Huronské zalednění je jedno z nejstarších a nejdelších zalednění na Zemi. Začalo a skončilo v paleoproterozoiku před 2,4–2,1 miliardami let a trvalo asi 300 milionů let. Příčinou huronského zalednění byla kyslíková katastrofa , při které se do zemské atmosféry dostalo velké množství kyslíku produkovaného fotosyntetickými organismy. Metan , který byl dříve přítomen v atmosféře ve velkém množství a byl hlavním přispěvatelem skleníkového efektu , se spojil s kyslíkem a přeměnil se na oxid uhličitý a vodu [1] [2] [3] [4] . Změny ve složení atmosféry zase vedly ke snížení množství metanogenů , což způsobilo další pokles hladiny metanu.
Kolosální rozsah a trvání huronského zalednění lze také spojovat s tzv. paradoxem slabého mladého Slunce.
V dílech různých paleoglaciologů je chronologický rámec naznačen různými způsoby. Podle jedné verze začalo huronské zalednění v sideriu 2,4 Ga a skončilo na konci Ryasie , 2,1 Ga. V dílech řady dalších glaciologů (zejména Douglase Benna a Davida Evanse) se toto období objevuje jako McGanyenovo zalednění na počest formace McGanyen v Jižní Africe.
Geologické důkazy zalednění nejlépe reprezentují skalní výchozy severně od Huronského jezera v jižní Kanadě, od nichž zalednění převzalo své jméno. Vrstvy chronologicky předcházející huronským ledovcovým usazeninám obsahují fragmenty uranitu a pyritu , což ukazuje na nízké hladiny kyslíku v atmosféře před zaledněním. Na vrcholu ledovcových usazenin je vrstva pískovce obsahujícího hematit , minerál, jehož přítomnost ukazuje na vysoký obsah kyslíku v atmosféře [5] .
Doby ledové v dějinách Země | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
kenozoikum |
| |||||
paleozoikum |
| |||||
Ediakar |
| |||||
Cryogenius ( Sněhová koule Země ) | ||||||
Paleoproterozoikum |
| |||||
Mesoarchean |
| |||||
Příbuzný |