Kašič, Bartol

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. září 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Bartol Kašič
Bartol Kašič
Datum narození 15. srpna 1575( 1575-08-15 )
Místo narození Pag , Benátská republika , nyní Chorvatsko
Datum úmrtí 28. prosince 1650 (ve věku 75 let)( 1650-12-28 )
Místo smrti Řím
občanství (občanství)
obsazení filolog, spisovatel, překladatel
Jazyk děl chorvatský
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Bartol Kasic ( chorvatsky Bartol Kašić , lat.  Bartholomaeus Cassius 15. srpna 1575 , Pag , Benátská republika , nyní Chorvatsko  - 28. prosince 1650 , Řím ) - chorvatský středověký filolog , spisovatel a překladatel. Kasic je autorem první chorvatské gramatiky, prvního překladu Bible do chorvatštiny a prvního překladu římského misálu do chorvatštiny . Katolický kněz , člen jezuitského řádu .

Bartol Kašić je považován za jakéhosi „otce“ moderního ilyrského či dalmatského jazyka, z něhož pochází dnešní srbochorvatština .

Životopis

Bartol Kasic se narodil 15. srpna 1575 ve městě Pag . Jeho otec zemřel, když byl Bartol ještě dítě, o jeho výchovu a základní vzdělání se staral jeho strýc Luka Bogdancic, který byl knězem. Bartol chodil do školy v Pagu, po absolutoriu nastoupil na jezuitskou kolej v Loreto v Itálii. Jako úspěšný student byl v roce 1593 poslán do Říma k dalšímu vzdělávání. V roce 1595 Kasic vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova .

V roce 1606 byl vysvěcen na kněze a sloužil jako zpovědník v bazilice svatého Petra v Římě. V roce 1609 se přestěhoval do Ragusy ( Dubrovník ). V letech 1612-1613 podnikl misijní cestu do východní Slavonie , Bosny a Srbska , o jejíchž výsledcích napsal zprávu papeži. V roce 1614 se vrátil do Loreta , kde sloužil jako zpovědník pro chorvatské poutníky do tohoto města. Další misijní cestu na Balkán podnikl v letech 1618-1619. Obě misijní cesty později popsal v nedokončené autobiografii. V letech 1620 až 1633 žil v Dubrovníku , v roce 1633 se přestěhoval do Říma, kde žil až do své smrti v roce 1650.

Sborník

Kašićovy aktivity se odehrávaly především v rámci jeho zájmu o chorvatský jazyk . Ještě jako student v Římě vytvořil v roce 1599 chorvatsko-italský slovník. Psal jak filologické práce o chorvatském jazyce, tak umělecká díla i hagiografické práce. Hlavními díly Kasicova života však byly překlady Bible a římského misálu z latiny do chorvatštiny, které měly v dějinách vývoje chorvatštiny velký význam.

Chorvatská gramatika

Vůbec první gramatiku chorvatského jazyka vydal Kašić v Římě v roce 1604 v Římě pod názvem Institutionum linguae illyricae libri duo („Struktura ilyrského jazyka ve dvou knihách“). Kniha byla aktivně používána jako učebnice chorvatského jazyka jezuity , kteří odešli na misii na Balkán .

Kniha má téměř 200 stran rozdělených do dvou svazků. Kniha podrobně vysvětluje gramatiku a morfologii chorvatského jazyka. „Ilyrský jazyk“ popsaný Kasicem je v podstatě shtokavský dialekt se spoustou čakavských prvků. Kasic dbal na rozdíl mezi chorvatskými dialekty, štokavský dialekt nazval dubrovački (Dubrovník, shtokavsky se v Dubrovníku mluvilo po celou historii) a čakavština  - dalmatinski (dalmatština, v Dalmácii se s výjimkou několika regionů mluví chakavsky). ).

Překlady

V roce 1622 začal Kasic překládat Nový zákon do chorvatštiny, přesněji do raguského subdialektu shtokavského dialektu. V roce 1625 začal pracovat na překladu Starého zákona . Práce na překladu Bible byly dokončeny v roce 1633, ale po dokončení práce narazil Kasic na odpor při pokusech o tisk překladu. Mnoho vlivných úředníků římské kurie bylo proti překladu Písma do lidové řeči a Kasicovi se nepodařilo získat imprimatur , aby překlad otiskl. Vyšel pouze překlad části žaltáře s názvem „Pjesni duhovnih pedeset“ („Padesát duchovních veršů“, Řím, 1634). Z překladu Kasicovy bible se dochovalo několik rukopisů , které posloužily jako základ pro její vydání s odborným komentářem v roce 2000.

Kašićovým druhým velkým překladatelským dílem byl Římský misál , který vydal roku 1640 pod názvem Rituál rimski ( Římský obřad ). Překlad hlavní liturgické knihy latinského obřadu katolické církve do chorvatštiny měl více než 400 stran. Na rozdíl od Bible se Kasicovi podařilo pro toto dílo získat imprimatur a bylo vydáno.

Náboženská díla

Po roce 1613, Kašić napsal několik prací na náboženská témata. V oblasti hagiografie sepsal životy slavných jezuitů Ignáce Loyoly a Františka Xaverského , později zařazených do hagiografické sbírky Perivoj od djevstva (1625-1628). Kromě toho je autorem dvou katechismů a umělecké tragédie duchovního obsahu „Svatá Venefrid“ (1627).

Seznam prací

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie