Koshkar (hora)

Koshkar
ázerbájdžánu  Qosqar
Nejvyšší bod
Nadmořská výška3361 m
Umístění
40°22′27″ N sh. 46°00′17″ východní délky e.
Země
PlochaDashkesanská oblast
horský systémMalý Kavkaz 
Hřeben nebo masivMurovdag 
červená tečkaKoshkar

Koshkar [1] ( Goshgar , Goshkar , Goshgar-dag [2] nebo Goshkar-dag [3] ; azerb. Qoşqar ) je bezstromová skalnatá hora v Ázerbájdžánu , v severovýchodní části Malého Kavkazu .

Etymologie

Podle „Encyclopedic Dictionary of Azerbaijani Toponyms“ (Baku, 2007) pochází název hory z turkického slova „kachkar“ , což znamená „beran“ . Toto oronymum tedy znamená „hora, kde žije divoký beran“ [4] . Podle geografa Nadira Mammadova, spolu s verzí, že název hory je spojen s turkickým slovem "kochkar" ("beran"), existuje další verze. Takže podle informací shromážděných mezi místním obyvatelstvem je jméno hory spojeno s pir (místo uctívání) Goshgar [5] .

Jak poznamenává „Geografický a statistický slovník Ruské říše“ vydaný v roce 1865, hora Koshkar byla známá také pod jménem Kochkar a v arménštině se nazývala Aryutyunasar , tedy hora svatého Artemija [6] . Horu tedy nazývali místní Arméni [3] .

Geografie

Nadmořská výška je 3361 metrů nad mořem [1] . Geograficky se nachází v oblasti Dashkesan v Ázerbájdžánské republice, poblíž hranic s Arménií . Je to nejdůležitější ze severních výběžků pohoří Murovdag [2] . Na hoře se nacházejí prameny řek Ganjachay , Shamhorchay a Kushkarachay, na svazích hory se nacházejí alpské a subalpínské louky [7] . Kromě zmíněných řek napájejí prameny Koshkar také řeku Terter [3] . Na hoře je asi 40 pramenů [5] .

Historie

Na svahu hory se nacházejí mohylové pohřebiště datované do 12.–11. století. před naším letopočtem E. Nacházejí se v oblasti Choban Abdalla Yurdu, mezi kyklopskými budovami Dashly Tepe I a Dashly Tepe II. Mohyly mají zemní násep, pod kterým byly otevřeny pohřební komory v podobě kamenných schránek pokrytých deskami. Na větší mohyle bylo nalezeno 10 takových komor. Hroby těchto mohylových pohřebišť jsou typické pro lokality pozdní doby bronzové . Byly zde nalezeny černošedé keramické nádoby, nože se zahnutým koncem, přesleny, jehly, dýky s prolamovanou hlavicí, opasky, prsní ozdoby v podobě vypouklých kotoučků, prolamované přívěsky, náušnice, prsteny, karneolové korálky atd. [8]

Dříve byla tato hora uctívána jako posvátná jak Armény , tak Ázerbájdžánci [3] .

V literatuře

Ázerbájdžánský básník Huseyn Arif zmínil horu ve své básni věnované Samedovi Vurgunovi , který umíral : „Lidé by si přinesli Goshkar na svých ramenou, kdyby potřebovali sníh k léčení…“ [9] .

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Mapový list K-38-129 Khanlar. Měřítko: 1 : 100 000. Vydání z roku 1978.
  2. ↑ 1 2 K. T Karakashly. Hmotná kultura Ázerbájdžánců v severovýchodní a střední zóně Malého Kavkazu (historická a etnografická studie) . - Nakladatelství Akademie věd Ázerbájdžánské SSR, 1964. - S. 5. - 282 s.
  3. ↑ 1 2 3 4 I. M. Jafar-zade . Expedice za průzkumem kyklopských struktur Ázerbájdžánu // Izvestiya AzFAN SSSR. - 1938. - č. 3 . - S. 38 .
  4. ↑ Azərbaycan toponimlərinin ensiklopedik lüğəti / Ed. R. Alijeva. - B. : Şərq-Qərb, 2007. - T. II. - S. 67. - 304 s.  (azerb.)
  5. ↑ 1 2 Mammadov N.Azarbaјҹanyn јer adlary (oronymie). - B. : Ázerbájdžánské státní nakladatelství, 1993. - S. 120. - 179 s.  (azerb.)
  6. ↑ P. Semenov. Koshkar // Geografický a statistický slovník Ruské říše. Svazek II. - Petrohrad, 1865. - S. 759.
  7. ↑ Goshgar  (Ázerbájdžán)  // Ázerbájdžánská sovětská encyklopedie . - B. , 1979. - C. III . — S. 222 .  (azerb.)
  8. ↑ G. P. Kesamanly, M. A. Huseynová. Výzkum v oblasti Dashkesan // Archeologické objevy z roku 1984. - Věda , 1986. - S. 421 .
  9. ↑ B. Vahabzade, E. Talably. Samed Vurgun. - B. : Ázerbájdžán, 2000. - S. 232. - 244 s.