Klasický milánský pravopis je pravopis západolombardského jazyka , zejména pro jeho milánský dialekt , který používali slavní spisovatelé a básníci západní lombardské literatury, jako Carlo Porta, Carlo Maria Maggi, Delio Tesa a další. Poprvé jej použil v 16. století Carlo Maria Maggi; jako první představil trigram oeu. Předchozí autoři jako Bonvesine de la Riva ( 13. století ) používali latinský pravopis. V roce 1606 G. A. Biffy ve svém Prissian de Milan de la parnonzia milanesa začal kodifikovat, včetně délky samohlásek, a používat ou k reprezentaci /œ/. Milánský pravopis přišel jako kompromis mezi starým toskánským systémem a francouzským; charakteristickým rysem pravopisu, který jej odlišuje od výslovnosti, je metoda rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek. Dnes, vzhledem k tomu, že se stává archaičtější, je nahrazován jednoduššími metodami, které používají ö, ü pro zaokrouhlené samohlásky a zdvojení pro dlouhé samohlásky. Klasický milánský pravopis upravil milánský filologický kroužek pro moderní použití.
Klasický milánský pravopis (editoval Philological Circle of Milan) má řadu rozdílů od italské abecedy:
Základní použití akcentů:
Výslovnost samohlásek a nepravých dvojhlásek:
Použití souhlásek:
| Dopis | Happening | POKUD | Poznámky |
|---|---|---|---|
| A | před zdvojenými souhláskami nebo koncovkami slov s diakritikou | A | stres je označen apostrofem |
| A | v jiných případech | A | stres je označen apostrofem |
| aa | na konci slov | A | vždy ve stresu |
| b | vždy | b | |
| C | před souhláskami nebo samohláskami a, o, u | k | |
| ci | před a, o, u | tʃ | |
| C | v jiných případech | tʃ | |
| ch | vždy | k | |
| d | vždy | d | |
| E | před zdvojenými souhláskami nebo koncovkami slov s diakritikou | ɛ | stres je označen apostrofem |
| E | v jiných případech | E | stres je označen apostrofem |
| ee | na konci slov | E | vždy ve stresu |
| F | vždy | F | |
| G | před souhláskami nebo samohláskami a, o, u | ɡ | |
| gi | před a, o, u | dʒ | |
| G | v jiných případech | dʒ | ohromený konec slova |
| gh | před i nebo e | G | ohromený konec slova |
| i | před zdvojenými souhláskami nebo koncovkami slov s diakritikou | i | stres je označen apostrofem |
| i | po souhlásce a před samohláskou | j | |
| i | v jiných případech | iː | stres je označen apostrofem |
| ii | na konci slov | iː | vždy ve stresu |
| j | pouze po souhláskách | j | |
| l | vždy | l | |
| m | po souhláskách | ◌̃ | |
| m | v jiných případech | m | |
| n | když se nejedná o samohlásku s předchozí samohláskou nebo slovo končící koncovou nepřízvučnou slabikou | n | |
| n | v jiných paprscích | ◌̃ | |
| nn | vždy | n | |
| Ó | vždy | u | vždy bez stresu |
| oo | na konci slov | uː | vždy ve stresu |
| Ó | vždy | ɔ | vždy ve stresu |
| Ó | vždy | Ó | vždy ve stresu |
| oeu | před zdvojenými souhláskami nebo koncovkami slov s diakritikou | - | vždy ve stresu |
| oeu | vždy | œː | vždy ve stresu |
| p | vždy | p | |
| qu | vždy | kw | |
| r | vždy | r | |
| s | na konci slov, po neznělých souhláskách, na začátku slova | s | |
| s | intervokální nebo po znělých souhláskách | z | |
| sci | vždy | ʃ | pouze sc po e, i |
| s'ci | vždy | stʃ | pouze s'c po e, i |
| sgi | vždy | ʒ | pouze sg po e, i |
| ss | vždy | s | |
| t | vždy | t | |
| u | před zdvojenými souhláskami nebo koncovkami slov s diakritikou | y | stres je označen apostrofem |
| u | před q nebo g a po samohlásce nebo jako součást dvojhlásky | w | nikdy ve stresu |
| u | v jiných případech | y | stres je označen apostrofem |
| U u | na konci slov | yː | vždy ve stresu |
| proti | vždy | proti | |
| z | vždy | ts/dz/s |
| Západní Lombard | |
|---|---|
| briancian |
|
| Komso-Lekkian |
|
| milánský | |
| bustocco a lenyan dialekt | |
| tycinský | |
| Graubünden | |
| warezský | |
| alpský lombardský |
|
| jihozápadní lombardské dialekty | |
| slang | |
| viz také | |