Komsomolská báseň

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 31. května 2016; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Komsomolská báseň
ázerbájdžánu Komsomolské básněI

Plakát k provedení básně na scéně Kirovabad Činoherního divadla pojmenovaného po J. Jabbarli. 1962
Žánr báseň
Autor Samed Vurgun
Původní jazyk ázerbájdžánský
datum psaní 1928 - 1956
(1. část - 1933 )
Datum prvního zveřejnění 1958
Následující Lavička smrti

„Komsomolská báseň“ ( ázerbájdžánský Komsomol poeması ) je báseň ázerbájdžánského básníka Samada Vurguna . První epické dílo autora [1] . Děj básně vycházel z boje lidu na frontách občanské války o sovětskou moc v Ázerbájdžánu a role komsomolské mládeže v tomto boji [1] .

Děj

Sedm členů Komsomolu je posláno do odlehlé vesnice patřící bekovi , statkáři Geray-bekovi, který odmítá poslušnost nové sovětské moci a vede zuřivý odpor. Dochází k urputnému boji, dochází k potyčkám. Na pozadí tohoto zápasu báseň vykresluje příběh tragické lásky komsomolského básníka Jalala k Humai, dceři Gerai-beka. Humai oplácí Jalal, ale věrná předpisům svých předků není schopna odolat vůli svého otce. Šílený vášní se Jalal rozhodne jít do nepřátelského tábora v naději, že prosí Geraie, aby mu dal svou dceru za manželku. Jalal se objeví před Gerai tváří v tvář a neskrývá před ním, že jsou i nadále nesmiřitelnými nepřáteli, apeluje na svůj pocit otce, který si váží štěstí své dcery. Ale Gerai podezříval Jalala, že jeho příchod k němu byl chytrý nepřátelský trik. Gerai-bek zabije Jalala vlastníma rukama. Otřesena zprávou o smrti svého milence umírá i Humai.

Tvorba

Básník na básni pracoval v letech 1928 až 1956 [2] . Samad Vurgun jej dokončil v mladém věku a byl již uznáván jako lidový básník republiky. Je třeba poznamenat, že první část básně byla napsána v roce 1933 [3] . Ale básník nepovažoval práci na básni za dokončenou [4] .

Edice a překlady

První řádky básně
(přeložil Adeline Adalis a Vladimir Sergeev)

Zimní večer, mráz a zima.
Sedm soudruhů vyšlo do pole, -
Vichřice krouží nad závějemi,
Vítr se láme, cítí vůli ... Šli jsme

do hlubokých zasněžených dálek,
A rovina - v kouři, na okraji
Svíčky nebe , bliká, bliká,
Vedla nás nepřímá cesta. [5]

Za života básníka byla báseň čtenáři známa jen útržkovitě a nebyla vydána v sebrané podobě. Po smrti Vurguna shromáždil básník Osman Saryvelli roztroušené texty a připravil báseň k publikaci. V roce 1958 byla „komsomolská báseň“ poprvé vydána jako samostatná kniha v ázerbájdžánském jazyce [4] .

Úplný text básně byl poprvé publikován v ruštině v časopise „Literary Azerbaijan“ v roce 1960 . Úplně první samostatné vydání „Komsomolské básně“ v ruštině vydalo „Ázerbájdžánské nakladatelství literatury pro děti a mládež“ v roce 1961 . Z ázerbájdžánu přeložili Adeline Adalis a Vladimir Sergeev [4] .

Recenze

Spisovatel Mir Jalal napsal:

"Komsomolská báseň" Samada Vurguna si zaslouží zvláštní studium a studium nejen jako největší autorovo dílo, které vypráví o hrdinském boji Komsomolu, ale také jako jedna z těch raných sovětských básní, v nichž se již projevily rysy socialistického realismu. našel plný výraz ... [6]

Literární vědec a kritik Vladimir Ognev , analyzující romantickou linii básně, napsal:

Svět je spravedlivý a přirozený pouze tehdy, když spočívá na aktivní lásce. Zlo, násilí ničí člověka, myšlenku lidskosti zevnitř. Závěr básně to jednoznačně potvrzuje. [7]

Adaptace obrazovky

V roce 1970 natočil režisér Tofig Tagizade na základě „komsomolské básně“ film „ Mých sedm synů “.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Esej o historii ázerbájdžánské sovětské literatury. - Moskva: Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1963. - S. 302. - 570 s.

    První epické dílo Sameda Vurguna, Komsomolská báseň, pojal velmi široce, pokud jde o obsah a rozsah událostí. Děj básně vycházel z hrdinského boje lidu na frontách občanské války o sovětskou moc a role nové, komsomolské mládeže v tomto boji.
  2. ↑ Gabib Babaev. Samed Vurgun. Esej o kreativitě. - Sovětský spisovatel, 1981. - S. 35. - 272 s.

    Mezi těmito díly vyniká komsomolská báseň (1928-1956) bohatostí ideologického obsahu a uměleckou brilantností. Zde se S. Vurgun jeví jako epos ve velkém měřítku. Báseň se vyznačuje širším pokrytím reality než v jeho jiných dílech, větší rozmanitostí nastolených problémů, živějším zobrazením lidských charakterů.
  3. ↑ Samed Vurgun // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
  4. ↑ 1 2 3 Předmluva // Samed Vurgun. Komsomolská báseň / Ed. Imran Seidov. - Baku: Ázerbájdžánské nakladatelství literatury pro děti a mládež, 1961. - S. 2. - 570 s.
  5. ↑ Samed Vurgun. Komsomolská báseň / Ed. Imran Seidov. - Baku: Ázerbájdžánské nakladatelství literatury pro děti a mládež, 1961. - S. 3. - 570 s.
  6. ↑ Gabib Babaev. Samed Vurgun. Esej o kreativitě. - Sovětský spisovatel, 1981. - S. 54. - 272 s.
  7. ↑ Vladimír Ognev . Na kartě poezie. - Beletrie, 1968. - S. 215. - 307 s.