Bruno, Peter

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. dubna 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Pietro Bruno
ital.  Bruno Pietro
Datum narození 12. dubna 1920( 1920-04-12 )
Místo narození Aidone , Italské království
Datum úmrtí 4. listopadu 1942 (ve věku 22 let)( 1942-11-04 )
Místo smrti poblíž Bir El Abd , západně od města El Alamein (nyní Egypt )
Afiliace  Italské království
Druh armády tankové síly
Roky služby ??-1942
Hodnost Prapor
přikázal tanková četa Fiat M14/41
Bitvy/války

Druhá světová válka

Ocenění a ceny
Zlatá medaile „Za vojenskou statečnost“

Pietro Bruno ( italsky:  Bruno Pietro ; 12. dubna 1920  – 4. listopadu 1942 ) byl italský tankový důstojník během druhé světové války . Nejvyšší ocenění italského kavalíra za výkon na bojišti - zlatá medaile „Za vojenskou statečnost“ (1942, posmrtně).

Životopis

Narodil se 12. dubna 1920 v obci Aidone [1] v provincii Enna , v oblasti Sicílie [2] .

Velitel tankové čety Fiat M14 / 41 1. tankové roty 10. tankového praporu 132. tankového pluku 132. tankové divize „Ariete“ podporučík Pietro Bruno se vyznamenal 3. – 4. listopadu 1942 během druhé bitvy El Alamein ( severoafrická kampaň druhé světové války ).

Velitel tankové čety M14/41 s nezdolnou statečností vedl svou posádku po náročné cestě k vítězství a sebeobětování. Během průzkumu v boji byla obrněná vozidla napadena několika nepřátelskými tanky a velitel jednotky přijal nerovný boj a provedl řadu obratných manévrů. Přestože byl zraněn na pravém rameni, pokračoval v boji se záviděníhodnou houževnatostí, dokud nebyly úkoly splněny. Následujícího dne se zúčastnil těžkých a krvavých bojů proti přesile obrněných sil nepřítele a přes fyzické vyčerpání podle vlastních slov nabil své spolubojovníky klidem, pevností a bojovností. Po obdržení rozkazu krýt ústup praporu se on a jeho četa dostali pod palbu nepřátelského samohybného dělostřelectva. Hrdý na velké poslání, které mu bylo svěřeno, si nevšiml žádného nebezpečí, protože byl uprostřed bitvy v otevřeném poklopu tanku. Poté, co vydržel četné zásahy, zachoval si pohyblivost a vystřelil, čímž způsobil nepříteli vážné škody, překvapen takovou odvahou. Zraněný šrapnelem v obličeji zůstal na svém místě. Přímým zásahem bylo slavné finále jeho válečné mašinérie a jeho mládí, vznešeného a statečného.

Bir El Abd (Severní Afrika), 3.–4. listopadu 1942.

Původní text  (italsky)[ zobrazitskrýt] Comandante di plotone carri M. 14/41, con indomito valore tracciò ai suoi equipaggi la dura via della vittoria e del sacrificio. V azione di ricognizione ofensiva, attaccato da numerosi mezzi corazzati avversari, alla testa del suo reparto, accettava l'impari lotta sopperendo all'esiguità numerica con abili temerarie manovre. Benché ferito alla spalla destra, protraeva con ammirabile tenacia la násilí azione fino al termine dell'ardua missione. Rifiutava quindi decisamente di essere avviato alla base in previsione del nuovo impiego dei suoi carristi. Il giorno successivo impegnato in aspri e cruenti contri contro soverchianti forze corazzate, sosteneva, pur essendo minorato fisicamente, il formidabile urto alimentando nei propri equipaggi, con la sua serenita e fermezza.spiccato spirit Prescelto per la sua abituale arditezza a proteggere la manovra di sganciamento del battaglione cui apparteneva, si slanciava decisamente col suo plotone rinforzato da una sezione di semoventi, sul fianco del dispositivo avversario. Conscio e fiero della grave missione affidatagli, sdegnando ogni personale pericolo, si sporgeva dalla torretta incitando gli equipaggi a più serrata lotta. Più volte investito da násilí reazione di fuoco avversario insisteva nel suo movimento a fuoco infliggendo gravi perdite al nemico sorpreso da tanto ardire. Ferito alla fronte da scheggia di granata, rimaneva al suo posto di dovere persistendo nella disperata azione. Colpito in pieno il suo mezzo corazzato, trovava gloriosa fine nel rogo del proprio carro divenuto fiammeggiante bara della sua giovinezza generosa ed ardita. Bir el Abd (AS), 3.-4. listopadu 1942. - Od podání k ocenění [3]

Ocenění

Poznámky

  1. ↑ BRUNO Pietro - Associazione Nazionale Combatenti FF.AA. Regolari Guerra di Liberazione
  2. ↑ Antonio Santore, Maurizio Enrico Parri. In Guerra e in Pace in Hostem Ruit 1941-2009  (italsky) . Získáno 13. září 2011. Archivováno z originálu 17. května 2012.
  3. ↑ BRUNO Pietro . quirinale.it . Presidenza della Repubblica (oficiální stránky prezidenta Italské republiky). Získáno 4. prosince 2011. Archivováno z originálu 17. května 2012.  (Italština)

Odkazy

 Tankisté - držitelé nejvyšších vojenských vyznamenání v Itálii
Kavalírové zlaté medaile
„Za vojenskou statečnost“ (44 osob)		Hrdinové druhé italsko-etiopské války

Hrdinové španělské občanské války (12 lidí)

Hrdinové druhé světové války (21 lidí)

Heroes of the Resistance Movement (10 lidí)

Rytíři vojenského řádu Itálie (5 osob)
  • Lorenzis, Hugo de
  • Maretti, Enrico
  • Martini, Francesco de
  • Pedoni, Anthony
  • Ravazzoni, Mario