Vyazovniki v údolí řeky Dubna poblíž vesnice Troitsa-Vyazniki

Vyazovniki v údolí řeky Dubna poblíž vesnice Troitsa-Vyazniki
IUCN kategorie - III ( přírodní památka )
základní informace
Náměstí30,15 ha 
Datum založení7. září 1992 
Umístění
56°36′46″ severní šířky sh. 37°31′02″ východní délky e.
Země
Předmět Ruské federacemoskevský region
PlochaTaldom městská čtvrť
TečkaVyazovniki v údolí řeky Dubna poblíž vesnice Troitsa-Vyazniki
TečkaVyazovniki v údolí řeky Dubna poblíž vesnice Troitsa-Vyazniki

Vjazovniki v údolí řeky Dubna v blízkosti obce Troitsa-Vjazniki  jsou přírodní památkou regionálního (regionálního) významu v Moskevské oblasti , která zahrnuje přírodní komplexy a objekty, které jsou cenné z ekologického, vědeckého a estetického hlediska, vyžadující zvláštní ochranu pro zachování jejich přirozeného stavu:

Přírodní památka byla založena v roce 1992 [1] . Umístění: Moskevská oblast, městská část Taldom , v těsné blízkosti vesnice Troitsa-Vjazniki . Parcela 1 se nachází na levém břehu řeky Dubna, 0,2 km severozápadně od obce Tarusovo; severně od opuštěné pískovny. Parcela 2 se nachází na pravém břehu řeky Dubna v těsné blízkosti obce Troitsa-Vyazniki. Parcela 3 se nachází na levém břehu řeky Dubna a zahrnuje severní část obce Tarusovo ; ohraničené na západě polní cestou. Parcela 4 se nachází na levém břehu řeky Dubna v obci Tarusovo. Celková výměra přírodní památky je 30,15 ha (parcela 1 - 0,82 ha, pozemek 2 - 25,68 ha, pozemek 3 - 2,51 ha, pozemek 4 - 1,14 ha).

Popis

Území přírodní památky se nachází v Moskevské oblasti v části Hornovolžské nížiny v zóně rozvodu vodně-ledovcových plochých, pozvolna odvodňovaných plání. Absolutní nadmořské výšky v rámci přírodní památky se pohybují od 118 m n. m. (okraj řeky Dubna) do 134 m n. m. (na jihovýchodním konci lokality 2). Střechu předkvartérních hornin oblasti představují vápence svrchního karbonu.

Lokalita 1 přírodní památky se nachází na levém břehu řeky Dubna v absolutních nadmořských výškách 118–124 m n. m. Lokalita zahrnuje fragment nivy a povrch první terasy nad nivou, vytvořenou v relativní výšce asi 5 m nad řekou Dubnou. Povrch terasy je subhorizontální s mírným sklonem (do 1–2 stupňů) k severu, šířka povrchu v hranicích přírodní památky je cca 25–50 m. V rámci jsou pozorovány četné podmáčené prohlubně a prohlubně. terasu nad nivou. Území lokality je rozříznuto od jihu k severu údolím bezejmenného potoka s plochým dnem. Na terase jsou zbytky malých starých pískoven. Průměr lomů je cca 15 – 20 m, hloubka cca 3 – 4 m. Stěny lomů nejsou zatravněné, jejich strmost dosahuje cca 15 – 25 stupňů.

Jižní hranice lokality 1 probíhá po hřebeni druhé záplavové terasy. Římsa terasy je nerovná, strmost římsy je cca 8-10 stupňů. Na svahu probíhají mikrosesuvné procesy.

Hydrologický tok na území úseku 1 je směrován do řeky Dubna, pravostranného přítoku řeky Volhy. Lokalitou protéká od jihu k severu potok vytékající ze zatopeného lomu a vlévající se do Dubny. Šířka toku je 1-2 m (místy až 4-5 m). Hloubka toku je 0,1 m, dno je písčito-štěrkové. Délka toku v lokalitě 1 je asi 45–50 m.

Parcela 2 přírodní památky se nachází na pravém břehu řeky Dubna a táhne se podél ní v délce 1,1 km. Absolutní výšky v rámci území se pohybují od 118 do 134 m nad mořem. Území zahrnuje povrchy první a druhé nivní terasy, které zaujímají relativní výšky 5–6 m, resp. 8–10 m nad okrajem řeky Dubné, a dále úseky nadložních rovin a povrchy niv.

Terasy niv jsou složeny ze starověkých aluviálních-vodních-ledovcových písků a světle hnědých hlín. Povrchy niv jsou složeny z aluviálních usazenin. Areál obsahuje tři velké trámy. První leží podél západní hranice území. Horní tok rokle je rozvětvený, šířka erozní formy po soutoku tří menších roklí je asi 10 m. Strmost stran erozní formy je asi 15–20°. Po dně trámu protéká potok o šířce koryta 0,5–0,7 m. Dno toku je tvořeno písčito-hlinitým materiálem se štěrkem a drtí.

Druhý trám se nachází ve vzdálenosti cca 300 m východně od prvního a v místě přírodní památky se táhne v délce 400 m. Trám se vyznačuje větší šířkou (až 40 m), je plochý dno a boky vysoké 2–3 m. . Šířka toku dosahuje 1 m, hloubka není větší než 0,1 m.

Třetí velký trám se nachází v nejvýchodnější části lokality přírodní památky na ohybu řeky Dubna. Paprsek je velký (až 100-150 m široký). Jeho délka v rámci přírodní památky je cca 900 m. Trám je protáhlý od severovýchodu k jihozápadu a ústí do údolí řeky Dubna. Strany erozní formy se vyznačují strmostí 20–25°. Spodní část nosníku je plochá. Po dně protéká vodní tok, jehož šířka koryta je 1–1,5 m. V korytě potoka se vytvořily četné nánosy písků a štěrků.

Na území lokality mezi velkými roklemi jsou široce vyvinuty menší erozní formy, vyznačující se šířkou několika metrů a hloubkou 0,5–1,5 m. Drobné erozní formy se vyvíjejí jak na svazích říčního údolí, tak na svazích velké rokle, které je komplikují a rozdělují. Na plochách první a druhé nivní terasy jsou vyvinuty izometrické pánve sufuzní geneze o průměru do 7 m a hloubce do 0,5 m.

Hydrologický tok na území úseku 2 je směrován do řeky Dubna podél vodních toků tekoucích po dnech velkých roklí. V rámci erozních forem a na svazích teras jsou odkryty výpusti podzemní vody.

Lokalita 3 přírodní památky se nachází na levém břehu řeky Dubna a táhne se podél jejího koryta v délce asi 0,6 km. Absolutní výšky v rámci území se pohybují od 118 do 126 m nad mořem. Území lokality zahrnuje povrchy první terasy nivy a drobné fragmenty nivy. Povrch první lužní terasy se nachází v relativní výšce 5–6 m nad řekou Dubnou. Území lokality je charakterizováno přítomností rozvinuté sítě krátkých paprsků (do 20-30 m). Šířka trámů je 3-4 m, hloubka cca 1,5 m. Strany se vyznačují strmostí až 25-30°. Někdy tvoří trámy, které se navzájem splývají, rozsáhlou síť a jejich ústí se vějířovitě otvírají směrem do údolí řeky Dubné a vynášejí spoustu jemného i hrubého troskového materiálu.

Hydrologický tok na území lokality 3 přírodní památky je nasměrován do řeky Dubna podél dočasných toků vytvořených podél dna trámů.

Lokalita 4 přírodní památky se nachází na levém břehu Dubné a zahrnuje fragmenty její nivy a první terasu nad nivou. Absolutní výšky v rámci území se pohybují od 118 do 126 m nad mořem. Niva, složená z naplavených písků a hlín, se nachází v relativní výšce asi 0,5 m nad okrajem řeky Dubna. První terasa nad nivou je tvořena starověkými nivními-vodo-ledovcovými písky a hlinami a nachází se v relativní výšce 5 m nad okrajem řeky. Římsa terasy má strmost cca 25-30 stupňů.

Hydrologický tok na území lokality směřuje do řeky Dubna.

Půdní pokryv teras nad nivou v oblastech přírodní památky představují šedé půdy vzniklé pod jilmovými lesy a sodno-podzolové půdy. Na dně úžlabí a prohlubní se nacházejí humózní glejové a humózní glejové půdy, na nivě nivní lehkohumózní půdy a nivní humózní glejové půdy.

Flóra a vegetace

Vegetace přírodní památky na pozemcích 1, 2 a 3 je zastoupena jilmovými lesy jilmu hladkého s podílem olše šedé a olše černé, ojediněle břízy a osiky, převážně soplíku, hraničící s lužními travními loukami a lesíky. vrby (vrba, nebo vrba křehká) . Na pozemku 4 je stará lipová obora.

Na pozemcích 1, 2 a 3 se běžně vyskytují jilmy různých typů. Široké bylinné keřové jilmové lesy se vyznačují hustším podrostem a rozmanitější skladbou travního patra. V podrostu - jilm, jasan horský, v keřovém patře - třešeň ptačí a maliník. Složení bylin je poměrně rozmanité: vyskytuje se tu ptačinec obecný, ptačinec kropenatý nebo tečkovaný, ptačinec dubový, štěrk říční, lipnice luční, hřib samičí, jehlice či kartuzián, kyje lesní, přeslička luční, andělika lékařská, kopřiva dvoudomá.

Stromové patro jilmů je složeno z jilmů o průměru kmene do 50 cm, průměrně 30-40 cm, v podrostu jilm a osika, v podrostu třešeň a maliník. V porostu dominuje goutweed, vyskytuje se zde kopřiva, samice kochedyzhnik, štítník jehličí, zelenec žlutý, vlaštovičník velký.

V podrostu přesličky jilmové se vyskytuje lípa malolistá. Podrost tvoří třešeň ptačí, kalina, černý rybíz. V bylinném patru dominuje přeslička luční, hojná dřepčík, kochedyzhnik, jehlice a místy i kopřiva. Vyskytuje se ptačinec dubový, jehněčí kropenatý, chistet lesní, vlaštovičník velký.

Ve druhém patře jsou oblasti jilmů s horským popelem (výška 10-12 m a průměr kmene 10-20 cm). Jilmy zde mají průměr kmene až 60 cm.V podrostu - olše šedá a lípa. V keřovém patře rostou jednotlivě (jednotlivě i ve skupinách) kalina, krušina křehká a maliník. V porostu dominuje dřepčík obecný, vyskytuje se přeslička luční, houževnatost plazivá, kopřiva, štítník jehličnatý, mincovník, konvalinka májová, lipnice psí, kostřava obrovská.

Na pozemku 1 se kromě jilmů jilmů s plevelem nacházejí lužní travnaté louky s účastí plevelných a vysokých trav.

Okraje u silnic v úseku 3 zabírají jilmy plevelné-kopřivové. Lesní porost zahrnuje staré jilmy s průměrem kmene do 60–70 cm, s průměrem 40–45 cm. Projektivní kryt travní vrstvy je 100%. Dominuje kopřiva dvoudomá, hojný je dřezovec obecný, řeřicha zeleninová, ptačinec dubový a kopřiva kropenatý. Jsou zde lesní kupyry, pelargonie bahenní, budra břečťanového tvaru, nový plot.

V úseku 2 je lesní plocha svahu tvořena čistými jilmy nebo s příměsí lípy, méně často břízy. Převládají goutweedy, někdy s kopřivami a skorocelem; často keřové spolky. Stáří lesního porostu je různé: vyskytují se zde jak relativně mladé jilmy (průměr kmene - 20-30 cm), tak jilmy o průměru 50-60 cm a staré - s průměrem nad 1 m. Jilm, lípa , a na podrostu těchto lesů se podílí olše šedá. Byly zaznamenány jednotlivé sazenice dubu. V keřovitém (někdy spíše hustém) patře se hojně vyskytuje třešeň ptačí, černý bez, červený rybíz, maliník, ojediněle roste krušina křehká. V některých obcích se hojně vyskytuje chmel popínavý. V porostu jilmových lesů v této oblasti dřepčík obecný, kopřiva dvoudomá, vlaštovičník velký, zelin skvrnitý, jehlice, hřib samičí, netýkavka malokvětá, pýr plazivý, brouk městský, hvězdnice dubová, přeslička luční, havran oko, pejsek, pejsek, lipnice luční, lipnice luční, budra břečťanovitá, lopuch velký, zvonek širokolistý, šťovík obecný. Podíl plevelných druhů v porostu jilmových lesů se zvyšuje na okraji masivu, u hřbitova, podél cesty a cest.

Podél řeky se místy táhne pás starých jilmů a lip (průměry až 1 m) s příměsí vrby křehké. Na podrostu se podílí jilm a lípa, na keřovém patře třešeň ptačí a černý rybíz. Bylina s kopřivou, lopuch pavučinový, pelargónie bahenní, psí tráva. V ostatních úsecích pás podél řeky zabírají olše šedé s plevelem.

V řece roste sněhově bílý leknín (vzácný a zranitelný druh, který není uveden v Červené knize Moskevské oblasti, ale potřebuje neustálé sledování a pozorování v regionu).

Na pozemku 3 je pozemek poměrně mladého jilmu s jednotlivými velmi starými jilmy, dosahujícími průměru 100 a 120 cm.V hustém podrostu - olše šedá, jilm, jasan horský a dub. Podrost tvoří třešeň ptačí, černý bez, krušina křehká. Projektivní pokryv travnaté vrstvy je 40 %. Obvykle zahrnuje dýně, jehněčí kropenaté, přesličku luční, říční a městské graviláty, kopřivu, mincovník, hřib hrbolatý, zvonek širokolistý (vzácný a zranitelný druh, který není uveden v Červené knize Moskevské oblasti, ale potřebuje stálou sledování a kontrola v regionu).pozorování).

Na pozemku 4 je starý lipový park s duby a modříny. Věk lip a modřínů dosahuje 200 let, dub - 150-200 let. V parku se vyskytuje euonymus bradavičnatý, šeřík obecný, jasan horský (velká opona), maliny. V bylinném patře převládá lipkavec, vyskytuje se boudra břečťanovitá, kostřava obrovská, gravilát městský, pryskyřník plazivý, bor rozložitý, jitrocel velký, mateřídouška pětilaločná, zvonek rapunzel.

V parku je mnoho stezek, cest, mýtin a přeplněných staveb. Park obklopený vilovou čtvrtí a zahradami postupně chátrá a zanáší odpadky, zvyšuje se podíl plevele.

Fauna

Druhové složení fauny obratlovců přírodní památky je typické pro listnaté lesy v říčních údolích středoevropského Ruska, ale vzhledem k malé rozloze a členitosti přírodní památky je znatelně ochuzené. Žije zde řada vzácných a chráněných druhů živočichů.

Na území přírodní památky je zaznamenáno 31 druhů suchozemských obratlovců, z toho dva druhy obojživelníků, 26 druhů ptáků a tři druhy savců.

V rámci lokality 1 lze rozlišit dva hlavní zookomplexy (zooformace): lesní zooformace a luční zooformace.

Druhy lesní zooformace obývají oblast jilmového pralesa široko-bylinného s plevelem. Vzhledem k extrémně malé rozloze lokality je zde druhová skladba obratlovců malá. Ze savců se vyskytuje krtek obecný, z ptáků pěnice vrbová, červenka a pěnkava.

Druhy lučního zooformace obývají okraj jilmového lesa a malou přilehlou plochu lužní předkopové louky s příměsí plevelů a vysokých trav. Z ptáků zde žije luční honění a z hmyzu jsou zde vzácné a zranitelné druhy denních motýlů, které nejsou zahrnuty v Červené knize Moskevské oblasti, ale potřebují neustálé sledování a pozorování v regionu: denní paví oko, křídlo pestré, ikarus borůvkový.

Na plochách 2 a 3 lze rozlišit dva hlavní zookomplexy (zooformace): lesní zooformace a zooformace okrajových biotopů.

Druhy lesní zooformace lokality 2 žijí ve vlhkém jilmovém lese s příměsí olše šedé, s podrostem jasanu a černého rybízu. Mezi savce patří krtek obecný a hraboš obecný, z ptáků strakapoud velký, datel bělohřbetý (vzácný a zranitelný druh), žluva, vrba, chvojka, lejsek strakatý, červenka obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnkava a stehlík . Z obojživelníků jsou tu žáby trávové a slatinné.

Druhy lesní zooformace parcely 3 žijí v jilmovém lese s příměsí lípy a olše černé rostoucí na svahu k Dubně a v roklích. Ze savců se zde kromě výše zmíněného krtka obecného a hraboše říčního vyskytuje liška obyčejná. Z ptáků se zde vyskytuje strakapoud velký, datel bělohřbetý, žlučník, žluva, vrána šedá, cvrček říční, vrba, chvojka, pěnice černohlavá, pěnice zahradní, lejsek strakatý, lejsek šedý, červenka, slavík, pěvec, kos, polní, sýkora koňadra, modřinka, pěnkava. Žije zde i luňák černý (druh uvedený v Červené knize Moskevské oblasti). Z obojživelníků se zde vyskytují také žáby travní a slatinné.

K druhům okrajového zookomplexu lokalit patří pěnice šedá, pěnice zahradní, linduška lesní a strnad obecný. Motýli jsou poměrně četní, včetně vzácných druhů - vlaštovičník a jilmový ocas nebo W-bílý (poslední druh je uveden v Červené knize Moskevské oblasti); Žijí i vzácné a zranitelné druhy denních motýlů - pamphilus sennitsa, paví oko denní, křídla pestrá, íkar a argiad.

Parcela 4 je lipová obora na území obce s znatelně ochuzenou druhovou skladbou obratlovců oproti jiným lokalitám. Z ptáků se zde vyskytuje strakapoud velký, pěnice popelavá, polní, sýkora koňadra, pěnkava, stehlík. V této oblasti jsou také běžná setkání se synantropními druhy ptactva.

Předměty zvláštní ochrany přírodní památky

Chráněné ekosystémy: staré údolní plevelo-bylinné-jilmové lesy s dobrou obnovou, botanicky a vodoochranně významné.

Místa růstu a stanoviště chráněná v moskevské oblasti, stejně jako další vzácné a zranitelné druhy rostlin a zvířat zaznamenané na území přírodní památky.

Druhy rostlin, které jsou vzácné a zranitelné taxony, nejsou zahrnuty v Červené knize Moskevské oblasti, ale potřebují neustálé sledování a pozorování v regionu: zvonek širokolistý, sněhově bílý leknín.

Chráněné v moskevské oblasti, stejně jako další vzácné druhy zvířat:

Poznámky

  1. ↑ Usnesení vedoucího Správy Moskevské oblasti ze dne 07.09.1992 č. 194 „O organizaci státních přírodních památek a rezervací v Moskevské oblasti“ . AARI . Získáno 23. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 23. srpna 2021.

Literatura