| Brány | |
| Brána Murad | |
|---|---|
| ázerbájdžánu Murad darvazasI | |
| Celkový pohled na bránu | |
| 40°21′58″ s. sh. 49°50′00″ východní délky e. | |
| Země | Ázerbajdžán |
| Město | Baku |
| Architektonický styl | Shirvan-Absheron architektonická škola |
| Architekt | Amirshah Tabrizi |
| Datum založení | 1585 |
| Postavení | Seznam světového dědictví UNESCO |
| Stát | muzeum |
| světového dědictví | |
|
Opevněné město Baku s palácem Shirvanshah a Panenskou věží |
|
| Odkaz | č. 958 na seznamu památek světového dědictví ( en ) |
| Kritéria | iv |
| Kraj | Evropa a Severní Amerika |
| Zařazení | 2000 ( 24. zasedání ) |
Muradova brána je velký portál umístěný na východní stěně centrálního nádvoří komplexu Shirvanshahs' Palace . Jde o jedinou stavbu ze 16. století na území areálu.
V roce 1576, po smrti šáha Tahmašíba I. , nastoupil na trůn jeho nástupce šáh Ismail II . Nový vládce, který nedodržuje podmínky smlouvy z Amasya uzavřené v roce 1555, se snaží přilákat na svou stranu osmanské emíry. Osmanský sultán Murad III proto instruuje Beylerbey z Vanu, aby zajistil stabilitu v regionu. Vztahy se stanou ještě napjatější poté, co se Vali Safavid Luristan připojí k Osmanům. Po smrti šáha Ismaila II v roce 1577 začíná boj o trůn. V tak obtížné politické situaci pro Safavidský stát mu sultán Murad III vyhlásí válku.
Válka, která se týkala let 1578-1590, byla vedena na severu na kavkazské frontě, na jihu - na irácké frontě. V roce 1578 nastoupil na safavidský trůn Muhammad Khudabende. V důsledku bitvy u Childyru, která se odehrála 9. srpna 1578 mezi osmanskou a safavidskou armádou, ztratili Safavidové kontrolu nad celou Gruzií, včetně Tiflisu. V důsledku pochodňové bitvy mezi Osmany a Safavidy v roce 1583 se Dagestán a Shirvan dostaly pod osmanskou kontrolu. Jejich hranice se na východě rozšířily na maximum, dostali poprvé přístup ke Kaspickému moři. Podle Istanbulské smlouvy, podepsané Osmany a Safavidy v roce 1590, byl uznán převod celého severního Ázerbájdžánu pod nadvládu Osmanů, s výjimkou oblasti Talysh, území jižního Ázerbájdžánu od Karabachu po Maraghu.
Muradova brána je jedinou stavbou ze 16. století na území komplexu paláce Shirvanshahs. Arabský nápis mezi dvěma medailony v horní části portálu zní:
Tuto vznešenou budovu nařídil postavit za vlády nejspravedlivějšího a největšího sultána Murada III., Ulu Rajab-baba Bakuvi v roce 994 AH (1585-1586 - podle gregoriánského kalendáře).
Postavil ho tabrizský architekt Amirshah.
Pokud budete věnovat pozornost hlavnímu plánu palácového komplexu, je zřejmé, že v této části nádvoří nejsou ani jediné dveře, kterými byste se dostali do budovy paláce. Portál je tedy jakoby izolovaný a není „spojen“ se zdmi, které k němu přiléhají. Portál je postaven z obkladových kamenů dobrého vřesu s tenkými švy, dobře řezané. Zeď postavená z hrubě tesaných kamenů, velikostí ani spárami neodpovídá zdivu portálu a působí dojmem dočasného charakteru a pozdějšího původu. S. Dadašov a M. Useinov poznamenávají, že možná jeden z vládců zde chtěl postavit budovu, ale něco mu v tom bránilo. Podle nápisu na portálu bylo navíc nařízeno postavit zde budovu, a ne bránu.
Portál se nachází na východní stěně centrálního nádvoří komplexu Shirvanshahs' Palace. Architektonicky je navržena ve stylu divankhane a hrobky Shirvanshahů, ale kvalitou zpracování a výzdoby je jim podřadná.
V portálech divankhane a hrobkách Širvanchánů byl jakousi stupnicí nízký, ale dobře prokreslený vchod, díky němuž vznikl dojem velké monumentality až grandiozity samotného portálu. Zde tomu tak není, vstupní část portálu se širokým nízkým disproporčním otvorem výrazně oslabuje celkový dojem.