Lindley, Mark
Mark Lindley (Mark Lindley; nar. 11. února 1937, Washington ) je americký muzikolog, historik a veřejná osobnost.
Životopis
Studoval v USA na Harvard University , Juilliard School of Music , Smithsonian Institution (kde se při přípravě disertační práce v roce 1974 mimo jiné věnoval řemeslu ladič pian [2] ). V roce 1983 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku obhájil práci „Problémy ladění a temperamentu v jejich historické perspektivě“ [3] . Školení na evropských ( Londýn , Oxford , Regensburg ) a asijských ( Kérala , Istanbul , Hong Kong ) univerzitách. Učil na City University of New York (CUNY), Istanbul Technical University , Chinese University of Hong Kong , Central Hyderabad University .
Jako muzikolog se od 2. poloviny 80. let proslavil po celém světě. díky studiím západoevropských ladění a temperamentů (včetně řešení problému vlivu konkrétních ladění na hudební skladbu, zejména na harmonii a melodii [4] ), starověkých hudebních nástrojů, historických forem barevnosti , prstokladu na starověkých klávesových nástrojích. Mezi publikacemi na toto téma jsou knihy Lutes, Viols and Temperaments (v angličtině, 1984) a Scale and Temperament (v němčině, 1987), Ars ludendi: Fingering of German Old Keyboard Instruments (1993; vydané současně ve dvou jazycích - angličtina a němčina), článek „Pythagorejský systém a rostoucí role triády“ (1980), články v encyklopedii základní hudby New Grove (2001) [5] . Lindleyho recenze děl kolegů často přerůstají hranice žánru, vyústí v odůvodněnou a principiální polemiku s citacemi z primárních zdrojů (obvykle dvojjazyčných) atd. [6] .
Od konce 90. let se Lindley začal zajímat o indickou civilizaci, publikoval řadu knih o Gándhím , jeho společnících a následovnících. V druhé polovině 2000 zabýval se charitativní a vzdělávací činností v Indii, přednášel o indické ekonomice na univerzitě [7] , učil angličtinu a základy hudby indické sirotky, prosazoval zavedení hnědé rýže jako základu výživy v sirotčincích atd. [8] .
Lindley je polymatik , který čte několik evropských jazyků, latinu, hindštinu atd. Lindleyho vědecké práce publikovala přední světová nakladatelství ve Velké Británii, Německu a USA. V elektronické podobě jsou některé články a fragmenty Lindleyových knih publikovány na portálu academia.edu .
Poznámky
- ↑ 1 2 Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #103784020 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ Staatliches Institut für Musikforschung | Forschung | Bach : W.T.C. Datum přístupu: 9. ledna 2013. Archivováno z originálu 28. ledna 2013. (neurčitý)
- ↑ „Problémy ladění a temperamentu v jejich historické perspektivě“
- ↑ Například v článku o harmonii v Dufayových raných šansonech (2004) spojuje Lindley skladatelovo použití nedokonalých konsonancí s tehdejšími chromatickými nástroji.
- ↑ Ladění, Temperamenty, Pythagorejská intonace, Jen intonace, Střední tón, Rovný temperament, (spoluautor) Interval, Mikrotón atd.
- ↑ Jako například v Lindleyho recenzi „Chromatic Systems from Vicentino to Monteverdi“ (1982), která překračuje hranice žánru a je v podstatě nezávislým vědeckým článkem. Další recenze (1985) – o edici „Musical Temperament“ od A. Werkmeistera (vyd. R. Rush , doplněná vlastním úvodním článkem) – obsahuje kromě obvyklé abstraktní recenze i Lindleyho vlastní koncepčně důležité úvahy týkající se Werkmeisterova hudebně-teoretické dědictví.
- ↑ Gandhi-Kumarappa Economics and 21st Century Ecological Concerns (2013) Archivováno 19. února 2020 na Wayback Machine .
- ↑ Článek o Lindleyho společenských aktivitách v indickém tisku (2008) . Datum přístupu: 8. ledna 2013. Archivováno z originálu 8. prosince 2013. (neurčitý)
Muzikologická díla (výběr)
- Klávesové temperamenty z počátku 16. století // Musica Disciplina 28 (1974), s.129-151.
- Důkazy z 15. století o úmyslném temperamentu // Proceedings of the Royal Musical Association 102 (1975-76), s. 37-51.
- Instructions for the Clavier rozmanitě temperované // Early Music History 5 (1977), s. 18-23.
- Mersenne o ladění kláves // Journal of Music Theory 24 (1980), s.167-203.
- Pythagorejská intonace a vzestup triády // Royal Musical Association, Research Chronicle 16 (1980), s.6–61.
- La "pratica ben regolata" di Francescoantonio Vallotti // Rivista Italiana di Musicologia 16 (1981), s.45-95.
- Leonhard Euler als Musiktheoretiker // Kongreß-Bericht Bayreuth 1981, S.547-553.
- Der Tartini -Schüler Michele Stratico // Kongreß-Bericht Bayreuth 1981, S.547-553.
- Chromatické systémy (nebo nesystémy) od Vicentina po Monteverdiho // Historie staré hudby 2 (1982), s. 377-404.
- Úvod do "Toccata prima" // Early Music od Alessandra Scarlattiho (leden, 1982).
- Ganassi on fretting // The Courant 2 (1983), s. 3-9.
- Loutny, violy a temperamenty. Cambridge: Cambridge University Press, 1984.
- Technika a artikulace klávesnice: důkazy pro výkonové postupy Bacha, Händela a Scarlattiho // Bach, Händel a Scarlatti: Tercentenary Essays, ed. od P. Williamse. Cambridge: Cambridge University Press, 1985.
- Recenze na "Musicalische Temperatur" od Andrease Werckmeistera // The Galpin Society Journal 38 (1985), str. 160-163.
- Ladění J. S. Bacha // Musical Times 126 (1985), str. 721-726.
- Stimmung und Temperatur // Geschichte der Musiktheorie, Bd. 6: Hören, Messen und Rechnen in der Frühen Neuzeit. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1987, SS.109-331 (do němčiny přeložil Horst Leuchtmann ; úvodní kapitola této knihy v původním jazyce je reprodukována elektronicky na webovém portálu M. Lindleyho ).
- Rané anglické klávesové prstoklady // Basler Jahrbuch für historische Musikpraxis 12 (1988), s. 9-26.
- (spoluautor: Maria Boxall) Rané klávesové prstoklady. Komplexní průvodce. Mainz, London: Schott, 1992 (antologie tištěné hudby, s odborným komentářem).
- Ars ludendi: rané německé klávesové prstoklady, ca. 1525 - st. 1625. Neuhof: Tre Fontane, 1993 (antologie tištěných not, v angličtině a němčině).
- (spoluautor: R. Turner-Smith) Matematické modely hudebních stupnic, nový přístup. Bonn: Verlag für systematische Musikwissenschaft, 1993.
- Systematický přístup k chromatismu // Systematische Musikwissenschaft II/1 (1994), SS.155–194.
- Některé myšlenky týkající se účinků ladění na vybraná hudební díla (od Landiniho po Bacha ) // Performance Practice Review 9, No. 1 (1996), str. 114-121.
- Pátrání po Bachově ideálním stylu varhanního temperamentu // Stimmungen im 17. a 18. Jahrhundert: Vielfalt oder Konfusion? / hod. proti. G. Fleischhauer. Michaelstein, 1997, str. 45-67.
- Marx und Engels über die Musik // Aufklärung und Kritik (1997).
- (spoluautor: G. Boone) Euphony in Dufay : harmonické 3. a 6. tóny s výraznými ostrými prvky v raných písních // Jahrbuch des Staatlichen Instituts für Musikforschung. Berlín, 2004, S.158-215.
- Historické prstoklady // The Organ: An Encyclopedia, ed. od DE Bushe a R. Kassela. New York: Routledge, 2006, str. 196-199.
- (spoluautoři: K.-J. Sachs, C. Restle) Beethovenovy variace pro klavír, opus 34: geneze, struktura, provedení. Mainz: Schott, 2007 (dvojjazyčné, anglicky a německy).
- Erwin Bodky (1896-1958), Prus v Bostonu // Jahrbuch des Staatlichen Instituts für Musikforschung. Berlín, 2011, S.229-242.
Práce o historii Indie ve XX století (výběr)
- Gándhího rétorika // Journal of Literature and Aesthetics (1999).
- Gándhí a humanismus. 3. vyd. Harvardská univerzita, 2005.
- Gándhí a dnešní svět. Nedávný americký pohled. University of Kerala, 1998.
- Gandhiji ko yeh kaise vishwagaya ki antarjatiya vivahse, jati pratha ka unmulan karna hosa. Nové Dillí: Národní Gándhího muzeum, 1998.
- JC Kumarappa: Ekonom Mahátmy Gándhího, 2007.
- Život a doba Gory, 2009.
- (spoluautor: Lavanam Gora) Gándhí, jak jsme ho znali . Nové Dillí: Národní Gándhího muzeum, 2009.
Odkazy
| V bibliografických katalozích |
---|
|
|
---|