Bunois, Antoine
Antoine Bunois |
---|
fr. Antoine Busnois |
Datum narození |
kolem roku 1430 |
Místo narození |
|
Datum úmrtí |
6. listopadu 1492( 1492-11-06 ) [1] [2] |
Místo smrti |
|
Země |
|
Profese |
skladatel |
Žánry |
mše, moteto, šanson |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Antoine Bunois ( francouzsky Busnois , Busnoys ; kolem 1430 – 6. listopadu 1492 , Bruggy ) – francouzský skladatel. Po smrti Guillauma byl Dufay nejvýznamnějším představitelem burgundské (první nizozemské ) školy.
Životopis
Narodil se možná v malé vesnici Bün (Busnes) v severní Francii. Neexistuje žádný historický důkaz Bunoisových raných let (včetně jeho základního hudebního vzdělání). V roce 1461 je zmiňován jako kaplan katedrály v Tours a podněcovatel bití místního faráře. Za tento boj byl Bunois exkomunikován, ale později mu byl papežem odpuštěn. V roce 1465 se připomíná v souvislosti s opatstvím sv. Martina z Tours (také v Tours, nedochováno), kde současně působil jako pokladník Johannes Okegem . V letech 1465-66 dirigent kostela sv. Hilary z Pictavi v Poitiers . Od roku 1467 byl sboristou na dvoře Karla Smělého , od roku 1470 byl členem vévodské dvorní kaple. V roce 1467 napsal motet „In hydraulis“, kde chválil Okegema, ale nezapomněl ani na sebe:
Ty, Okegeme, jsi hlavní zpěváci
v celém francouzském království.
Občas slyším ozvěny tvého umění
V penatech burgundského vévody,
já, Benoit, nehodný hudebník
Jasného hraběte z Charolais (Charolais)
vzdávám ti hold podle tvých zásluh,
Velký jako Cephas , triumfální sloup,
Sbohem, věrný odraz Orfea! [3]
Pravděpodobně doprovázel zoufalého vévodu ve všech jeho bitvách, kromě tragické poslední. Po smrti Karla Smělého (v roce 1477) až do roku 1483 nadále sloužil u dvora Maxmiliána I. (Karlova zetě). O Bunoisových pozdějších letech není nic známo. Poslední historický dokument z listopadu 1492 jej uvádí jako nedávno zesnulého kapellmeistera katedrály v Bruggách .
Hlavním (rukopisným) zdrojem Bunoisovy hudby je tzv. Dijonský zpěvník ( Dijon Chansonnier, datovaný 1470-75).
Kreativita
Autor tří čtyřhlasých mší (včetně snad první pro nejoblíbenější francouzskou píseň " L'homme armé " [4] ), motet , vícehlasých úprav hymnů , antifon a zpěvů propria , vícehlasých písní převážně ve francouzštině ( rondo , balady , virele ). Od 15. století je Bunoisovi připisována i slavná vícehlasá píseň „Fortuna desperata“ [5] . Moteto „Nářek při smrti Dufaye“ (1474), stejně jako některá další díla Bunoise, byly ztraceny.
Stylově je Bunoisova hudba bližší Ockeghemovi (se kterým se pravděpodobně znal) než Dufayovi. Bunois nemá téměř žádné stopy faubourdona , eufonie je upřímně kultivovaná, obě triády jsou hojně využívány (i když v ultimách hlavních kadenz stále převládá kvintoktávová shoda ), včetně paralelních, ale experimentuje se v „hraničních“ oblastech harmonie (např. například v chromatickém ) nejsou pro něj typické. Bunois je zručný polyfonista ; neustále a velmi vynalézavě (včetně synkopy a dalších metod rytmické hry) využívá imitaci, ve vícehlasých písních nejsou neobvyklé kánony v unisonu . Polyfonní technika přitom nikdy nepřetěžuje polyfonní texturu, která zůstává průhledná a dobře slyšitelná.
Seznam skladeb
Mše
- Missa L'homme armé (a4);
- Missa O crux lignum triumphale (a4);
- Missa Patrem Vilayge (a4);
Magnificat šestého tónu;
Moteta a chrámová hudba
- Ad coenam agni poskytují;
- Aleluja, verbum caro factum est;
- Anima mea liquefacta est / Stirps Jesse;
- Anthoni usque limina;
- Conditor alme siderum;
- Gaude caelestis domina;
- In hydraulis (věnováno Johannesu Okegemovi );
- Noel, noel;
- Regina caeli (I);
- Regina caeli (II);
- Victimae paschali chválí.
Světská hudba
- Acordes můj;
- Advegne que advenir pourra;
- Amours nous traicte / Je m'en vois;
- A qui vens tu tes coquilles;
- Augre de mes iculx;
- Sprostá dáma;
- Au povre par necessité;
- A vous, sans autre;
- Belacueil;
- Bone chere;
- Ce n'est pas moy;
- C'est bien maleur;
- C'est vous en qui;
- Con tutta gentileça;
- Corps digne / Dieu quel mariáš;
- Cy dit benedicite;
- en soustenant;
- En tous les lieux;
- En voyant sa dame;
- Esaint-il merci;
- Faictes de moy;
- Fulx mesdisans;
- (O) Fortune, trop tu es dure;
- ha que ville;
- V mém zynn;
- Ja que lui ne;
- J'ay mayns de bien;
- J'ay pris amours tout au rebours;
- Je m'esbaïs de vous;
- Je ne demande aultre degré;
- Je ne demande lialté;
- Je ne puis vivre ainsi;
- Joye me fuit;
- Laissez nebezpečnější;
- L'autrier la pieça /En l'ombre du buissonet / Trop suis jonette;
- L'autrier que passa;
- Le corps s'en va;
- Le monde a tel;
- Ma Damoiselle;
- Maintes femmes;
- Ma plus qu'assez;
- Ma tres souveraine princezna;
- M'a vostre cueur;
- Mon mignault / Gracieuse, playsant;
- Mon seul a sangle suvenýr;
- On a grant mal / On est bien malade;
- Pour entretenir mes amours;
- Pucellotte;
- Quant j'ay au cueur;
- Quant vous me ferez;
- Quelque povre homme;
- Quelque povre homme;
- Hračka Resjois terre de France / Rex pacificus;
- Seule a par my;
- Soudainementmon cueur;
- Příšerná dáma;
- Une filleresse / S'il ya compagnion / Vostre amour;
- Ung grand povtre homme;
- Ung plus que tous;
- Vostre beauté / Vous marchez;
- Vestre gracieuse cointance.
Spisy připisované Bunoisovi (výběr)
- mše L' ardent desir (L'ardant desir);
- Mše L'homme armé I-VI (6 anonymních mší z neapolského hudebního rukopisu);
- Mass Quant ce viendra ;
- Mass sine nomine;
- Magnificat osmého tónu;
- Magnificat druhého tónu;
- Motet Incomprehensibilia / Praeter rerum ordinem ;
- Motet O pulcherrima mulierum / Girum caeli circuivi .
- Světské vícehlasé písně:
- amours, amours, amours;
- Amours fait moult / Il est de binne heure né / Tant que nostre argent dura;
- cent míle escus;
- Et qui la dira;
- J'ay bien choisi;
- Il sera pour vous canbatu / L'homme armé;
- Je ne fay plus;
- Je suis venu;
- Le serviteur;
- Quant ce vendra (připsáno v Dijon MS 517);
- Sans avoir (‚S‘ amours vous fiu‘ nebo ‚Malagrota‘);
- Podívejte se krátce na to.
Poznámky
- ↑ Antoine Busnois // Encyclopædia Britannica
- ↑ Antoine Busnois // Musicalics (fr.)
- ↑ Haec Ockeghem qui cunctis praecinis Galliarum
in regis latia
Practiculum tuae propaginis
Arma cernens quondam per atria
Burgundiae ducis in patria.
Pro mě Busnois illustris comitis
De Chaurolais indignum musicum
Saluteris tuis pro meritis
Tamquam summum Cephas tropidicum
Vale verum instar Orpheicum!
- ↑ Na melodii této anonymní písně bylo v 15.–16. století složeno více než 40 vícehlasých mší.
- ↑ Moderní věda považuje autora písně „Fortuna desperata“ za neznámého.
Literatura
- Taruskin R. Antoine Busnoys a tradice L'Homme armé // Journal of the American Musicological Society, XXXIX (1986), s. 255–93.
- Higgins PM Antoine Busnois a hudební kultura ve Francii a Burgundsku konce 15. století. Ph.D. diss. Princetonská univerzita, 1987.
- Wegman RC Další mše od Busnoyse? // Hudba a dopisy, LXXI (1990), s. 1–19.
- Fallows D. Busnoys a počátek patnáctého století: poznámka k L'ardant desir a Faites de moy // Music and Letters, LXXI (1990), s. 20–24.
- Antoine Busnoys, ed. od P. Higginse. Notre Dame (Indiana), 1992 (sborník příspěvků).
- Goldberg C. Die Chansons von Antoine Busnois: die Ästhetik der höfischen Chansons. Frankfurt, 1994.
- Fallows D. Katalog vícehlasých písní, 1415-1480. Oxford, 1999.
- Antoine Busnoys: metoda, význam a kontext v pozdně středověké hudbě / ed. Paul Higgins. Oxford: Clarendon Press; New York: Oxford University Press, 1999 (sborník příspěvků).
Odkazy
Tematické stránky |
|
---|
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
Genealogie a nekropole |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|