Lotyšský červený kříž

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. října 2018; kontroly vyžadují 6 úprav .

Společnost Lotyšského červeného kříže (LKK, lotyšsky. Latvijas Sarkanais Krusts ) byla založena v listopadu 1918 . V roce 1991 přijat do Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce . Má 134 zaměstnanců a 25 000 dobrovolníků.

Struktura Lotyšského červeného kříže

LCC se skládá z jedné hlavní kanceláře, 37 okresních a městských výborů a 521 místních poboček. Za posledních pět let (údaje z roku 2001) vzniklo 73 nových místních poboček. Společnost měla v roce 1998 26 000 členů, v roce 1999 27 000 (1,1 procenta z celkového počtu obyvatel republiky) a 25 087 v roce 2000. Aktivními členy je přibližně 2 000 osob. Do LCC byly zavedeny nové členské karty. Byl vytvořen centralizovaný počítačový registrační systém pro registraci členů společnosti.

Strategie

Strategie Lotyšského červeného kříže stanoví čtyři hlavní oblasti: šíření humanitárních hodnot a základních principů hnutí; zdravotní a sociální práce ; příprava a reakce na mimořádné situace, odstraňování následků katastrof a katastrof; rozvoj dobrovolnictví a hnutí mládeže.

Průvodce

V čele spolku stojí předseda a místopředseda. Je zde také generální sekretář a koordinátor mezinárodní práce Řídící orgány Společnosti na celostátní a okresní úrovni jsou obdobné (rada a rada LRC). Sjezd Lotyšské společnosti Červeného kříže se koná každé tři roky (podle staré Charty se měl sjezd konat každých pět let).

Lidské zdroje

Hlavní kancelář - centrála má 13 stálých zaměstnanců, deset projektových koordinátorů a jejich asistenty. Každá kapitola má svého tajemníka/předsedu, z nichž někteří jsou placenými funkcemi, zatímco jiní jsou dobrovolníci. Celkem jde o 134 placených zaměstnanců plus 57 sester, předsedů a účetních, z nichž většina pracuje na částečný úvazek nebo jako dobrovolníci. LRC má přibližně 2 000 aktivních dobrovolníků z 25 000 členů.

Finanční zdroje

Mezinárodní rozpočet LRC je 55,4 % výdajů a vnitřní rozpočet je 44,6 % Hlavním zdrojem příjmů Společnosti jsou příjmy z členských příspěvků (4,4 %), komerčních aktivit a fundraisingu (22,3 %), státní podpora (na spol. národní úroveň 0,01 % a lokálně 2,97 %). Společnost je do jisté míry závislá na programech, zahraniční ekonomické pomoci a vládní podpoře (platba za mezinárodní členství).

Materiální zdroje

LKK vlastní hlavní kancelářskou budovu a budovy některých okresních výborů (Ludza, Tukums, Saldus a Jelgava)

Dále má pět vozidel na ředitelství a 20 vozidel na okresních výborech. V okresních výborech má 60 procent kopírovací zařízení, 13 počítačů a 17 figurín pro výuku první pomoci. LKK pronajímá několik skladovacích budov.

Partnerství

Společnost spolupracuje s německým a švédským červeným křížem. Šest poboček Lotyšského červeného kříže spolupracuje s pobočkami Švédského červeného kříže , dvě s norským červeným křížem a osm poboček s německým červeným křížem. LRC - také se podílí na Pracovním plánu spolupráce pobaltských států se skandinávskými zeměmi a spolupracuje na dvou programech s italským Červeným křížem (Mládežnický červený kříž).

Aktivity

Lékařská a sociální pomoc

57 placených zdravotních návštěvníků (2000) pečuje o cca 2000 starších, osamělých lidí. V roce 1999 provedlo 117 dobrovolných sester 38 000 domácích návštěv a v roce 2000 40 545 návštěv doma. LRC má 37 zdravotních středisek nebo lékařských místností, kde lékaři a sestry pracují převážně jako dobrovolníci. Společnost má také tři vývařovny (v Rize, Latgale a Tukums). V letech 1996-1998 společnost zorganizovala kampaň proti záškrtu (s podporou italského Červeného kříže ). V roce 2002 byl proveden Program kontroly tuberkulózy. Celkem byly v roce 2000 poskytnuty léky a různé druhy lékařské péče 38 035 lidem.

Projekt domácí péče

Tento projekt je podporován Německým červeným křížem a v roce 1999 bylo v různých workshopech o programech domácí péče proškoleno 1186 lidí.

Sociální a humanitární pomoc

LRC se podílí na příjmu a distribuci humanitárních zásob. Nejčastěji používané oblečení a nemocniční lůžka - od luteránské církve v USA a společností Červeného kříže Německa, Itálie, Norska a Švédska. V roce 2000 bylo přijato 80 zásilek humanitární pomoci (oproti 70 v roce 1999). Jsou distribuovány mezi sociálně potřebné občany.

Školení první pomoci a organizace soutěží

Tento program je podporován německým Červeným křížem. Dvacet certifikovaných instruktorů první pomoci bylo certifikováno pro výuku kurzů první pomoci pro veřejnost. (19 kurzů bylo otevřeno v roce 1998, 22 v roce 1999 a 20 v roce 2000. Ročně se proškolí cca 10 000 osob. Pořádají se také ukázky první pomoci a workshopy. V roce 2000 se konaly celostátní soutěže mezi školáky ve 22 okresech První pomoc mezi dospělými první národní soutěže první pomoci se v roce 2001 konaly ve 3 okresech. Lotyšský Červený kříž se účastnil akcí Evropského dne první pomoci konaných v září 2000 a 2001.

Šíření mezinárodního humanitárního práva (IHL) a myšlenek Červeného kříže.

Tento projekt je realizován za finanční podpory budapešťské delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. V roce 2000 se konaly dva informační semináře o MHP s 55 účastníky. Jeden workshop věnovaný Červenému kříži se konal v uprchlickém centru v Mucenieki ve spolupráci s řadou vládních agentur. LRC se zatím do práce s uprchlíky nezapojuje, příslušný Projekt se však připravuje. LCC se podílelo na akcích věnovaných novému tisíciletí a 50. výročí Ženevských konvencí pořádáním výstavy fotografií. V letech 1999 a 2000 byly vydány dvě brožury, kniha o MHP a čtyři plakáty. Učitelům škol byl určen projekt „hodiny lidskosti“ (podporovaný Sorosovou nadací, na základě materiálu makedonského Červeného kříže) věnovaný toleranci a integraci. V roce 2000 proběhly tři workshopy pro 60 učitelů a dalších deset workshopů bylo plánováno pro 200 učitelů. Plánovaly se také kampaně s použitím znaku Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Školení trenérů

Jedná se o tříletý vzdělávací projekt podporovaný Švédským červeným křížem a švédskou vládní agenturou pro mezinárodní rozvoj (SIDA). Po školení, pohovorech a výběru školitelů v roce 1999 bylo v roce 2000 vytvořeno pět skupin po třech školitelích. Tyto skupiny uspořádaly deset třídenních workshopů, jejichž výsledkem bylo proškolení 200 lidí. Tento program je zvláště důležitý pro okresy a nové pobočky, protože poskytuje základní znalosti o hnutí Červeného kříže. V roce 2001 se deseti seminářů zúčastnilo přes 200 lidí.

Informační program

LRC má čtyři čtvrtletní zpravodaje (2000) a časopis (VITA). V roce 1999 bylo do médií zasláno 365 oficiálních sdělení a byla distribuována speciální poštovní známka („Síla lidskosti“).

Literatura

Zdroje