Zemský sněm lichtenštejnský

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. března 2021; kontroly vyžadují 6 úprav .
zemský sněm lichtenštejnský
Němec  zemský sněm
Typ
Typ jednokomorový parlament
Řízení
předseda zemského sněmu Albert Frick , Progresivní občanská strana
od roku 2013
Struktura
členové 25
Frakce

Vláda (20)

opozice (5)

  •      Demokraté pro Lichtenštejnsko (2)
  •      Volný seznam (3)
Volby
Systém hlasování proporcionální s procentuální bariérou 8 %
Poslední volby 7. února 2021
Konferenční hala
Peter Kaiser Platz 8, Vaduz
Hlavní sídlo
www.landtag.li
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Landtag ( německy:  Landtag ) je parlament , zákonodárný orgán Lichtenštejnska . Skládá se z 25 členů volených na čtyřleté období poměrným hlasováním ve vícemandátových obvodech. Speaker Klaus Wanger sloužil od roku 2001 do roku 2009 , následoval Arthur Brunhart . Současným předsedou zemského sněmu je Albert Frick (od roku 2013).

Aktuální sestava

Výsledky voleb 7. února 2021
Zásilka Hlasy (%) Změna (%) Přijatá místa Změny (místa)
Progresivní občanská strana (FBP) 35,88 +0,68 deset +1
Vlastenecká unie (VU) 35,89 +2,19 deset +2
Volný seznam (FL) 12,86 +0,26 3 +/-0
Demokraté pro Lichtenštejnsko () 11.14 Nový 2 Nový
nezávislí (DU) 4.23 -14.17 0 -5

Historie

Zemský sněm jako instituce státní moci byl založen v roce 1818. Poté, za absolutismu , duchovenstvo a další stavy dostaly právo být zastoupeny "poslanci". Duchovní volili tři faráře do státního zákonodárného sboru. Parlament nebyl stálým orgánem zákonodárné moci a byl svoláván z iniciativy knížete jednou ročně. Parlament také neměl široké pravomoci, jeho hlavní funkcí bylo schvalovat roční rozpočet.

Ústava z roku 1862

Historie lichtenštejnského parlamentního systému začíná ústavní reformou z roku 1862. Parlament se stal zastupitelským orgánem občanů, kteří byli zvoleni ve svobodných lidových volbách. Počet poslanců byl snížen na 15: tři členy jmenoval kníže, dvanáct přímo volili občané. Sto obyvatel zastupoval jeden poslanec, přičemž právo volit měli pouze muži.

Ústava z roku 1921

V roce 1921 byla přijata nová lichtenštejnská ústava . Ve srovnání s ústavou z roku 1862 byla myšlenka, že stát je „demokratický na parlamentním základě“, zásadně nová. Občané získali přímá demokratická práva. Kníže ztratil právo jmenovat tři členy, to znamená, že parlament se stal plně reprezentativním orgánem.

Pravomoci parlamentu byly výrazně rozšířeny: vláda byla od té doby vytvořena jako výsledek interakce knížete a parlamentu a parlament má právo na zákonodárnou iniciativu. Podle nové ústavy parlament také jmenoval soudce.

Tajné a přímé volební právo bylo zavedeno v roce 1918, od té doby jsou poslanci voleni voliči. Po roce 1939 se volby konaly za většinového systému .

Minimální procentuální bariéra přitom byla 18 % a byla zavedena volebním zákonem. Tato omezující klauzule byla zrušena v roce 1962 Ústavním soudem, protože postrádala ústavní základ. V roce 1973 byla zavedena nová volební bariéra – 8 %, oficiálně byla zakotvena i v ústavě. Návrhy směřující ke zrušení či snížení procentuální bariéry zatím neuspěly.

Viz také

Odkazy