Vevchan-Radozhdsky dialekty

Vevchan-Radozhd dialekty (také Vevchan-Radozh dialekt ; makedonský dialekt Vevchan-Radoshki ) jsou západní makedonské dialekty běžné ve vesnicích Vevchani , Radozhda , Mali Vlai a Lin na severozápadním pobřeží jezera Ohrid na hranici s Makedonií a v Severní Makedonii. regiony Albánie . Jsou součástí západní periferní oblasti .

V publikaci „Bulharská dialektologie“ od S. Stoikova jsou vevčansko-radožské dialekty spolu s ochridským a stružským nářečím zařazeny do ochridsko-stružské dialektové skupiny [4] . Podle klasifikace makedonských dialektů , uvedené v dílech B. Vidoeskiho a B. Koneskiho (publikováno v The Slavonic Languages, 1993), vevčansko-radožské dialekty spolu s ochridsko-stružským a dolnoprespanským dialektem , jsou zahrnuty do ochridsko-prespanských skupinových dialektů [2] .

Mezi dialektální rysy charakteristické pro dialekty Vevchan-Radozh patří [4] :

1. Přítomnost samohlásek ê a å pod přízvukem na místě samohlásek ѫ , ъ a kombinací l , r . Po styčných souhláskách chybí samohláska ê : gềzhva , gês , grềdi , vnềtre , dềga , rềka , zềbi ; sềntse "slunce", gềltat ; gềrne , zềrno , sêrp , sềrce , têrn atd . Samohláska å se vyskytuje hlavně po souhláskách stydkých : mesh , pet , låka , zebi , pråt , pervo , willow , velk , pånalno
2. Rozdělení kombinací ks , zhd < *tj , *dj : gashti , lèshta , prashta , vèzhdi , saze .
3. Distribuce gerundií jako nosèshti , igèshti .
4. Přítomnost částice k'a , používané při tvoření slovesných tvarů budoucího času.
5. Absence koncovky -m u sloves 1. osoby jednotného čísla přítomného času: ѝma , vka , kakto ; bira , sich , nòsa , yada .

Nařízením vlády Republiky Makedonie jsou vevčansko-radožské dialekty prohlášeny za součást duchovního a kulturního dědictví státu [5] .

Poznámky

1. ↑ Pregled v makedonském dialektu (záznam v dialektu textu je souhláskový). Vrz na základě práce od akademika Bozhidara Vidoeschi (pdf, mp3) / připravil M. Markoviќ. - Skopje: MANU . Centrum pro areálovou lingvistiku. — str. 33 (Dialektit v makedonštině jazik).
2. ↑ 12 Friedman , 1993 , Mapa 6.1. Makedonská republika a přilehlé území..
3. ↑ Koryakov Yu. B. Aplikace. Mapy slovanských jazyků. 3. Balkánsko-slovanské jazyky // Jazyky světa. slovanské jazyky . - M .: Academia , 2005. - ISBN 5-87444-216-2 .
4. ↑ 1 2 Stoikov S. Bulharská dialektologie. II. Územní dialekti. B. Zeměpisné rozšíření v bulharském dialektu. Bulharské dialekty ve Vardarsku a Yegeysk Makedonii. Ohridský dialekt (gradski Ohrid, hobliny, Radozhda a Vevchani)  (bulharština) . Sofia: Knihy pro Makedonii (2002). Archivováno 22. května 2019.  (Přístup: 10. června 2015)
5. ↑ Odluk pro hlasování o duchovním a kulturním dobru - „Mluvte Vevchansko-radoshki“ pro kulturní dědictví jednoho je obzvláště významné. Služba posla pro Makedonskou republiku. 30. června 2011 . Získáno 10. června 2015. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)

Literatura

• Friedman V. A. Makedonian // The Slavonic Languages ​​​​/ Edited by Comrie B., Corbett G. - London, New York: Routledge, 1993. - S. 249-305. — ISBN 0-415-04755-2 .
• Usikova R.P. jihoslovanské jazyky. Makedonský jazyk // Jazyky světa. slovanské jazyky . - M. : Academia , 2005. - 102-139 s. — ISBN 5-87444-216-2 .
• Miletic, L. Důležitým fonetickým rysem je jediný západní makedonský dialekt. - SpBAN, 16, 1918, č. 9, 35-42;
• Hendriks, P. Radoždsko-Vevčanský dialekt makedonštiny. Cisse, 1976, 303 s.