plocha | |
Jevlakská oblast | |
---|---|
Yevlax Rayonu | |
40°40′09″ s. sh. 47°00′19″ palců. e. | |
Země | Ázerbajdžán |
Zahrnuje | 32 obcí |
Adm. centrum | Jevlakh |
generální ředitel | Anar Agil oglu Tagijev |
Historie a zeměpis | |
Datum vzniku | 1935 |
Náměstí | 1 555 km² |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | 128 898 lidí ( 2019 ) |
Digitální ID | |
Kód ISO 3166-2 | AZ-YEV |
Telefonní kód | 166 |
Auto kód pokoje | 66 |
Oficiální stránka | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Region Yevlakh ( ázerbájdžánský Yevlax rayonu ) je správní jednotka ve středním Ázerbájdžánu . Správním centrem je město Jevlakh .
Rozloha regionu Yevlakh je 1555 kilometrů čtverečních. Populace je přes 117 400 lidí [1] .
V regionu převládá stepní klima [2] .
Od roku 2013 se zde nachází letiště Jevlakh [3] .
Region Yevlakh se nachází v centrální části země, na pravém břehu řeky Kura [4] . Region je součástí ekonomické zóny Aran a hraničí s regiony Agdash , Barda , Terter a Sheki , Goranboy, Gakh, Samukh a také s městem Mingachevir [5] .
Region Jevlakh zahrnuje jedno město, 46 vesnic, 3 osady, 19 administrativně-teritoriálních obvodů, 32 obcí [1] .
Rozhodnutím Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR dne 20. února 1935 vznikla Jevlakská oblast.
26. prosince 1962 byla rozhodnutím X zasedání Nejvyššího sovětu Ázerbájdžánské SSR zlikvidována Jevlachská oblast, její území se stalo součástí Agdašské , Bardské a Kasum-Ismailovské oblasti. 6. ledna 1965 byl areál opět obnoven.
Populace regionu Jevlak v roce 1939 [6] :
Všechno | ázerbájdžánu | Arméni | Talysh | Lezgins | Avaři | pr.dag. | pr.n. | Gruzínci | Kurdové | Rusové | ukrajinština | Němci | Židé | |
Jevlakská oblast | 26,749
(100 %) |
17,597
(65,8 %) |
1,509
(5,6 %) |
osm
(0,1 %) |
148
(0,6 %) |
5
(0,1 %) |
jeden
(0,1 %) |
patnáct
(0,1 %) |
62
(0,2 %) |
696
(2,6 %) |
5,698
(21,3 %) |
384
(1,4 %) |
82
(0,3 %) |
53
(0,2 %) |
Jevlakh | 10,837
(100 %) |
4,230
(39,0 %) |
432
(4,0 %) |
jeden
(0,1 %) |
98
(0,9 %) |
čtyři
(0,1 %) |
- | jedenáct
(0,1 %) |
60
(0,6 %) |
194
(1,8 %) |
5,088
(47,0 %) |
283
(2,6 %) |
60
(0,6 %) |
49
(0,5 %) |
vesnic | 15,912
(100 %) |
13,367
(84,0 %) |
1,077
(6,8 %) |
7
(0,1 %) |
padesáti
(0,3 %) |
jeden
(0,1 %) |
jeden
(0,1 %) |
čtyři
(0,1 %) |
2
(0,1 %) |
502
(3,2 %) |
610
(3,8 %) |
101
(0,6 %) |
22
(0,1 %) |
čtyři
(0,1 %) |
Populace regionu Jevlak v roce 1959 [7] :
Všechno | Ázerbájdžánci | Arméni | Lezgins | Avaři | Gruzínci | Kurdové | Rusové | Židé | |
Jevlakská oblast | 21,002
(100 %) |
18,913
(90,1 %) |
1,143
(5,4 %) |
258
(1,2 %) |
jeden
(0,1 %) |
osm
(0,1 %) |
196
(0,9 %) |
368
(1,8 %) |
čtyři
(0,1 %) |
28. dubna | 2,965
(100 %) |
2,206
(74,4 %) |
367
(12,4 %) |
jeden
(0,1 %) |
- | čtyři
(0,1 %) |
85
(2,9 %) |
240
(8,1 %) |
3
(0,1 %) |
vesnic | 18,037
(100 %) |
16,707
(92,6 %) |
776
(4,3 %) |
257
(1,4 %) |
jeden
(0,1 %) |
čtyři
(0,1 %) |
111
(0,6 %) |
128
(0,7 %) |
jeden
(0,1 %) |
Během let existence Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky zde byly závody na fermentaci tabáku, výtah, mlýn na krmivo, mlékárna a závod na výrobu bavlny [8] .
V současné době na území okresu působí podniky potravinářského a lehkého průmyslu. Mezi nimi zvláštní místo zaujímá závod Gilan, závod na výrobu bavlny, cihelna a tak dále [8] .
Administrativně-územní členění Ázerbájdžánu | |||
---|---|---|---|
Města republikové podřízenosti | |||
Okresy |
| ||
1 město ovládá neuznaná republika Náhorní Karabach 2 území okresu částečně ovládá neuznaná republika Náhorní Karabach 3 exklávy okresů de facto ovládá Arménie |
![]() | |
---|---|
Foto, video a zvuk | |
V bibliografických katalozích |