Kele, Luciene
Stabilní verze byla odhlášena 17. srpna 2021 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .| Lucien Kele | |
|---|---|
| fr. Lucien Quelet | |
| Datum narození | 14. července 1832 |
| Místo narození | Montecheru , Department of Doubs |
| Datum úmrtí | 25. srpna 1899 (ve věku 67 let) |
| Místo smrti | Hérimoncourt , Department of Doubs |
| Země | Francie |
| Vědecká sféra | mykologie |
| Alma mater |
|
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
| Systematik divoké zvěře | |
|---|---|
|
Autor jmen řady botanických taxonů . V botanické ( binární ) nomenklatuře jsou tyto názvy doplněny zkratkou „ Quél. » _ Osobní stránka na webu IPNI |
Lucien Quelet ( fr. Lucien Quélet ; 14. července 1832, Montecheru - 25. srpna 1899, Hérymoncourt) je světoznámý francouzský mykolog a přírodovědec, objevitel některých druhů hub , zakladatel Francouzské mykologické společnosti .
V počáteční fázi mykologie jako vědy byly položeny základy vědci jako Persoon , Bulliard , Schaeffer , Fries . Tvrdá práce Luciena Keleta z něj však udělala dominantní postavu francouzské mykologické školy.
Jeho dílo Mykologická flóra Francie a sousedních zemí se stalo klasickou literaturou o vyšších houbách . Toto dílo bylo hlavním dílem Luciena Keleta a dokončili jej jeho následovníci Frédéric Bataille (1850-1946) a François Margaine (1900-1970). Kniha představila téměř 400 nových druhů hub a vytvořila novou klasifikaci, která byla v rozporu s Friesovou klasifikací, ale přesto vytvořila základ mykologické taxonomie 19. století .
Lucien Kelet byl také talentovaným umělcem, jehož mnoho akvarelů dostalo Národní muzeum přírodní historie v Paříži.
Byl také jedním ze zakladatelů Mykologické společnosti Francie. V roce 1884 se stal prvním a čestným prezidentem.
Životopis
Lucien Quelet se narodil v rolnické rodině v Montecheru 14. července 1832 . Od mládí sirotek, vychovávaný tetou. Již v dětství se u něj začaly projevovat sklony k malbě, latině a především k přírodním vědám . Obzvláště měl rád geologii a archeologii a také velmi rád sbíral motýly a rostliny. Pod vlivem svého strýce a protestantských pastorů začal brzy studovat botaniku se zvláštní vášní pro houby.
Po studiích na Montbéliard College (bakalář dopisů) opouští protestantský seminář a začíná studovat medicínu ve Štrasburku , kde dokončil Ph.D. Tématem jeho eseje byla syfilis jater.
Ve 24 letech získal status doktora medicíny, vytvořil si vlastní dům Hérimoncourt (nedaleko Montbéliard ), kde se oženil a žil až do své smrti ve věku 67 let, 25. srpna 1899.
Dvacet let se zmítal mezi medicínou a přírodními vědami. Studoval krytosemenné rostliny , pak kryptogamy. Po vydání díla „ Katalog mechů , rašeliníku a játrovek v Montbéliardu “, vydaného v roce 1869, zcela opustil medicínu a zasvětil svůj život studiu hub .
Pečlivé pozorování jeho úžasné paměti v kombinaci s jeho metodickým a kritickým myšlením mu umožnilo nejen popsat nové druhy hub, ale také přispělo k vytvoření nové taxonomie. Komunikoval se slavnými mykology té doby: Boudier , Bresadola , Cook , Patoulier , Fries .
Již v dospělosti opustil Friesovu klasifikaci a vytvořil si vlastní, kterou vydal v roce 1885 .
V roce 1888 vydal nové dílo Mykologická flóra Francie a sousedních zemí , které mykologové označili za mistrovské dílo. Tato práce změnila myšlenku vyšších hub a stala se světovou referencí pro mykologii.
Ke konci svého života se Lucien Quehle stal eklektičtějším. Znovu získal zájem o ornitologii , malakologii a především studium brouků .
Publikace
- 1869 : "Catalogue des mousses, sphaignes et hépatiques du pays de Montbéliard", Mémoires de la Société d'émulation de Montbéliard , V(2 e Série):43-332 (1 er Supplement:317-321), pl. I-XXIII + Ipl. double, col..
- 1873: - Les Champignons du Jura et des Vosges (2 e Partie). Mem. de la Soc. d'Emul. de Montbéliard V(2 e Série): 333-427 (2 e Supplement: 338-360), pl. I-V, kol.
- 1873: - Les Champignons du Jura et des Vosges (et 2 e Party + 1 er et 2 e Supplements). 424s., 24+5pl.col.(Paris et Montbéliard).
- 1870-1875: "Les Champignons de Jura et des Vosges". Ouvrage dédié à Elias Fries, illustre de belles planches en couleurs de l'auteur. Il fut publié en trois tomes dans les Mémoires de la Société d'émulation de Montbéliard . Il sera completé par vingt deux suppléments, parus de 1875 à 1902 avec la kolaborace de Frédéric Bataille (1850-1946) nalévá monografie hlavních žánrů. Celkem 438 $ et 37pl. coul.
- 1878: L. Quélet et M.C. Cooke] - "Clavis Synoptica Hymenomycetum europaerum". 240p.. (Londýn). [RM I:139 (1879)]
- 1879: - "Champignons récemment observés en Normandie, aux environs de Paris et de La Rochelle, en Alsasko, en Suisse et dans les montagnes du Jura et des Vosges". suppl. 9. Býk. soc. Amis Sc. Nat. Rouen , ser. II, 15 s. 151-184, 195 + pl. i-iii. [dotisk 1880, 1-35].
- 1884: - "Aperçu des qualités utiles ou nuisibles des champignons". 22p.. (Bordeaux). [ext. des Mem. de la Soc. des Sc. fyz. et nat. de Bordeaux]
- 1886: - " Enchiridion fungorum in Europa Media et præsertim in Gallia vigentium " (Manuel des Champignons trouvés en Europe Centrale, et particulièment en France), 352 s.
Un des deux ouvrages fondamentaux dans lesquels il odhalit syn systém deklasifikace.
- 1888 : - "Flore mycologique de la France et des pays limitrophes", 492 s., Paris, Octave Doin ed.. Ce second ouvrage exposant sa klasifikace est la source de la plupart des noms de žánrs, notamment de Polyporaceae.
- 1891: Quélet, L. & Contejean, Charles - "Enumération des plantes phanérogames de Montbéliard"
- 1902 : Quélet, L. & Bataille, F. - "Flore monographique des Amanites et des Lépiotes", 88 s.
Hlavní taxony popsané Kelem
- Výhledy podél Kele zahrnují:
Calyptella, Gyroporus, Leptoporus, Omphalina, Phellinus, Rhodophyllus, Sarcodon, Stropharia, Phylloporus, Xerocomus.
- A asi dvě stě poddruhů:
Agaricus bitorquis (Quélet) Saccardo; Amanita coccola var. barlae , A. eliae , Auricularia auricula var. lactea , Bondarzewia montana (Quélet) Singer, Calocera expallens , Cantharellus friesii , Clavariadelphus truncatus (Quélet) Donk, Collybia dryophila var. aurata , Coprinus friesii , C. gonophyllus , C. tuberosus , C. velatus , Cordyceps larvicola , C. odyneri , Cortinarius bibulus , C. crocolitus , C. lebretonii , C. sulfurinus , Cyphella albocarnea vel . , Hydnotria jurana , Hydnum repandum var. album , Hygrocybe nigrescens , Hygrophorus bresadolae , H. hyacinthinus , Inocybe asterospora , I. calospora , I. corydalina , I. grammata , I. praetervisa , I. tenebrosa , I. umbratius destilát , Lacinoscipien . Lentinus gallicus , Lepiota castanea , L. forquignoni , Marasmius bulliardii , M. oreades var. longipes , M. Torscens , Mycena crocata var. vogesiana , M. cyanorrhiza , M. renatii , M. seynesii , Paxillus panuoides var. ionipus , Peziza ampelina , P. boltoni , P. buxea , P. crassipes , P. infuscata , P. irina , P. palustris , P. uxea , Pseudobaeospora pillodii , Ramaria versatilis , Rstroensmethystina , russula a .. R. badia , R. barlae , R. fusca , R. incarnata , R. insignis , R. lateritia , R. lilacea , R. melliolens , R. mollis , R. raoultii , R. serotina , R. smaragdina , R. violacea , R. violeipes , R. violeipes fo. citrina , Stephensia bombycina var. crocea , Stereum insignitum , Terfezia castanea , Tricholoma orirubens , Tuber bellonae , T. fulgens , T. mougeotii , T. mutabile , Xerocomus rubellus .
Literatura
- Boudier, E. M. (1899) - "Upozornění Dr. L. Quélet", Bulletin of the Mykological Society of France 15: 321-325
- Thiry, G. (1913) - "Vzpomínka na Quélet". (2 stránky)
- Gilbert, E. (1949) - Práce je duch. Lucien Quelet“. : 5-33
- Gilbert, E. (1984) - "Mycology and Physicians": CCX-CCXVII (v Centennial Guest Book)
 |
| |||
|---|---|---|---|---|