Guido Spoletsky

Guido Spoletsky ( Chlap ze Spoletského ; lat.  Guido Spoletensis , ital.  Guido di Spoleto ; zemřel 12. prosince 894 ) – italský král od roku 889 , císař západu od roku 891 , markrabě z Camerina , vévoda ze Spoleta (pod jménem Guido III) z rodu Guidonidů . Nejmladší syn vévody ze Spoleta Guy (Guido) I a Adelaide, dcera prince z Benevento Sico .

Životopis

Deska

V roce 876 císař Karel II. Plešatý přenesl Camerinův pochod na Guida . V roce 882, po smrti svého synovce Guida II ., zdědil Spoleto kvůli dětství svého syna. Guido pokračoval v boji proti papeži, který zahájil Lambert II. Kromě toho odmítl vrátit země zajaté jeho bratrem, uzavřel spojenectví s Byzancí a odtamtud dostával peníze. Výsledkem bylo, že za loupežné útoky na papežské státy císař Karel III. Tlustý v roce 883 Guida potupně zradil a jako zrádce oznámil konfiskaci jeho majetku. Pověřil markraběte Frioula Berengara I. , aby toto rozhodnutí provedl . Odtud rivalita těchto dvou panovníků, která měla za následek devastaci Itálie .

Berengar však nemohl nic dělat: epidemie, která zasáhla jeho armádu, ho donutila ustoupit. O dva roky později se Guido objevil v Pavii na královském sněmu, kde přísahal věrnost císaři, načež byla všechna obvinění proti němu stažena a konfiskační dekret byl zrušen. Po Guyově usmíření s císařem přijal papež Štěpán V. Guye v roce 885 a postoupil mu Capuu a Benevent .

V roce 887 byl sesazen císař Karel III. Došlo ke konečnému rozpadu říše. Za italského krále byl zvolen Berengar Friulský. A Guido navrhl svou kandidaturu na korunu Francie . Podporoval ho arcibiskup Fulk z Remeše . V únoru 888 biskup z Langre korunoval Guida. Většina francouzské šlechty však podpořila kandidaturu Eda z Paříže , který byl korunován 29. února 888. Guido si uvědomil, že zde ničeho nedosáhne, a tak se vzdal francouzské koruny a vrátil se do Itálie a rozhodl se zkusit štěstí zde. V říjnu 888 překročil hranici Itálie, ale u Brescie byl poražen armádou Berengara, načež požádal o příměří.

Guido využil příměří a shromáždil armádu, se kterou dokázal porazit Berengara. V důsledku toho byl v únoru 889 v Pavii Guido zvolen italským králem a poté korunován. S podporou papeže Štěpána V. byl 21. února 891 spolu se svou manželkou Ageltrud, dcerou prince Adelchise z Beneventa , korunován na císaře . Do této doby (již v roce 888 nebo 889) Guido předal moc nad Spoletanským vévodstvím a značkou Camerina na svého blízkého příbuzného Guida IV [3] .

Poté, co se stal císařem, se Guido postaral o posílení ochrany hranic. K tomu založil dvě nová markrabství. Markrabětem značky Ivrian jmenoval Anskara I. , předka hebrejské dynastie , který přišel do Itálie s Guidem po neúspěšném pokusu stát se francouzským králem . Další markrabství vytvořil v roce 892 na severovýchodní hranici a jejím panovníkem učinil svého strýce Konráda [4] .

Na sněmu v Pavii v květnu 891 Guido zajistil královský titul svému synovi Lambertovi (asi 880 – 15. října 898), kterému tehdy bylo asi dvanáct let. A 30. dubna 892 nový papež Formoses korunoval Lamberta císařskou korunou v Ravenně . Ale brzy se Guido postavil proti německému králi Arnulfovi Korutanskému , povolanému papežem Formosusem, který byl nedůvěřivý k posílení Guidovy moci. Arnulf vyslal v roce 893 armádu vedenou svým nemanželským synem Zwentiboldem , který se spojil s Berengarem Friulským. Armáda oblehla Pavii, ale Guido byl brzy schopen vyplatit Zwentibolda, který nakonec opustil Berengar a vrátil se do Německa.

Brzy se papež a Berengar znovu obrátili na Arnulfa, který v lednu 894 osobně vedl armádu, která šla do Itálie. Guido se zamkl v Pavii a Arnulf zinscenoval demonstrativní masakr v Bergamu, vyplenil město a oběsil místního hraběte Ambrose, který zůstal Guidovi věrný. Když se to Guido doslechl, uprchl z Pavie a Arnulf se prohlásil italským králem. Proti němu stála šlechta včetně oklamaného Berengara. Arnulf se ze strachu, že nemá dost sil na dobytí Itálie, obrátil zpět. Poté Guido začal shromažďovat armádu, aby se postavil Berengarovi, ale 12. prosince 894 nečekaně zemřel.

Manželství a děti

Guido ze Spolete byl ženatý s Ageltrud , dcerou prince Adelchise z Beneventa . Je spolehlivě známo, že syn Guida, narozený v tomto manželství, byl Lambert ze Spoletu (asi 875/880-898), italský král a císař Západu. Někteří historici také považují Guida ze Spoleta za otce Guida IV (zabitého v roce 897), vévody ze Spoleta a markraběte z Camerina z roku 888 nebo 889 a prince z Beneventa z roku 895 [5] [6] . Existují však i názory na odlišný původ Guida IV. Zejména se předpokládá, že jeho otcem by mohl být vévoda ze Spoleta Guido II [3] [7] .

Poznámky

1. ↑ Le sepolture regie del regno italico (secoli VI-X): Guido (889-894) Archivováno 4. února 2014 na Wayback Machine  (italsky)
2. ↑ 1 2 https://fmg.ac/Projects/MedLands/ITALY,%20Kings%20to%20962.htm#_Toc359998752
3. ↑ 1 2 Tommaso Di Carpegna Falconieri. Guido  // Dizionario Biografico degli Italiani . - Roma: Istituto dell'Enciclopedia Italiana , 2004. - Sv. 61. - S. 362-363.
4. ↑ Není přesně známo, které vlastnosti byly součástí tohoto razítka. Conrad byl bratr Guidovy matky nebo otce, později se stal hrabětem z Lecca.
5. ↑ Wido IV.  (německy) . Genealogie Mittelalter. Datum přístupu: 29. března 2015. Archivováno z originálu 4. března 2016.
6. ↑ Kreutz BM Před Normany. Jižní Itálie v devátém a desátém století . - Filadelfia, 1996. - S. 66-67. — ISBN 978-0-8122-1587-8 .
7. ↑ Fazoli J., 2007 , s. 57.

Literatura

• Fazoli J. Kings of Italy. - Petrohrad. : Eurasie , 2007. - 288 s. - ISBN 978-5-8071-0161-8 .
• Guido III ze Spoletského // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Tematické stránky	šlechtický titul
Slovníky a encyklopedie	Životopisní Italové Brockhaus a Efron Britannica (online)
Genealogie a nekropole	WikiStrom Máme zpoždění
V bibliografických katalozích	GND : 101997736 VIAF : 34833945 WorldCat VIAF : 34833945