Duchovní a rytířské řády - organizace rytířů , vzniklé v období křížových výprav v 11.-XIII. století pod vedením katolické církve , především za účelem kontroly hranic křesťanského světa, ochrany poutníků na cestě do Svaté země, stejně jako křížové výpravy a další tažení: proti islámu ve Svaté zemi , ve Španělsku nebo Turecku , proti pohanům v Litvě , Estonsku , Prusku , proti kacířům (albigenští, husité), po reformaci někdy proti protestantismu. Následně se řády mohly stát světskými.
Mezi duchovní rytířské řády patří řády: johanité , templáři , betlémský řád , německý řád , alcantarský řád , Calatravův řád atd.
Jako mniši skládali členové duchovních rytířských řádů sliby abstinence, poslušnosti a chudoby. Jako rytíři - feudálové nosili zbraně, účastnili se dobyvačných tažení. Mladí přívrženci byli nazýváni neofyty. Nováček musel podstoupit povinný rituál průchodu.
Struktura duchovních rytířských řádů byla hierarchická. V čele každého řádu stál velmistr (velmistr), doživotně volený a schválený papežem. Jemu byli podřízeni šéfové „provincií“ (místních oddílů řádu) – převorové, dále maršálové (měli na starosti finance řádu), velitelé (velitelé hradů, pevností) atd. Tvořili generální kapitula, která byla periodicky svolávána a měla zákonodárnou moc. Řád mnichů-rytířů měl hierarchickou strukturu. Hlavní bratři byli rytíři. Dále přišli panoši a kaplani. V čele takových řádů stáli velmistři, kteří byli voleni na doživotí. Síla velkých mistrů byla opravdu velká. Pod pány existovala rada dalších vyšších úředníků, kteří existovali v řádech. Cvičila se pravidelná shromáždění generálních kapitul bratrských rytířů. Řády bylo možné rozdělit podle území, na kterých se kláštery nacházely. Řády byly podřízeny pouze papeži.
Díky grantům, konfiskacím, lichvě a obchodům dosáhly duchovní rytířské řády velkého bohatství, staly se velkostatkáři, kteří brutálně vykořisťovali závislé rolnictvo , a získali významnou ekonomickou a politickou moc. S posilováním centralizované moci v evropských státech duchovní rytířské řády postupně ztrácely na významu, i když některé z nich (např. Řád německých rytířů) nadále existovaly.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
katolické náboženské řády | |
---|---|
Klášterní řády benediktini podnikatelky Camaldula kartuziáni trapisté cisterciáci Paulina Uršulínky Žebravý příkazy augustiniáni (OSA) dominikáni jezuité Clarissa karmelitáni Minima Servity trinitáři františkáni Pohostinství Antonité Bonifratry Camillians Řád svatého Tomáše Kánony Normální augustiniáni (CRSA) premonstranti Pravidelní duchovní Barnavité jezuité piaristé Somaski Theatines církevní sbory Assumpcionisté Basiliana Verbisté klaretiánů Mariana redemptoristé Salesiáni Dona Boska Misionářské řády bílí otcové Africká misijní společnost Společnost zahraničních misí v Paříži Společnosti apoštolského života dcery milosrdenství lazaristé Oratoriáni Sulpicians Vojenské rozkazy Maltézský řád Řád Božího hrobu Jeruzalémského Templáři Řád svatého Lazara Calatravův řád Řád Santiaga Řád Montegaudio Řád Avis Warband Řád San Jorge de Alfama Řád meče Dobrinský řád Řád Montesa Řád Kristův Řád Panny Marie z Betléma |