Státní dluh
Veřejný dluh je výsledkem vládních finančních půjček na pokrytí rozpočtového deficitu a souvisejících vládních záruk za dluhy soukromých a veřejných společností. Veřejný dluh se rovná součtu schodků minulých let s přihlédnutím k odpočtu přebytků rozpočtu [1] .
Při posuzování státního dluhu se zpravidla nepřihlíží k protipohledávkám tohoto státu vůči jiným, tedy k dluhu jiných států nebo fyzických a právnických osob vůči tomuto státu. Rovněž se nepřihlíží k povinnostem státu v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení.
Výše veřejného dluhu je vyjádřena v národní měně nebo jejím ekvivalentu v jakékoli jiné měně.
Pro objektivnější srovnání je vládní dluh vykazován jako procento hrubého domácího produktu (HDP) .
Rozpočtový zákon legálně definuje tento pojem jako souhrn dluhových závazků vůči právnickým a fyzickým osobám, cizím státům, mezinárodním organizacím a dalším subjektům mezinárodního práva. [jeden]
Hlavními důvody vzniku veřejného dluhu jsou deficit státního rozpočtu a dostupnost volných finančních prostředků od fyzických a právnických osob.
Druh
Podle přidružení věřitele:
- Vnitřní - obyvatelé dlužníka vystupují jako věřitelé, je tvořena ve formě:
- Dluh ze státních cenných papírů (OFZ atd.)
- Státní záruky za cenné papíry emitované akciovými společnostmi
- Půjčky poskytnuté státu bankami a jinými věřiteli
- Odškodnění nevyplácené fyzickým a právnickým osobám atd.
- Vnější - před ostatními státy, mezinárodními organizacemi a jinými subjekty mezinárodního práva
- Dluh ze státních cenných papírů
- Půjčky poskytnuté státu vnějšími věřiteli
- Státní záruky za úvěry přijaté v zahraničí rezidentskými organizacemi
- Dluh na zahraničně-obchodních operacích rozpočtových organizací
Podle měny dluhu:
- Denominováno v národní měně
- Denominované v cizí měně (zároveň lze euro pro evropské země považovat za cizí, protože země eurozóny nemohou tuto měnu tisknout ani devalvovat)
Podle doby splácení:
- Kapitálový dluh - celá výše vydaných a nesplacených dluhových závazků státu včetně úroků
- Současný dluh je náklad na výplatu příjmů a splacení závazků.
Další typy:
- Hrubý domácí dluh - dluh se tvoří v rámci každé země jako součet vzájemného dluhu různých sektorů ekonomiky. Má svou strukturu a skládá se z těchto prvků: veřejný domácí dluh, dluhy podnikového sektoru, veřejný dluh
- Konsolidovaný veřejný dluh - vzniká prodloužením doby splatnosti krátkodobých a střednědobých úvěrů nebo spojením (sjednocením) dříve poskytnutých střednědobých a krátkodobých úvěrů do jednoho dlouhodobého úvěru. Konsolidovaný dluh tak vzniká jako součást celkové výše veřejného dluhu v důsledku emise dlouhodobých úvěrů.
- Krátkodobý veřejný dluh je součtem všech dluhů s původní dobou splatnosti do jednoho roku a úroků z dlouhodobých dluhů.
- Hrubý veřejný dluh je součtem všech vnitřních a vnějších závazků státu s úroky. Obvykle se vyjadřuje jako procento HDP země.
Důsledky akumulace veřejného dluhu
Veřejný dluh je vnitřní a vnější, v národní měně i v zahraniční. Četné studie ukazují, že míra a povaha dopadu veřejného dluhu na ekonomiku je pro různé skupiny zemí nejednoznačná, zatímco pro rozvojové země existuje kritický práh pro vnější dluh, po jehož překročení se dopad na hospodářský růst stává negativním pro rozvinuté země. země taková hranice často chyběla:
- G. Shimanovich na základě lineárního modelu růstu odhalil negativní závislost vnějšího dluhu a ekonomického růstu v postsocialistických zemích v období 1995 až 2007: zvýšení poměru zahraničního dluhu k HDP o 1 % snižuje růst HDP na obyvatele o 0,06 %
- K. Reinhart a K. Rogoff na vzorku 20 rozvinutých a 24 rozvojových zemí jako příklad provedli srovnávací analýzu dopadu domácího veřejného dluhu a celkového zahraničního dluhu země na dynamiku hospodářského růstu. U rozvojových zemí autoři zjistili vyšší prahovou hodnotu veřejného dluhu ve srovnání s celkovým zahraničním dluhem, jehož překročení negativně ovlivňuje změnu HDP na obyvatele. Když tedy úroveň zahraničního dluhu dosáhne 60 % HDP, průměrné roční tempo růstu HDP se sníží o 2 %, když přesáhne 90 % HDP, tempo růstu se sníží na polovinu.
- T. Efthymiadis a P. Tsinzos na základě studie modelu endogenního růstu dospěli k závěru, že snížení podílu externích výpůjček na struktuře veřejného dluhu má pozitivní vliv na dlouhodobý ekonomický růst, a to především v důsledku k poklesu odlivu domácího kapitálu do zahraničí
- S. Shabbir na základě údajů o zatížení zahraničním dluhem pro 24 rozvojových zemí za období od roku 1976 do roku 2003 zjistil, že zahraniční dluh negativně koreluje s dynamikou investic, což následně vede ke snížení míry hospodářského růstu.
- A. Shklarek a F. Ramon-Ballester na základě analýzy vzorku 20 latinskoamerických zemí za období 1970-2002 dospěli k závěru, že celkový a veřejný zahraniční dluh negativně koreluje s dynamikou HDP na obyvatele. Hlavním kanálem pro vliv vnějšího dluhu na dynamiku růstu je spíše změna míry akumulace kapitálu než jeho produktivity
- D. Amassoma analyzoval dopad vnitřního a vnějšího dluhu na ekonomický růst na příkladu Nigérie za období 1970 až 2009. Výsledkem analýzy bylo zjištění, že závislost dynamiky HDP na obyvatele na vnitřním dluhu je pozitivní, a naopak u zahraničního dluhu je záporný.
Další důsledky:
- Přesun daňové zátěže na budoucí generace (v případech, kdy je růst HDP nižší než náklady na obsluhu dluhu).
- Přerozdělování příjmů mezi obyvatelstvo. Ti, kteří investují do veřejného dluhu, jej dostanou zpět i s úroky, zatímco ti, kteří tuto možnost nemají, jsou nuceni pouze platit daň z jeho služby.
- Vytěsňování (snížení) soukromých investic v důsledku vydávání státních cenných papírů .
- Snížení odolnosti ekonomiky země vůči negativním rizikům (např. nyní je obsluha amerického dluhu velmi levná kvůli nízké úrokové sazbě, ale v kontextu finanční krize může dojít ke zvýšení sazeb, což zvýší zátěž toho smluvního, v důsledku poklesu podnikatelské činnosti a v důsledku toho snížení vybraných daní, rozpočtu). Zvláště nebezpečné jsou z tohoto pohledu zahraniční dluhy v cizí měně (viz např. dluhová krize v Řecku )
Vrchol ruského veřejného dluhu nastal v roce 1998 (146,4 % HDP) [2] . K 1. lednu 2000 dosáhl zahraniční dluh 146 miliard USD (a celkový vnější a domácí veřejný dluh činil 84 % HDP). Začátkem roku 2007 byl veřejný vnější dluh snížen na 52 miliard USD (5 % HDP).
Pro srovnání, veřejný dluh ostatních zemí vyvážejících uhlovodíky (MMF, 2011), % HDP:
- Kuvajt – 7,4 %
- Saúdská Arábie – 7,5 %
- Uzbekistán – 9,1 %
- Kazachstán – 11 %
- Ázerbájdžán – 10 %
- Norsko – 30 %
Vládní dluh podle Evropské unie jako procento HDP v roce 2013 [3] :
- Francie – 93,5 %
- Německo – 78,4 %
- Portugalsko – 129,0 %
- Itálie – 132,6 %
- Řecko – 175,1 %
Pro srovnání:
- USA – 116,4 % HDP (2016)
- Japonsko – 239,2 % HDP (2016)
Vládní dluh podle zemí
Celkový veřejný dluh členských států EU [4]
stát (měna) |
Celkový státní dluh ke 2. čtvrtletí 2021
|
v milionech měny |
% HDP |
graficky procenta HDP
|
průměr EU |
eur |
12 617 278 |
90,9 |
|
průměr eurozóny |
eur |
11 606 928 |
98,3 |
|
Řecko |
eur |
354 010 |
207,2 |
|
Itálie |
eur |
2 696 249 |
156,3 |
|
Portugalsko |
eur |
277 508 |
135,4 |
|
Španělsko |
eur |
1 424 692 |
122,8 |
|
Francie |
eur |
2 761 987 |
114,6 |
|
Belgie |
eur |
546 796 |
113,7 |
|
Kypr |
eur |
24 879 |
112,0 |
|
Chorvatsko |
HRK |
340 809 |
87,5 |
|
Rakousko |
eur |
334 657 |
86,2 |
|
Slovinsko |
eur |
39 463 |
80,0 |
|
Maďarsko |
HUF |
39 416 661 |
77,4 |
|
Německo |
eur |
2 398 303 |
69,9 |
|
Finsko |
eur |
167 074 |
69,4 |
|
Slovensko |
eur |
57 868 |
61,4 |
|
Malta |
eur |
8026 |
59,5 |
|
Irsko |
eur |
234 503 |
59,1 |
|
Polsko |
PLN |
1 402 042 |
57,4 |
|
Holandsko |
eur |
447 123 |
54,2 |
|
Rumunsko |
RON |
526 213 |
47,5 |
|
Litva |
eur |
23 115 |
44,6 |
|
Lotyšsko |
eur |
13 295 |
43.3 |
|
čeština |
Kč |
2 517 033 |
42.7 |
|
Dánsko |
DKK |
955 297 |
39.7 |
|
Švédsko |
SEK |
1 950 305 |
37.9 |
|
Lucembursko |
eur |
17 884 |
26.2 |
|
Bulharsko |
BGN |
30 752 |
24.7 |
|
Estonsko |
eur |
5 531 |
19.6 |
|
Viz také
Poznámky pod čarou a poznámky pod čarou
- ↑ 1 2 Státní dluh Ruské federace. Podstata a formy veřejného dluhu. (nedostupný odkaz) . Získáno 16. dubna 2012. Archivováno z originálu dne 28. března 2018. (neurčitý)
- ↑ Projev velvyslance Ruské federace P.V. Stegniy k účastníkům černomořského fóra o rozvoji obchodní spolupráce. Istanbul, 3. března 2004 Archivní kopie z 30. června 2011 na Wayback Machine // Velvyslanectví Ruské federace v Turecku
- ↑ Toto srovnání není zcela správné vzhledem k různé míře zapojení uvedených států do ekonomiky. Při vysoké míře angažovanosti (Rusko, Kazachstán) by měl objem veřejného dluhu zahrnovat i zahraniční dluh korporací, a to úměrně míře účasti státu
- ↑ Vládní dluh v eurozóně klesl na 98,3 % HDP . Evropská komise (20. října 2021). Získáno 20. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 7. března 2022.
Literatura
- Soldatova EI Vliv zahraničního ekonomického dluhu na HDP zemí v transformaci : Abstrakt práce. ... kandidát ekonomických věd: 08.00.14 / vědecký. ruce Osmová M. N .. - M . : Mosk. Stát un-t im. M.V. Lomonosov. Ekonomika fak., 2007. - 21 s. - BBK U682.641.11-01.0 .
- Shimanovich G. Zahraniční dluh Běloruska: zkušenosti postsocialistických zemí // Výzkumné centrum IPM. - Minsk, 2009. - 20 s., 16 s. nemocný.
- Domar D. Evsey. Kapitálová expanze, míra růstu a zaměstnanost // Econometrica. - 1946. - Duben ( díl 14 , číslo 2 ). - S. 137-147 . — ISSN 0012-9682 . - doi : 10.2307/1905364 .
- Robert M. Solow. Příspěvek k teorii ekonomického růstu // The Quarterly Journal of Economics. - 1956. - T. 70 , čís. 1 . — S. 65–94 . — ISSN 0033-5533 . - doi : 10.2307/1884513 .
- Paul R Krugman. Financování vs. Odpuštění převisu dluhu // Journal of Development Economics. - Národní úřad pro ekonomický výzkum, 1988. - Sv. 29 , č. 2486 . - str. 253-268 .
- Guillermo A. Calvo. Růst, dluh a ekonomická transformace: Problém úniku kapitálu // Nové teorie v růstu a rozvoji. - London: Palgrave Macmillan UK, 1998. - S. 251–269 . — ISBN 9781349262724 , 9781349262700 .
- Jeffrey D. Sachs. Podmíněnost, oddlužení a dluhová krize rozvojových zemí . — In: Developing Country Debt and the World Economy : [ eng. ] // University of Chicago Press. - Chicago, 1989. - S. 275-284. - doi : 10.3386/w2644 .
- Pattillo Catherine, Poirson Helene a Ricci Luca, „External Debt and Growth“, pracovní dokument MMF, Mezinárodní měnový fond, leden 2002.
- Pattillo Catherine, Poirson Helene a Ricci Luca, „Jaké jsou kanály, kterými vnější dluh ovlivňuje růst?“, Pracovní dokument MMF, Mezinárodní měnový fond, leden 2004.
- Carmen M. Reinhart, Kenneth S. Rogoff, „Růst v době dluhů“, pracovní dokument 15639, Národní úřad pro ekonomický výzkum, leden 2010.
- Tilemahos Efthimiadis, Panagiotis Tsintzos, „Podíl vnějšího dluhu a hospodářského růstu“, Centrum plánování a ekonomického výzkumu (KEPE), Atény, březen 2011.
- Safia Shabbir, „Ovlivňuje externí dluh ekonomický růst: Důkazy z rozvojových zemí“, [http: aysps.gsu.edu/ECON_MA_ShabbirS.pdf], (přístup 16.06.2018).
- Schclarek A., Ramon-Ballester F., Externí dluh a ekonomický růst v Latinské Americe , (Přístup 16/06/2018).
- Amassoma D., "External Debt, Internal Debt and Economic Growth Bound in Nigeria using a Causality Approach", Current Research Journal of Social Sciences 3(4), str. 320-325, 30. července 2011.
- Abid Hameed, Hammad Ashraf, Muhammed Ali Chaudhary, „Vnější dluh a jeho dopad na hospodářský a obchodní růst v Pákistánu“, International Research Journal of Finance and Economics, Is 20 (2008), str. 132-140.
- Janice Abilene S. Patenio, Agustina Tan-Cruz, "Ekonomický růst a vnější dluhová služba Filipín: 1981-2005", 10. národní konvence o statistice (NCS), 1.-2. října 2007.
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|