Gusarská oblast

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 17. ledna 2020; kontroly vyžadují 199 úprav .
plocha
Gusarská oblast
ázerbájdžánu qusar rayonu
41°25′ severní šířky sh. 48°26′ východní délky e.
Země  Ázerbajdžán
Obsažen v Ekonomická oblast Guba-Khachmaz
Zahrnuje 29 obcí, 92 vesnic
Adm. centrum Husar
generální ředitel Shair Alchasov
Historie a zeměpis
Datum vzniku 1938
Náměstí 1 542 km²
Výška
 • Maximální 4 466 m
 • Průměrný 2000 m
Časové pásmo UTC+4
Počet obyvatel
Počet obyvatel ▲ 99 000 [1]  lidí ( 2020 )
Hustota 66 [2]  osob/km²
národnosti

Lezgins – 90,6 %

Ázerbájdžánci – 9 %
zpovědi muslimové
Digitální ID
Kód ISO 3166-2 AZ-QUS
Telefonní kód 138
PSČ AZ3800
Auto kód pokoje 38
Oficiální stránka
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Okres Gusar [3] (dříve okres Kusar ) ( ázerbájdžánský okres Qusar rayonu , okres Lezg. Ktsar, okres Kusar ) je administrativně-teritoriální jednotka na severu Ázerbájdžánu , jediný okres v Ázerbájdžánu osídlený převážně Lezginy . Správním centrem je město Gusar .

Etymologie

Oblast se původně nazývala „Ksar“, později „KtsIar“. Podle Oxford Concise Dictionary of World Place Names toto slovo doslova znamená „muž“ a pochází z Lezgi „kas“. [čtyři]

Historie

Kavkazská válka

V letech 1837-1839 došlo na území kubánské provincie a na jihu Dagestánu k povstáním [5] [6] vedeným imámem Khadzhi-Muhammadem Khulugským a abrekem Yaralim Khilským [7] [8] . Hlavním důvodem povstání bylo intenzivní vyhnání Lezgi populace z Quba , Qusar a Khudat . Vybrané země byly přiděleny ruským osadníkům a pod vojenskými posádkami [9] . Všichni sihilové moderní Gusarské oblasti [10] [6] se účastnili povstání . Celkem tam bylo asi 12 000 rebelů [11] . Lezgin sichils z jižního Dagestánu sousedící s provincií se také účastnil [10] . V roce 1839 byla všechna ohniska odporu rebelů rozdrcena.

Vznik okresu

Okres byl vytvořen v roce 1930 pod názvem okres Gilsky s centrem ve vesnici Khil . V roce 1934 bylo centrum okresu přesunuto do Qusaru . V roce 1938 byl okres přejmenován na okres Kusar. 8. října 1943 byly 2 vesnické rady regionu Kusar převedeny do nového regionu Khudat [12] . 4. prosince 1959 byla k Kusarské oblasti připojena obecní rada Širvanovskij ze zrušené Khudatské oblasti [13] .

Geografie

Okres hraničí na východě s Khachmaz , na jihu s Guba , na západě s regiony Gabala , na severu s Magaramkent a na severozápadě s Dokuzparinskými regiony Republiky Dagestán ( Ruská federace ). Vzdálenost do hlavního města Ázerbájdžánu, města Baku  , je 180 km.

Oblast Gusar se nachází na euroasijské pevnině a zabírá severovýchodní svah hlavního kavkazského pohoří . Nachází se mezi 41°11' - 41°45' severní šířky a 47°52' - 48°41' východní délky. Většinu regionu zabírají hory, mezi nimiž jsou vrcholy Shahdag , Erydag a Bazarduzu . Území regionu zaujímá severovýchodní část Ázerbájdžánu. Již v dávných dobách zaujímalo území kraje výhodnou polohu na křižovatce nejdůležitějších obchodních cest. Z Gusaru do hlavního města republiky Baku je to 179 km. Většina zdrojů, zejména ruských, připisuje Ázerbájdžán zcela Asii [14] [15] [16] [17] . Některé západní zdroje [18] [19] [20] [21] , které považují Velký Kavkaz za evropsko-asijskou hranici , však Ázerbájdžán částečně nebo úplně odkazují na Evropu [22] . Díky této možnosti jsou hranice oblasti Gusar, ležící severně od tohoto hřebene, součástí evropské části Ázerbájdžánu [23] .

Region Gusar se nachází v blízkosti mořských vodních cest. Nejbližší moře jsou Kaspické (15 km) a Černé (550 km). Rozloha okresu je 1 542 km² a pokrývá 1,7 % rozlohy Ázerbájdžánu. Mezi ostatními regiony Ázerbájdžánu zaujímá Gusar 14. místo z hlediska území. Délka okresu od západu na východ je 84 km, od severu k jihu - 35 km.

Extrémní body regionu:

Délka hranic kraje je 255 km. Délka hranic kraje v kilometrech:

  1. Dagestánská republika (s okresy Achtynsky, Dokuzparinsky a Magaramkentsky) 95 km.
  2. Oblast Gabala 25 km
  3. Oblast Guba 70 km
  4. Oblast Chachmaz 65 km

Existují vodní kanály Zeykhur, Samur- Absheron, Cagar-Cibir, Khanarkh. Protékají řeky Samur a Kusarchay . Artézské vrty fungují [24] .

Klima

Průměrná měsíční teplota vzduchu:

- V rovinaté části: 1.-2. ledna; 23. 25. července (7 % území)

- V podhůří: -2. -6. ledna; 18. 22. července (22 % území)

- V horské části: -6. -13. ledna; 10. 18. července (42 % území)

- Na vysočině: leden pod -13; července pod 10 (29 % území)

Průměrná teplota v lednu a červenci, v tomto pořadí, na různých místech v Kusar:

- město Qusar (680 m.) −2 +22.8

- obec Laza (1 690 m.) −8 +17,0

- Mount Shahdag (4243 m.) −24 +1,7

Populace

Demografie oblasti [2]
2010 2015 2016 2017 2018 2019
počet obyvatel 89,3 95,1 96,2 97,2 98,1 99,0
Růst 972 1128 1031 910 784 935
Životně důležitý pohyb obyvatelstva
byl narozen ↘ 1706 ↗ 1808 ↘ 1644 ↘ 1583 ↘ 1391 ↗ 1465
Zemřel 734 680 613 673 607 630
Taky
manželství ↘ 887 ↘ 622 ↗ 655 ↘ 599 ↘ 594 ↘ 525
Rozvody ↘ 112 112 ↘ 121 ↘ 144 ↗ 138 ↘ 156
Národnostní složení okresu
rok 1999 [25] 2009 [26]
Lezgins ↗ 73 278 (90,67 %) ↗ 79 629 (90,63 %)
Ázerbájdžánci ↗ 7 162 (8,86 %) ↗ 7 956 (9,06 %)
Turci ↗ 82 (0,10 %) ↗ 102 (0,12 %)
Rusové / Ukrajinci ↘ 189 (0,23 %) ↘ 87 (0,10 %)
jiný ↘ 63 (0,07 %) ↘ 37 (0,01 %)
Všechno ↗ 80 816 (100 %) ↗ 87 857 (100 %)

Okres zahrnuje 92 osad, z nichž většinu obývají Lezginové.

V 7 vesnicích - Suvajal, Khurai a Yukhari Legyar, Khasankala , Balagusar, Bedirkala, Leger-kishlak, převládají Ázerbájdžánci. [27]

79 % obyvatel (63,2 tis. osob) žije na vesnicích [24] .

Administrativní struktura

V regionu Gusar je 29 obcí, z toho 1 městská osada a 92 venkovských osad [28] .

Obec vesnic
Obec Gusar Město Gusar , Kajakent
Obec Ashagi Lakarsky" Ashagy Leger
Avaranská obec" Avaran , Khurel
obec Balagusar" Balagusar , Bidir-kala , Hasan-kala , Tsuru-Khudat Gazmalar
Obec Yukhary Kalunkhur Yukhari Kalunkhur , Yukhari Tkhirzhal , Tsekhul
Obec Yukhari Zeykhur Yukhari Zeykhur
Obec Vurvinsky" Vurvar , Vurvar- oba , Chilegir
Obec Gadazeykhur Gada Zeykhur
Obec Gunduzkala" Gunduzkala , Ptiškhur
Obec Gil Gil
obec Kuzunsky" Kuzun , Zindan-Murukh , Lazar , Chakar , Chetkun
Obec Kuzun-kishlag Kuzun kishlag , Atlykhan , Avaran kishlag , Zindan-murukh kishlag , Chakar kishlag
Obec Kalazhukhsky" Qalajuh , Langu , Minehur , Mihrag
obec Kilekhobinsky" Kilekh -Oba , Khachatala , Nizhkhur-oba
obec Kukhurobinskiy" Kuhur-oba , Khil -oba , Kchan-oba , Lakar kishlag , Unug-oba , Chubuklu , Khulukh-oba , Yasab-oba
Mankudhurská obec Mankudhur , Ashagy Mankudhur , Muchuh- oba , Sudur- oba
Obec Muchukhsky" Muchukh , Kurkhur
Piral magistrát" Piral , Chpir
Samurská obec Samur , Nový Tkhirzhal
Obec Sudur" Sudur , Archan , Gyune , Genervats , Ilih , Kuturgan , Kuhur , Takar , Sinaj , Selibur , Yargikek
obec Thira" Thir , Gidjane
Unug magistrát" Anyh
Khulukhská obec" Khulukh , Ashagy Kalunkhur , Kilekh
Nizhkhur
Obec Khurai" Khurai , Yukhari Lakar , Suvajal
Obec Kogna-Khudat Kyogna-Khudat , Evezhukh
Obec Shirvanli Shirvanli , Karat- oba , Kuf -oba , Lukar , Salah- oba , Tuprakhkepri , Ezde- oba , Zuhul- oba
Obec Ajahur Ajakhur , Ajakhur-oba , Big Murukh
Obec Yargun (Khazra). Khazra (Yargun) , Ledzhet , Kirigar , Yargun- oba
Obec Yasabi" Yasab

Atrakce

Sport

Čtvrť má fotbalový stadion, několik sportovních zařízení (např. Klub rváčů Kavkaz, Gusar atd.), olympijský komplex, školní haly, střelnici a šachovou školu.

Ekonomie

Hlavním oborem činnosti je zemědělství. Plocha vhodná k obdělávání je 81 460 hektarů. Z toho 34 403 hektarů (42,2 %) zabírají plodiny. Plocha zavlažování půdy je 29 398 hektarů. V regionu se pěstuje pšenice, ječmen, kukuřice, fazole, brambory. jablka, hrušky, ořechy, rajčata, zelí. Pro sady bylo vyčleněno 5 000 hektarů. Z toho 68 % tvoří jabloňové sady [24] .

Místní média

Vycházejí noviny „KtsIar“ a „Samur“ .

Pozoruhodní domorodci

Poznámky

  1. ↑ Údaje za rok 2020 . Získáno 29. listopadu 2019. Archivováno z originálu 12. října 2020.
  2. ↑ 1 2 Archivovaná kopie . Získáno 29. listopadu 2019. Archivováno z originálu 12. října 2020.
  3. ↑ Elektronický bulletin „Změny geografických názvů členských států SNS (aktualizováno od roku 2015)“ . Datum přístupu: 19. února 2016. Archivováno z originálu 10. července 2018.
  4. ↑ Everett-Heath, John (2020), The Concise Dictionary of World Place-Names , The Concise Dictionary of World Place-Names (6 ed.), Oxford University Press, ISBN 978-0191905636 , < https://www.oxfordreference .com/view/10.1093/acref/9780191905636.001.0001/acref-9780191905636-e-2757?rskey=ZilnF6&result=3 > . Archivováno 13. února 2021 na Wayback Machine 
  5. ↑ Sumbatzade, 1961 , str. 5.
  6. ↑ 1 2 ASE, 1979 , str. 253.
  7. ↑ Kuba: duben-květen 1918 Muslimské pogromy v dokumentech - Solmaz Rustamova-Togidi - Google Books . Získáno 9. března 2021. Archivováno z originálu dne 17. července 2020.
  8. ↑ Archivovaná kopie . Získáno 9. března 2021. Archivováno z originálu dne 24. února 2020.
  9. ↑ M.M. Ichilov . Národy skupiny Lezgin. 197 Archivováno z originálu 2. dubna 2015.
  10. ↑ 1 2 Sumbatzade, 1961 , str. 72.
  11. ↑ Sumbatzade, 1961 , str. 76.
  12. ↑ Informační zprávy // Vědomosti Nejvyššího sovětu SSSR. - 1943. - č. 53 (259). - str. 4.
  13. ↑ Věstník Nejvyššího sovětu SSSR. č. 50 (982), 1959
  14. ↑ Evropa // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
  15. ↑ [www.rgo.ru/2011/02/evro-aziatskaya-granica-istoriya-voprosa-i-sovremennye-predstavleniya/ Ruská geografická společnost. A. A. Chibilev. Euro-asijské hranice: historie problému a moderní myšlenky. Fenomén Eurasie: Dvě části světa na stejném kontinentu] (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 17. dubna 2013. 
  16. ↑ Evropa archivována 3. května 2015 na Wayback Machine  -  Encyclopedia Britannica
  17. ↑ [dic.academic.ru/dic.nsf/enc_geo/99 Europe // Slovníky a encyklopedie u akademiků]
  18. ↑ Martin W. Lewis, Kären Wigen. Mýtus kontinentů: kritika metagrafie . - University of California Press, 1997. - S. 28. - ISBN 0-520-20743-2 .
  19. ↑ CIA Factbook 2011 Archivováno 8. ledna 2017 na Wayback Machine 
  20. ↑ National Geographic Atlas of the  World . — 7. — Washington, DC: National Geographic Society , 1999. — ISBN 0-7922-7528-4 . "Evropa" (str. 68-9); „Asie“ (str. 90-1): „Obvykle přijímané rozdělení mezi Asií a Evropou... tvoří pohoří Ural, řeka Ural, Kaspické moře, Kavkaz a Černé moře s jeho odtoky, Bospor a Dardanely."
  21. ↑ Na sever od Velkého Kavkazu se nacházejí oblasti Ázerbájdžánu: Shabran (1739 km²), Gusar (1542 km²), Chachmaz (1063 km²), Siyazan (759 km²), Guba (2610 km²) a severní část Khizi regionu (celý region - 1711 km²). Celková plocha: 9424 km² (s úplným regionem Khizi , částečně - asi 8600 km² nebo asi 10 % celkové rozlohy ​​Ázerbájdžánu (86 600 km², včetně NKR ).
  22. ↑ worldatlas., Blízký východ Blízký východ . — „Jako bod zájmu jsou Arménie a Ázerbájdžán již dlouho spojeny s Blízkým východem, ale v posledních letech je nyní některé zdroje považují za těsněji spojené s Evropou na základě jejich moderních ekonomických a politických trendů. Vykročili jsme tímto směrem a totéž platí pro ostrovní zemi Kypr, stejně jako pro Gruzii, bývalou ruskou republiku.“ Získáno 30. září 2012. Archivováno z originálu 14. října 2012.
  23. ↑ Při kreslení hranice podél Velkého Kavkazu budou následující regiony umístěny v evropské části Ázerbájdžánu: Shabran , Gusar, Chachmaz , Siazan , Guba a severní část regionu Khizi .
  24. ↑ 1 2 3 Ekonomika  (azerb.) . www.qusar-ih.gov.az _ Získáno 15. února 2022. Archivováno z originálu dne 30. ledna 2022.
  25. ↑ Kusarská oblast (1999) . Získáno 10. července 2018. Archivováno z originálu 28. března 2012.
  26. ↑ Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi:Qusar rayonu . Získáno 29. listopadu 2019. Archivováno z originálu 12. října 2020.
  27. ↑ Agashirinova S. S. Hmotná kultura Lezginů 19. - začátek XX století .. - M . : Nauka Publishing House, 1978. - S. 3.
  28. ↑ Bələdiyyələrin əraziləri və torpaqları haqqında
  29. ↑ Kusarov fotogalerie . Získáno 12. ledna 2010. Archivováno z originálu 13. května 2010.

Literatura

Odkazy


  Přejděte na položku Wikidata  Foto, video a zvuk
V bibliografických katalozích