nejvyšší soud | |
---|---|
nejvyšší soud | |
Pohled | nejvyšší soud |
Instance | nadřízený soud |
Jurisdikce | Ukrajina |
Datum založení | 1922 |
Sloučenina | soudce jmenuje prezident Ukrajiny na doporučení Vysoké rady spravedlnosti |
Způsobilé pro | Ústava Ukrajiny |
Život | do 65 let |
členové | 120 |
Řízení | |
Předseda | Vsevolod Knyazev |
nastoupil do úřadu | 1. prosince 2021 |
Konferenční hala | |
Klovský palác , sídlo Nejvyššího soudu Ukrajiny (leden 2011) | |
Umístění | Kyjev |
Adresa | 01043 Kyjev, st. Filip Orlík, 4-a |
Souřadnice | 50°26′34″ s. sh. 30°31′57″ východní délky e. |
webová stránka | |
https://supreme.court.gov.ua/supreme/ (ukr.) |
Portál: Politika |
Ukrajina |
Článek z cyklu |
Politický systém Celoukrajinské průzkumy |
Nejvyšší soud ( ukrajinsky Verkhovniy sud ) je nejvyšším soudním orgánem v ukrajinském právním systému. Správný název tohoto orgánu podle Ústavy Ukrajiny ve znění z roku 2016 je Nejvyšší soud, bez názvu země. Činnost Nejvyššího soudu upravuje zákon o soudnictví a postavení soudců.
Od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny se nejvyšší soudní orgán nazývá „Nejvyšší soud Ukrajiny“. Po reformě soudnictví v roce 2016 byl z názvu tohoto orgánu vyloučen název země „Ukrajina“ a bylo oznámeno, že soudci starého Nejvyššího soudu Ukrajiny nebudou automaticky převedeni do nového nejvyššího soudního orgánu. Bylo vyhlášeno výběrové řízení na obsazení všech 120 volných míst soudců Nejvyššího soudu. Dne 30. listopadu 2017 se konalo první plénum nově vytvořeného Nejvyššího soudu. Dne 15. prosince 2017 soud zahájil práce. Od té chvíle pravomoci starého Nejvyššího soudu Ukrajiny zanikly.
V souladu se zákonem Ukrajiny „O soudnictví a postavení soudců“ Nejvyšší soud: vykonává soudnictví jako kasační soud a v případech stanovených procesním právem jako soud první nebo odvolací instance v způsobem stanoveným procesním právem; provádí rozbor justičních statistik, zobecnění soudní praxe; poskytuje stanoviska k legislativním aktům, které se týkají soudnictví, soudního řízení, postavení soudců, výkonu soudních rozhodnutí a dalších otázek souvisejících s fungováním soudního systému; poskytuje stanovisko k přítomnosti či nepřítomnosti známek velezrady nebo jiného trestného činu u činů, z nichž je obviněn prezident Ukrajiny, předkládá na žádost Nejvyšší rady Ukrajiny písemné podání o neschopnosti prezidenta Ukrajiny vykonávat své pravomoci ze zdravotních důvodů; apeluje na Ústavní soud Ukrajiny ohledně ústavnosti zákonů, jiných právních aktů, jakož i ohledně oficiálního výkladu Ústavy Ukrajiny; zajišťuje jednotné uplatňování právních norem soudy různé specializace postupem a způsobem stanoveným procesním právem; poskytuje odvolacím a místním soudům metodické informace k problematice vymáhání práva; vykonávat další zákonem stanovené pravomoci.
Nejvyšší soud se skládá z:
Vedení Nejvyššího soudu provádí předseda Nejvyššího soudu, volený plénem Nejvyššího soudu Ukrajiny na období 4 let, maximálně na dvě po sobě jdoucí období. Je také volen jeden místopředseda soudu. Každý kasační soud si také volí svého předsedu. Velký senát se skládá ze 4 delegátů každého z kasačních soudů a předsedy Nejvyššího soudu. Každý z kasačních soudů má ve svém složení soudní komory, které se zase skládají ze stálých kolegií soudců. Kromě toho je u každého z kasačních soudů vytvořen společný senát, který zahrnuje dva soudce z každého senátu a předsedu příslušného kasačního soudu.
Hlavním úkolem Nejvyššího soudu Ukrajiny je zajistit jednotnost uplatňování práva a také provádění řady ústavních pravomocí. Mezi pravomoci Nejvyššího soudu patří:
Nejvyšší soud se také zabývá zobecňováním soudní praxe. Tato zobecnění mají poradní charakter. Když Nejvyšší soud posuzuje případ jako odvolací nebo kasační soud, rozhoduje. K právním postojům uvedeným v rozhodnutích musí soudy nižších stupňů při posuzování obdobných případů přihlížet.
Nejvyšší soud projednává případy jako senát soudců. Kolegium se může skládat ze 3 nebo více soudců. Soudcovská kolegia jsou povinna řídit se právními stanovisky, která v obdobných případech zastávají jiná kolegia Nejvyššího soudu. V případě, že se kolegium chce odchýlit od právního postavení kolegia téže komory, je povinno postoupit věc k projednání příslušné komoře. Je-li rozporuplné právní postavení vyjádřeno v rozhodnutí kolegia jiné komory, věc se postoupí spojené komoře. V případě rozporů mezi kasačními soudy musí být věc postoupena velkému senátu, který věci projednává v plném složení. Velkému senátu jsou předány rovněž případy mimořádné důležitosti týkající se mimořádně složitého právního problému, spory související s příslušností nebo případy, kdy se kolegium nového Nejvyššího soudu chce odchýlit od právního postavení starého Nejvyššího soudu Ukrajiny. ohleduplnost. V případech, kdy správní kasační soud jedná jako soud prvního stupně, posuzuje odvolání proti jeho rozhodnutím velký senát. Kasační stížnosti v občanskoprávních, hospodářských a správních sporech se projednávají zpravidla bez předvolání účastníků řízení na základě písemných žádostí. V tomto případě může soud rozhodnout o předvolání účastníků k jednání. Trestní případy se projednávají s povinným poskytnutím práva obžalovaného zúčastnit se osobně nebo prostřednictvím videokonference. Případy, které Nejvyšší soud projednává jako soud prvního stupně nebo odvolací instance, se projednávají podle obecných pravidel - v jednání soudu s předvoláním stran.
Evropské země : Nejvyšší soud | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy |
|
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
Slovníky a encyklopedie |
---|