Státní znak Rakouska-Uherska

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 5. října 2022; kontroly vyžadují 12 úprav .
Střední císařsko-královský erb
Němec  Kaiserlich und königlich Wappen
Hung. Császari es kiralyi cimer
Verze

Malý císařsko-královský znak, 1916-1918
Podrobnosti
Armiger Císař rakouský, král uherský, král český, král chorvatský a slavonský, král haličský a lodomeriaský
Schválený 1867
Koruna Koruna rakouského císařství
Štít

Štít s erby Habsburků , Babenberků ,

a Lorraine House .
Motto "Indivisibiliter ac Inseparabiliter" ("Nedělitelné a neoddělitelné")
Objednávky Řád zlatého rouna , Vojenský řád Marie Terezie , Královský uherský řád svatého Štěpána , Rakouský Řád Leopolda , Císařský rakouský řád Františka Josefa , Řád železné koruny
Rané verze
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Císařsko-královský znak ( německy  Kaiserlich und königlich Wappen , maďarsky Császári és királyi címer ) je spolu s vlajkou a hymnou jedním z oficiálních symbolů státu Rakousko-Uherska .

Popis

Hlavní erby

Malý císařsko-královský erb (1867-1915)

Štít dvakrát seříznutý s rodovým císařsko-královským erbem; v první zlaté části erb habsburského kraje : šarlatový lev ozbrojený a korunovaný azurem; v druhé šarlatové části erb arcivévodství rakouského : stříbrný pás; ve třetí zlaté části erb vévodství Lorraine : šarlatový baldrik obtěžkaný třemi létajícími stříbrnými aleriony položenými v souladu s baldrikem. Kolem štítu řetěz věhlasného řádu zlatého rouna s jeho znamením; štít na hrudi černého dvouhlavého orla se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný dvěma královskými korunami, nad nimiž je třetí, císařská koruna , se dvěma vlajícími konci stuhy [ upřesněte ] . Císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli.

Střední císařsko-královský erb (1867-1915)

Štít dvakrát seříznutý s rodovým císařsko-královským erbem; v první zlaté části erb habsburského kraje : šarlatový lev ozbrojený a korunovaný azurem; v druhé šarlatové části erb arcivévodství rakouského : stříbrný pás; ve třetí zlaté části erb vévodství Lorraine : šarlatový baldrik obtěžkaný třemi létajícími stříbrnými aleriony položenými v souladu s baldrikem. Kolem štítu jsou řetězy Řádu železné koruny , císařského rakouského řádu Františka Josefa , rakouského řádu Leopolda , královského uherského řádu svatého Štěpána , vojenského řádu Marie Terezie a zářivého řádu zlatého rouna s jejich insigniemi. Štít na hrudi černého dvouhlavého orla se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný dvěma královskými korunami, nad nimiž je třetí, císařská koruna , se dvěma vlajícími konci stuhy [ upřesněte ] . Císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli. Na křídlech orla jsou štíty s erby zemí koruny . V prvním rozřezaném štítě znak Uherského království : pravé pole je sedmkrát překříženo šarlatem a stříbrem; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy. Ve druhém šarlatovém štítu je znak Království českého : stříbrný lev ozbrojený a korunovaný zlatem. Ve třetím azurovém štítu je erb Království Galicie a Lodomeria : šarlatový pás doprovázený kráčejícím černým havranem nahoře a třemi zlatými korunami dole. Ve čtvrtém azurovém štítu je erb království Illyria : zlatá loď se zlatými vesly. V pátém azurovém štítu erb arcivévodství Dolního Rakouska : pět zlatých orlů. V šestém štítě, zkříženém šarlatovým pásem, je erb Sedmihradského velkovévodství : v první azurové části se objevuje černý orel se zlatýma očima, zobákem a šarlatovým jazykem, nahoře doprovázený znakem zlaté slunce vpravo a stříbrný půlměsíc vlevo; ve druhé zlaté části je sedm šarlatových věží s černými branami. V sedmém rozřezaném štítě znak Salcburského vévodství : v první zlaté části černý lev s šarlatovými zbraněmi; v druhé šarlatové části je stříbrný pásek. V osmém rozřezaném štítě jsou spojeny erby Slezska a Moravy: v první azurové části erb Markrabství moravského : korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapami a šarlatovým jazykem; ve druhé zlaté části znak vévodství Horního a Dolního Slezska : ve zlatém poli černý korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem a se stříbrným obloukem korunovaného křídla s trojlístky na koncích a křížem uprostřed. V devátém zeleném štítě je erb Štýrského vévodství : stříbrný panter chrlí oheň s šarlatovými rohy a drápy. V desátém rozřezaném štítě kombinované erby Korutanských a Korutanských vévodství: v první rozřezané části erb Korutanského vévodství : v první zlaté části tři černí levharti s šarlatovými jazyky; v druhé šarlatové části je stříbrný pás; ve druhé stříbrné části erb kraňského vévodství : blankytně modrý korunovaný orel, na hrudi obtěžkaný půlměsícem, rozložený ve dvou řadách podle ohybu zlata a šarlatu. V prvních deseti stříbrných štítech je erb knížecí župy Tyrol : ve stříbrném poli šarlatový korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem, na křídlech obtěžkaným zakřiveným zlatým oblouk, zakončený jetelemi na koncích. Všechny tyto štíty jsou korunovány vlastními korunami.

Malý císařsko-královský erb (1915-1916)

Štít je dvakrát řezán; v první zlaté části erb habsburského kraje : šarlatový lev ozbrojený a korunovaný azurem; v druhé šarlatové části erb arcivévodství rakouského : stříbrný pás; ve třetí zlaté části erb vévodství Lorraine : šarlatový baldrik obtěžkaný třemi létajícími stříbrnými aleriony položenými v souladu s baldrikem; štít je korunován zlatou královskou korunou; kolem štítu je řetěz Zářivého řádu zlatého rouna s jeho znamením; po stranách jsou dva velké štíty; v pravém zlatém štítě znak zemí rakouské koruny : černý dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný královskými korunami; císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli; na hrudi orla je erb arcivévodství rakouského : v šarlatovém poli je stříbrný pás; hlavní štít s erbem rakouské koruny, převýšený korunou císařskou ; v levém rozříznutém štítu je znak Uherského království : pravé pole je sedmkrát překříženo šarlatem a stříbrem; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy, umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy; hlavní štít je převýšen královskou korunou svatého Štěpána ; pod štíty je na stříbrné stuze se zlatým okrajem černě napsáno motto „ Indivisibiliter ac Inseparabiliter “, což znamená „Neoddělitelný a neoddělitelný“.

Malý císařsko-královský erb (1916-1918)

Štít je dvakrát řezán; v první zlaté části erb habsburského kraje : šarlatový lev ozbrojený a korunovaný azurem; v druhé šarlatové části erb arcivévodství rakouského : stříbrný pás; ve třetí zlaté části erb vévodství Lorraine : šarlatový baldrik obtěžkaný třemi létajícími stříbrnými aleriony položenými v souladu s baldrikem; štít je korunován zlatou královskou korunou; kolem štítu je řetěz Zářivého řádu zlatého rouna s jeho znamením; po stranách jsou dva velké štíty; v pravém zlatém štítě znak zemí rakouské koruny : černý dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný královskými korunami; císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli; na hrudi orla je erb arcivévodství rakouského : v šarlatovém poli je stříbrný pás; hlavní štít s erbem rakouské koruny, převýšený korunou císařskou ; v levém štítě s krajem znak zemí uherské koruny sv. Štěpána : v členitém poli znak Uherského království : pravé pole sedmkrát šarlatově a stříbrně překříženo; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy, umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy; na konci je znak Chorvatského království : pole je čtyřikrát překříženo a rozřezáno na stříbro a šarlat; hlavní štít je převýšen královskou korunou svatého Štěpána ; pod štíty je na stříbrné stuze se zlatým okrajem černě napsáno motto „ Indivisibiliter ac Inseparabiliter “, což znamená „Neoddělitelný a neoddělitelný“.

Střední císařsko-královský erb (1915-1918)

Štít je dvakrát řezán; v první zlaté části erb habsburského kraje : šarlatový lev ozbrojený a korunovaný azurem; v druhé šarlatové části erb arcivévodství rakouského : stříbrný pás; ve třetí zlaté části erb vévodství Lorraine : šarlatový baldrik obtěžkaný třemi létajícími stříbrnými aleriony položenými v souladu s baldrikem; štít je korunován zlatou královskou korunou; kolem štítu řetěz Zářivý řád zlatého rouna , Vojenský řád Marie Terezie , Královský uherský řád sv. Štěpána a rakouský Leopoldův řád s jejich znaky; po stranách jsou dva velké štíty; v pravém zlatém štítě erb království a zemí zastoupených v Říšské radě : černý dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný královskými korunami; císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli; na hrudi orlice je erb rakouských zemí: štít dvakrát seříznutý a třikrát zkřížený se špičkou a malým štítem uprostřed; v první azurové části znak Království Galicie a Lodomeria : šarlatový pás, nahoře provázený kráčejícím černým havranem a dole třemi zlatými korunami; v druhé šarlatové části znak Království českého : stříbrný lev ozbrojený a korunovaný zlatem; ve třetí azurové části znak Království Dalmácie : tři utržené zlaté korunované hlavy leoparda; ve čtvrté zlaté části znak vévodství Horního a Dolního Slezska : černý korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem a se stříbrným obloukem křídel korunovaným trojlískem na vrcholu konce a uprostřed kříž; v páté členité části znak Salcburského vévodství : v pravém zlatém poli černý lev s šarlatovými zbraněmi; v levém šarlatovém poli je stříbrný pás; v šesté azurové části erb Markrabství moravského : korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem, rozlomený na zlatou a šarlatovou šachovnici; v sedmé stříbrné části erb knížecího okresu Tyrolsko : šarlatový korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem, na křídlech obtěžkaný zakřiveným zlatým obloukem, na koncích korunovaný s trojlískem; v osmé části erb Bukovinského vévodství : na azurově a šarlatově členitém poli černá býčí hlava, provázená třemi zlatými šesticípými hvězdami; v deváté zlaté části znak provincie Bosna a Hercegovina : pravá ruka v šarlatovém rouchu vystupující ze stříbrného oblaku, držící stříbrnou šavli se zlatým jílcem; hrot je čtyřdílný s jedním hrotem navíc; v první stříbrné části znak Vorarlberského hrabství : šarlatový prapor; v druhé azurové části erb markrabství Istrie : zlatý kozel s šarlatovými rohy a kopyty; ve třetí zkosené části vpravo je erb knížecího kraje Gorica : v horní azurové části je zlatý korunovaný levhart s šarlatovým jazykem; spodní pole je vlevo pětkrát zkoseno stříbrem a šarlatem; ve čtvrté části erb knížecí župy Gradishka : v poli zkříženém zlatem a azurem stříbrný kotevní kříž; na konci kříže je znak císařského svobodného města Terst : v horní zlaté části je černý korunovaný dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky; ve spodním šarlatovém poli se stříbrným pásem je zlatý lilaovitý hrot kopí; štít zkřížený s malým štítem uprostřed; horní část je rozčleněna: v pravé azurové části erb arcivévodství Dolního Rakouska : pět zlatých orlů; v levé členité části znak arcivévodství Horního Rakouska : v první černé části zlatý orel s šarlatovými drápy a jazykem; druhé pole je třikrát seříznuto stříbrem a šarlatem; spodní část je dvakrát řezána; v první zelené části erb Štýrského vévodství : stříbrný panter chrlí oheň s šarlatovými rohy a drápy; ve druhé stříbrné části erb kraňského vévodství : blankytně modrý korunovaný orel, na hrudi obtěžkaný půlměsícem, šachovnicový ve dvou řadách, podle ohybu ve zlaté a šarlatové barvě; ve třetí členité části je erb vévodství Korutanského : v první zlaté části jsou tři černí leopardi s šarlatovými jazyky; v druhé šarlatové části je stříbrný pás; ve štítě jest erb arcivévodství rakouského : v šarlatovém poli stříbrný pás; hlavní štít s erbem rakouských zemí, zakončený císařskou korunou ; v levé se štítem erb zemí uherské koruny sv. Štěpána : čtyřdílný štít s hrotem a malým štítem uprostřed; v první azurové části znak Království Dalmácie : tři utržené zlaté korunované hlavy leoparda; ve druhé části znak Chorvatského království : pole je čtyřikrát překříženo a rozřezáno na stříbro a šarlat; ve třetí azurové části znak Království Slavonie : šarlatový vlnitý pás se stříbrným okrajem, obtěžkaný běžící kunou, nahoře provázený šarlatem, složený z kosočtverců se zlatým okrajem, hvězda s šest paprsků; ve čtvrtém, zkříženým šarlatovým pásem, erb Sedmihradského velkovévodství : v horním azurovém poli černý orel se zlatýma očima, zobákem a šarlatovým jazykem, nahoře doprovázený zlatým sluncem na vpravo a stříbrný půlměsíc vlevo; ve spodním zlatém poli je sedm šarlatových věží s černými branami; hrot je vypreparován; v pravé zlaté části znak provincie Bosna a Hercegovina : pravá ruka v šarlatovém rouchu vystupující ze stříbrného oblaku, držící stříbrnou šavli se zlatým jílcem; v levé šarlatové části je znak města Fiume s krajem: černý dvouhlavý orel korunovaný korunou s azurovými nádechy, sedící na skále a držící zlatý džbán, z něhož vytéká voda; v rozřezaném štítě znak Uherského království : pravé pole je sedmkrát překříženo šarlatem a stříbrem; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy, umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy; hlavní štít s erbem uherských zemí, převýšený královskou korunou svatého Štěpána ; tyto dva velké štíty podpírá zlatý gryf s černou hlavou, křídly a hřívou, se zlatým zobákem a šarlatovým jazykem a andělem ve stříbrném rouchu, stojícím na zlaté římse s heslem: „ Indivisibiliter Ac Inseparabiliter “, který znamená „Neoddělitelné a neoddělitelné“, vepsané černě na stříbrné stuze se zlatým okrajem.

Státní znaky Rakouska a Maďarska

Střední císařský znak (1915-1918)

Ve zlatém štítě černý dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný královskými korunami; císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli; na hrudi orlice je erb rakouských zemí: štít dvakrát seříznutý a třikrát zkřížený se špičkou a malým štítem uprostřed; v první azurové části znak Království Galicie a Lodomeria : šarlatový pás, nahoře provázený kráčejícím černým havranem a dole třemi zlatými korunami; v druhé šarlatové části znak Království českého : stříbrný lev ozbrojený a korunovaný zlatem; ve třetí azurové části znak Království Dalmácie : tři utržené zlaté korunované hlavy leoparda; ve čtvrté zlaté části znak vévodství Horního a Dolního Slezska : černý korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem a se stříbrným obloukem křídel korunovaným trojlískem na vrcholu konce a uprostřed kříž; v páté členité části znak Salcburského vévodství : v pravém zlatém poli černý lev s šarlatovými zbraněmi; v levém šarlatovém poli je stříbrný pás; v šesté azurové části erb Markrabství moravského : korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem, rozlomený na zlatou a šarlatovou šachovnici; v sedmé stříbrné části erb knížecího okresu Tyrolsko : šarlatový korunovaný orel se stříbrnýma očima, zlatým zobákem a tlapkami a šarlatovým jazykem, na křídlech obtěžkaný zakřiveným zlatým obloukem, na koncích korunovaný s trojlískem; v osmé části erb Bukovinského vévodství : na azurově a šarlatově členitém poli černá býčí hlava, provázená třemi zlatými šesticípými hvězdami; v deváté zlaté části znak provincie Bosna a Hercegovina : pravá ruka v šarlatovém rouchu vystupující ze stříbrného oblaku, držící stříbrnou šavli se zlatým jílcem; hrot je čtyřdílný s jedním hrotem navíc; v první stříbrné části znak Vorarlberského hrabství : šarlatový prapor; v druhé azurové části erb markrabství Istrie : zlatý kozel s šarlatovými rohy a kopyty; ve třetí zkosené části vpravo je erb knížecího kraje Gorica : v horní azurové části je zlatý korunovaný levhart s šarlatovým jazykem; spodní pole je vlevo pětkrát zkoseno stříbrem a šarlatem; ve čtvrté části erb knížecí župy Gradishka : v poli zkříženém zlatem a azurem stříbrný kotevní kříž; na konci kříže je znak císařského svobodného města Terst : v horní zlaté části je černý korunovaný dvouhlavý orel se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky; ve spodním šarlatovém poli se stříbrným pásem je zlatý lilaovitý hrot kopí; štít zkřížený s malým štítem uprostřed; horní část je rozčleněna: v pravé azurové části erb arcivévodství Dolního Rakouska : pět zlatých orlů; v levé členité části znak arcivévodství Horního Rakouska : v první černé části zlatý orel s šarlatovými drápy a jazykem; druhé pole je třikrát seříznuto stříbrem a šarlatem; spodní část je dvakrát řezána; v první zelené části erb Štýrského vévodství : stříbrný panter chrlí oheň s šarlatovými rohy a drápy; ve druhé stříbrné části erb kraňského vévodství : azurový korunovaný orel, na hrudi obtížný půlměsícem, rozložený ve dvou řadách, v souladu s ohybem zlata a šarlatu; ve třetí členité části je erb vévodství Korutanského : v první zlaté části jsou tři černí leopardi s šarlatovými jazyky; v druhé šarlatové části je stříbrný pás; ve štítě jest erb arcivévodství rakouského : v šarlatovém poli stříbrný pás; hlavní štít s erbem rakouských zemí, zakončený císařskou korunou ; po stranách jsou zlaté gryfy s černými hlavami, křídly a hřívou, se zlatými zobáky a šarlatovými jazyky, stojící na zlaté římse.

Malý císařský znak (1915-1918)

V šarlatovém štítu je stříbrný pás; štít na hrudi černého dvouhlavého orla se zlatými tlapami a zobáky a šarlatovými jazyky, korunovaný dvěma královskými korunami, nad nimiž je třetí, císařská koruna , se dvěma vlajícími konci stuhy [ upřesněte ] . Císařský orel drží v pravé tlapě stříbrný meč se zlatým jílcem a zlatým žezlem a v levé zlatou kouli.

Střední královský erb (1915–1918)

Štít je čtyřdílný s hrotem a malým štítem uprostřed; v první azurové části erb Dalmátského království : tři utržené zlaté korunované hlavy leoparda s šarlatovými jazyky; ve druhé části znak Chorvatského království : pole je čtyřikrát překříženo a rozřezáno na stříbro a šarlat; ve třetí azurové části znak Království Slavonie : šarlatový vlnitý pás se stříbrným okrajem, obtěžkaný běžící kunou, nahoře provázený šarlatem, složený z kosočtverců se zlatým okrajem, hvězda s šest paprsků; ve čtvrtém, zkříženým šarlatovým pásem, erb Sedmihradského velkovévodství : v horním azurovém poli černý orel se zlatýma očima, zobákem a šarlatovým jazykem, nahoře doprovázený zlatým sluncem na vpravo a stříbrný půlměsíc vlevo; ve spodním zlatém poli je sedm šarlatových věží s černými branami; v rozřezaném štítě znak Uherského království : pravé pole je sedmkrát překříženo šarlatem a stříbrem; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy, umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy; hrot je vypreparován; v pravé zlaté části znak provincie Bosna a Hercegovina : pravá ruka v šarlatovém rouchu vystupující ze stříbrného oblaku, držící stříbrnou šavli se zlatým jílcem; v levé šarlatové části je znak města Fiume s krajem: černý dvouhlavý orel korunovaný korunou s azurovými nádechy, sedící na skále a držící zlatý džbán, z něhož vytéká voda; hlavní štít, převýšený královskou korunou svatého Štěpána ; po stranách štítu jsou andělé ve stříbrném rouchu.

Malý královský erb (1916-1918)

Štít je rozřezán hrotem; pravé pole je sedmkrát překříženo šarlatem a stříbrem; v levém šarlatovém poli je stříbrný patriarchální kříž, na koncích drápy, umístěný na zlaté koruně korunující zelenou horu se třemi vrcholy; na konci je znak Chorvatského království : pole je čtyřikrát překříženo a rozřezáno na stříbro a šarlat; hlavní štít je převýšen královskou korunou svatého Štěpána .

Krajské erby

Erb Roku Popis
1867-1918 Znak království českého
1867-1918 Státní znak Chorvatského království a Slavonie
1867-1918 Státní znak Království Dalmácie
1804-1918 Znak království Galicie a Lodomeria
1867-1918 Erb Štýrského vévodství
1867-1918 Erb istrijské marky
1878-1918 Státní znak Kondominium Bosna a Hercegovina

Viz také

Odkazy

" OESTERREICHISCH-UNGARISCHE WAPPENROLLE Archivováno 24. února 2021 ve Wayback Machine " WIEN, 1890.