu V.P. Čkalova Borisoglebsk , poté velitel letky, zástupce velitele útočného leteckého pluku . Od září 1996 do října 2000 - velitel 899. gardového útočného letectva Orsha Dvakrát rudý prapor pluku Suvorov pojmenovaný po F.E. Dzeržinském ( Buturlinovka , Voroněžská oblast ).
Od roku 2000 do roku 2002 - zástupce velitele a od roku 2004 do roku 2006 - velitel 105. smíšené letecké divize 16. letecké armády ( Voronezh ). Účastnil se první čečenské války (přes 100 bojových letů ) a druhé čečenské války (přes 300 bojových letů).
Dne 21. dubna 2000 byl plukovníku Bondarevovi udělen titul Hrdina Ruské federace „za odvahu a hrdinství prokázané při výkonu vojenské služby v podmínkách ohrožujících život “ .
V letech 2002 až 2004 studoval na Vojenské akademii Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace . V roce 2005 mu byla udělena vojenská hodnost generálmajora .
Od května 2006 - zástupce velitele 14. armády letectva a PVO ( Novosibirsk ). Od 9. června 2008 - velitel 14. armády letectva a PVO. Od srpna 2009 - velitel 2. velitelství letectva a protivzdušné obrany . Od července 2009 - zástupce vrchního velitele vzdušných sil Ruské federace . Od července 2011 do 6. května 2012 - náčelník generálního štábu - 1. zástupce vrchního velitele vzdušných sil.
Od 6. května 2012 - vrchní velitel ruského letectva [2] . Dne 9. srpna 2012 mu byla dekretem prezidenta Ruska udělena vojenská hodnost „ generálporučík “ [3] .
Během letecké části vojenské přehlídky na Rudém náměstí 9. května 2015 osobně pilotoval letoun Tu-160 .
Dne 11. srpna 2014 mu byla dekretem prezidenta Ruska udělena vojenská hodnost generálplukovník [4] .
Od 1. srpna 2015 - první vrchní velitel nové složky ozbrojených sil - Vzdušných sil Ruské federace [5] . Se zahájením ruské vojenské operace v Sýrii v září 2015 vedl leteckou skupinu ruských leteckých sil v Sýrii .
V květnu 2016 osobně zkontroloval zrekonstruovanou ranvej na vojenském letišti Privolžskij . Proveden komplex akrobacie na stíhačce MiG-29 : vzlet s přídavným spalováním, poloviční otáčka, otáčka, "ucho", "skluz", "hlaveň", "cadule" [6] .
Dne 17. března 2016 předal vrchní velitel Ozbrojených sil Ruské federace Vladimir Putin vrchnímu veliteli Vzdušných sil Ruské federace generálplukovníku Viktoru Bondarevovi Bojový prapor Vzdušných sil Ruské federace. [7] .
Má celkovou dobu letu přes 3000 hodin. Skvělá kvalifikace " pilot-sniper ". Kandidát technických věd . Byl členem redakční rady časopisu „Military Thought“.
Guvernér Kirovské oblasti Igor Vasiliev svěřil 19. září Viktoru Bondarevovi pravomoci člena Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace [8] .
Dne 26. září 2017 byl dekretem prezidenta Ruska Vladimira Putina zproštěn funkce vrchního velitele leteckých sil a převeden do zálohy [9] .
Dne 27. září 2017 byl zvolen předsedou branného a bezpečnostního výboru Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace [ 10] .
Briefing o akcích ruských leteckých sil v Sýrii , 7. října 2015 |
Otevření pomníku bývalého vrchního velitele ruských vzdušných sil A. M. Kornukova , 1. července 2015 |
Prezentace standarty vrchního velitele vzdušných sil, 16.5.2012 |
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem na letecké přehlídce 11. srpna 2012 |
Velitelé vzdušných sil Ruské federace | |||
---|---|---|---|
|
Vzdušné síly Ruské federace | |||
---|---|---|---|
Velící | Generálporučík Dronov Sergej Vladimirovič | ||
Struktura ruského letectva po 1. srpnu 2015 |
| ||
Struktura ruského letectva do 1. srpna 2015 |
|
Senátoři Ruské federace | |
---|---|
Zástupci zákonodárného orgánu státní moci ustavujícího celku Ruska | Republika Hapsiroky Adygea Gigel Altaj Yalalov Baškortostán Varfolomejev Burjatsko Kerimov Dagestánu Chamčijev Ingušsko Ulbašev Kabardino-Balkarsko starostov Kalmykia Salpagarov Karačajsko-Čerkesko Zubarev Karélie Shumilova Komi Tsekov Krym [1] Martynov Republika Mari El Tultajev Mordovia Akimov sakha (jakutsko) Nazarenko Sev. Osetie Emeljanov Tatarstán Oyun Tuva Fedorov Udmurtia Žukov Khakassia Ahmadov Čečensko Vladimirov Čuvašsko Okraje Zobněv Alt. Michajlov Transbaikal. Ponomarev Kamchat. Trembitsky Krasnodar. Semjonov Krasnojar. Puškov Perm. Talabaeva Primor. Yagubov Stavropol. Bezhotovostně Chabarov. Oblasti Shaykin Amur. Novožilov Archanděl. Objednávky Astrachaň. Savčenková Belgorod. Solodun Bryan. Chochlová Vladimíre. Horníci Volgograd. Vorobjov Vologda. Lukin Voroněž. Gusakovský Ivanov. Brilka Irkut. Yaroshuk Kaliningrad. Savin Kaluga Kuzminová Kemerovo. Timčenko Kirov. Kalašnik Táborák. Muratov Kopeček. Bryksin Kur. Vasilenko Leningrad. Kavjaradze Lipetsk. Ivanov Magadan. Dvojnásobek Moskva. Sacharov Murman. Weinberg Nižnij Novgorod. Pisarev Novgorod. Karelin Novosibirsk Perminov Ohm. Ševčenko Orenburg. Ikonnikov Orlov. Lazutkina Penzen. Turchak Pskov. Rukavišnikovová Rostov. Morozov Rjazaň. Kislov Samar. Radajev Saratov. Chapočkin Sachalin. Vysokinského Sverdlov. Kozhanová Smolensk. Nikitin Tambov. Epishin Tver. Kravčenko Hlasitost. Pančenko Tul. Goritsky Ťumeň. Rjabukhin Uljanov. Tsepkin Čeljabin. Kosikhina Jaroslav. Auth. kraj Jabarov hebr. Auth. okresů Galushina Nenets. Novyukhov Chanty-Mans. Žukov Čukot. Ledkov Jamal-Něnec. Města živená. hodnoty Svjatěnko Moskva Kutepov Petrohrad Kolbin Sevastopol [1] |
Zástupci výkonného orgánu státní moci ustavujícího celku Ruska | Republika Narolin Adygea Poletajev Alt. Gumerová Baškortostán Nagovitsyn Burjatsko Umachanov Dagestánu Barakhoev Ingušsko Kanokov Kabardino-Balkarsko Orlov Kalmykia Kazanokov Karačajsko-Čerkesko Čižov Karélie Epifanova Komi Kovitidi Krym [1] Kosačev Republika Mari El Kislyak Mordovia Borisov sakha (jakutsko) Mamsurov Sev. Osetie Terentiev Tatarstán Narusová Tuva Glebová Udmurtia Usatiuk Khakassia Geremejev Čečensko Fedorov Čuvašsko Okraje Carlin Altaj. Zhamsuev Transbaikal. Nevzorov Kamchat. Kondratenko Krasnodar. clishas Krasnojar. Klimov Perm. Gorjačevová Primor. Afanasov Stavropol. Bazilevskij Chabarov. Oblasti Abramov Amur. Nekrasov Archanděl. Baškina Astrachaň. Ryžkov Belgorod. Dengin Bryan. Shokhin Vladimíre. Semisotov Volgograd. Avdeeva Vologda. Karelová Voroněž. Vasiliev Ivanov. Černyšev Irkut. Šenderjuk-Židkov Kaliningrad. Artamonov Kaluga Sinitsyn Kemerovo. Bondarev Kirov. Zhuravlev Táborák. Perminova Kopeček. Rapota Kur. Perminov Leningrad. Khlyakina Lipetsk. Širokov Magadan. Zabralová Moskva. Dolgov Murman. Lebeděv Nižnij Novgorod. Mitin Novgorod. Gorodecký Novosibirsk Mizulina Ohm. Afanasjev Orenburg. Kolo Orlov. Kondratyuk Penzen. Bibikov Pskov. Yatzkin Rostov. Ljubimov Rjazaň. Muchametšin Samar. Denisov Saratov. Karasin Sachalin. Sheptiy Sverdlov. Kulikovský Smolensk. Belousov Tambov. Skakovská Tver. Řeřicha Hlasitost. Saveliev Tul. švábi Ťumeň. Gibatdinov Uljanov. Pavlova Čeljabin. Rusakov Jaroslav. Auth. kraj Valjajev hebr. Auth. okresů Gusev Nenets. Isakov Chanty-Mans. otke Čukot. Zlenko Jamal-Něnec. Města živená. hodnoty Kožin Moskva Matvienko Petrohrad Altabaeva Sevastopol [1] |
|
Tematické stránky | |
---|---|
V bibliografických katalozích |