zemský sněm lichtenštejnský | |
---|---|
Němec zemský sněm | |
Typ | |
Typ | jednokomorový parlament |
Řízení | |
předseda zemského sněmu |
Albert Frick , Progresivní občanská strana od roku 2013 |
Struktura | |
členové | 25 |
Frakce |
Vláda (20)
opozice (5)
|
Volby | |
Systém hlasování | proporcionální s procentuální bariérou 8 % |
Poslední volby | 7. února 2021 |
Konferenční hala | |
Peter Kaiser Platz 8, Vaduz | |
Hlavní sídlo | |
www.landtag.li | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Landtag ( německy: Landtag ) je parlament , zákonodárný orgán Lichtenštejnska . Skládá se z 25 členů volených na čtyřleté období poměrným hlasováním ve vícemandátových obvodech. Speaker Klaus Wanger sloužil od roku 2001 do roku 2009 , následoval Arthur Brunhart . Současným předsedou zemského sněmu je Albert Frick (od roku 2013).
Zásilka | Hlasy (%) | Změna (%) | Přijatá místa | Změny (místa) | |
---|---|---|---|---|---|
Progresivní občanská strana (FBP) | 35,88 | +0,68 | deset | +1 | |
Vlastenecká unie (VU) | 35,89 | +2,19 | deset | +2 | |
Volný seznam (FL) | 12,86 | +0,26 | 3 | +/-0 | |
Demokraté pro Lichtenštejnsko () | 11.14 | Nový | 2 | Nový | |
nezávislí (DU) | 4.23 | -14.17 | 0 | -5 |
Zemský sněm jako instituce státní moci byl založen v roce 1818. Poté, za absolutismu , duchovenstvo a další stavy dostaly právo být zastoupeny "poslanci". Duchovní volili tři faráře do státního zákonodárného sboru. Parlament nebyl stálým orgánem zákonodárné moci a byl svoláván z iniciativy knížete jednou ročně. Parlament také neměl široké pravomoci, jeho hlavní funkcí bylo schvalovat roční rozpočet.
Historie lichtenštejnského parlamentního systému začíná ústavní reformou z roku 1862. Parlament se stal zastupitelským orgánem občanů, kteří byli zvoleni ve svobodných lidových volbách. Počet poslanců byl snížen na 15: tři členy jmenoval kníže, dvanáct přímo volili občané. Sto obyvatel zastupoval jeden poslanec, přičemž právo volit měli pouze muži.
V roce 1921 byla přijata nová lichtenštejnská ústava . Ve srovnání s ústavou z roku 1862 byla myšlenka, že stát je „demokratický na parlamentním základě“, zásadně nová. Občané získali přímá demokratická práva. Kníže ztratil právo jmenovat tři členy, to znamená, že parlament se stal plně reprezentativním orgánem.
Pravomoci parlamentu byly výrazně rozšířeny: vláda byla od té doby vytvořena jako výsledek interakce knížete a parlamentu a parlament má právo na zákonodárnou iniciativu. Podle nové ústavy parlament také jmenoval soudce.
Tajné a přímé volební právo bylo zavedeno v roce 1918, od té doby jsou poslanci voleni voliči. Po roce 1939 se volby konaly za většinového systému .
Minimální procentuální bariéra přitom byla 18 % a byla zavedena volebním zákonem. Tato omezující klauzule byla zrušena v roce 1962 Ústavním soudem, protože postrádala ústavní základ. V roce 1973 byla zavedena nová volební bariéra – 8 %, oficiálně byla zakotvena i v ústavě. Návrhy směřující ke zrušení či snížení procentuální bariéry zatím neuspěly.
Uvnitř budovy zemského sněmu
Stará budova zemského sněmu
Lichtenštejnsko v tématech | |
---|---|
|
Evropské země : parlamenty | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy | |
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
V bibliografických katalozích |
---|